Slovníkové pokrytí fráze „heavens to Betsy“
Christine Ammer, The Facts on File Dictionary of Clichés, druhé vydání 2006) má toto stručné heslo pro „heavens to Betsy“:
Robert Hendrickson, The QPB Encyclopedia of Word and Phrase Origins, čtvrté vydání (2008) přispívá tímto hodnocením:
Nebesa pro Betsy! Nikomu se nepodařilo odhalit původ tohoto starého zvolání vyjadřujícího překvapení, radost, nebo dokonce rozmrzelost. Nejvíce se o to snažil etymolog Charles Earle Funk, který tomuto výrazu věnoval několik stran ve své stejnojmenné knize. „Je možné, že tento výraz byl znám už v dobách revoluční války,“ píše, „ale pochybuji o tom. Nemyslím si ani, jak naznačují někteří přátelé, že by se nějak vztahoval k tvůrkyni první americké vlajky Betsy Rossové. Mnohem pravděpodobnější je, že bylo nějakým způsobem odvozeno od hraničářovy pušky nebo zbraně, které z neznámých důvodů vždy s oblibou říkal Betsy. Navzdory vyčerpávajícímu výzkumu jsem však neochotně nucen uchýlit se ke známému lexikografickému lokusu „Zdroj neznámý.“
Funkův odkaz na Betsy jako známé jméno pro hraničářskou zbraň nachází oporu v Mitford Mathews, A Dictionary of Americanisms on Historical Principles (1951):
betsy, n. 1. (Čepice) Oblíbené hovorové pojmenování pro oblíbenou zbraň. Také stará Betsy. 1856 Spirit of Age (Sacramento) 4. 11. 3/1 Ještě ať zvednou ten šek proti mně, a když nevystřelím, proč stará Betsy nebude blizardovat.
Druhý význam slova betsy uvedený v tomto slovníku je mimochodem jako zkrácená podoba slova betsy bug, což znamená „štípavý brouk“ (výraz, který se vztahoval na ušáky v jižním Texasu, kde jsem vyrůstal).
Harold Wentworth, American Dialect Dictionary (1944) má pro „heavens to Betsy“ toto:
Heavens to Betsy! 1914 Maine, n N H. Aktuální. Běžný mezi ženami.
Wentworthovo heslo v podstatě reprodukuje poznámku k tomuto výrazu ve „Rural Locutions of Maine and Northern New Hampshire“ v Dialect Notes (1914). Následná položka v Dialect Notes (1917) tvrdí, že v Nové Anglii může být tento výraz příležitostně přeložen jako „heifer to betsy“ nebo „hevings to Betsy“. A E. C. Hills, „Exclamations in American English“ v Dialect Notes (1924) uvádí „heavens to Betsy“ jako zvolání „surp.“
Případy „heavens to Betsy“
Nejstarší případ tohoto výrazu, který se mi podařilo najít, je z „Readables“ (série nesouvisejících krátkých humorných postřehů) ve Fremont Weekly Journal (22. července 1870):
Heavens to Betsy, but wasn’t it hot sparking last Sunday night. Alespoň ti, kdo to zkoušeli, říkali, že ano.
Nejstarší shoda s přesnou frází na Google Books je z článku „Cal Culver and the Devil“ v Harper’s New Monthly Magazine (září 1878):
Závěry
Ve dvou citátech ze 70. let 19. století (uvedených výše) jsem nezjistil nic, co by naznačovalo, kdo nebo co byla původní Betsy. Výraz zjevně pochází z mnohem staršího tisku, než si Ammer ještě před deseti lety myslel – ale to Ammer ještě neměl k dispozici knižní a novinové databáze, do nichž by mohl nahlédnout.
Smysl „Nebesa Betsy!“ se zřejmě až tak neliší od „Země sakra!“ nebo „Nebeské dny!“. Pokud byste chtěli v polovině 19. století vytáhnout ze vzduchu ženské jméno, abyste vyjádřili překvapení, „Betsy“ se zdá být stejně dobrou volbou jako „Molly“, „Aggie“ nebo „Annie“. Ale ať už si vyberete jakékoliv jméno, lidé o 150 let později si dost možná budou klepat na čelo, když se budou snažit identifikovat původní osobu tohoto jména, která tento výraz inspirovala.
Aktualizace (23. ledna 2021):
Při hledání v databázi knih a periodik Hathi Trust se objevil výskyt výrazu „Heavens to Betsy“ z roku 1857, tedy o třináct let dříve než nejstarší shoda v novinové databázi Elephind uvedená výše.
Z Fredericka Saunderse, „The Serenade: A Tale of Revenge“ v Ballou’s Dollar Monthly Magazine (květen 1857):
Dva spiklenci se nyní opatrným krokem blíží k domu a snaží se proniknout do zadní části budovy. Noc je, jak jsem se již zmínil, temná a oni si nevšimnou nové manilské šňůry na prádlo, která je pevně natažená přes trávník, dokud Bob, který má hlavu zvednutou, aby sledoval okna ve druhém patře, není, když se šikmo přiblíží, chytře přeříznut přes krk.
„Proboha, Betsy!“ vykřikne a plácne si rukou do krku, „uřízl jsem si hlavu!“
„Ne tak docela,“ jinak bys neřval tak hlasitě, abys probudil mrtvé,“ odpoví Pinďa. „Ale já chrápu na fazole, kamaráde, tohle je přesně to, co chceme; je to přímo pod jejich oknem; za žádnou cenu to nemohlo být lepší.“
Znovu opakuji, že úryvek neposkytuje žádné důvody pro spojení volby „Betsy“ s nějakou konkrétní osobou nebo věcí – ale posouvá papírovou stopu tohoto výrazu až téměř do poloviny devatenáctého století.