Měření výsledků

Úvod

Měření výsledků je nástroj používaný k hodnocení aktuálního stavu pacienta. Výsledková opatření mohou poskytovat skóre, interpretaci výsledků a někdy i kategorizaci rizika pacienta. Před poskytnutím jakékoli intervence poskytuje výsledkové měření výchozí údaje. Počáteční výsledky mohou pomoci určit průběh léčebné intervence. Po zahájení léčby lze stejný nástroj použít při sériových hodnoceních, aby se zjistilo, zda pacient prokázal změnu. S přechodem na praxi založenou na důkazech (EBP) ve zdravotnictví poskytují výsledková měření důvěryhodné a spolehlivé zdůvodnění léčby na úrovni jednotlivých pacientů. Výsledky výsledkových měření lze také seskupit pro souhrnnou analýzu zaměřenou na stanovení kvality péče. Pokud jsou výsledková měření použita v situaci souhrnných údajů pro porovnání výsledků, je pro spravedlivé porovnání výsledků nutný proces úpravy rizika.

Klasifikace

Měření výsledků, která používáme v klinické praxi, se dělí do čtyř kategorií:

1. Míry hlášené samotným pacientem
2. Míry založené na výkonu
3. Míry hlášené pozorovatelem
4. Míry hlášené lékařem

Míry hlášené samotným pacientem jsou obvykle zachyceny formou dotazníku. Dotazníky jsou hodnoceny tak, že se na odpovědi pacienta použije předem stanovený bodový systém. Ačkoli se sebehodnotící opatření zdají být subjektivní povahy, sebehodnotící opatření objektivizují pacientovo vnímání. Historicky dotazníky vyžadovaly, aby s pacientem vedl rozhovor buď terapeut, nebo aby pacient dotazník vyplnil samostatně. Sebehodnotící výsledková opatření, při jejichž vyplňování se používá papír a tužka, se považují za dotazník s pevnou formou. K dispozici jsou počítačová nebo elektronická sebeposuzovací opatření. Elektronická opatření mohou mít fixní nebo adaptivní formu. Počítačové adaptivní testování je metoda testování, která určuje otázky pro odpověď na základě předchozích odpovědí pacienta. Dotazníky, v nichž pacient podává zprávu o zdravotním stavu nebo fyzických funkcích, se nazývají výsledky hlášené pacientem (PRO). PRO lze rozdělit na specifické pro dané onemocnění nebo obecné. PRO byly definovány jako „jakákoli zpráva o zdravotním stavu pacienta, která pochází přímo od pacienta, bez interpretace pacientovy odpovědi lékařem nebo kýmkoli jiným.“

Měření založená na výkonu vyžadují, aby pacient provedl soubor pohybů nebo úkolů. Skóre pro měření založená na výkonu mohou být založena buď na objektivním měření (např. čas k dokončení úkolu), nebo na kvalitativním hodnocení, kterému je přiřazeno skóre (např. normální nebo abnormální mechanika pro daný úkol).

Měření založená na výkonu a měření hlášená pacientem zachycují aktuální stav. Tato opatření se obvykle vzájemně nevyrovnávají. Opatření založená na výkonu mají tendenci upozorňovat na fyziologické faktory. Opatření hlášená pacientem mohou zachycovat pacientovo vnímání, přesvědčení, sociální faktory a/nebo zdravotní faktory.

Měření hlášená pozorovatelem jsou měření vyplněná rodičem, pečovatelem nebo někým, kdo pacienta pravidelně denně pozoruje.

Měření hlášená lékařem jsou měření, která vyplňuje zdravotnický pracovník. Odborník používá klinický úsudek a podává zprávu o chování pacienta nebo příznacích, které pozoruje.

Statistická analýza

Důležitými vlastnostmi výsledkového měření, které je třeba vzít v úvahu při použití výsledkového měření, jsou jeho psychometrické vlastnosti. Psychometrické vlastnosti jsou vnitřní vlastnosti výsledkového měřítka. V ideálním případě by psychometrické vlastnosti výsledkového měřítka používaného v praxi měly být vyvinuty a testovány prostřednictvím řady výzkumných studií. Mezi tyto vlastnosti patří validita, spolehlivost mezi jednotlivými hodnotiteli, spolehlivost mezi jednotlivými hodnotiteli, citlivost, stropní efekt, spodní efekt a minimální klinicky významný rozdíl. Validita se týká toho, jak přesně test skutečně měří to, co má měřit. Vysoká validita znamená, že měřítko je konzistentně stabilní ve své schopnosti měřit zamýšlené zaměření. Inter-rater reliabilita bere v úvahu konzistenci výsledků měření, když dva různí lidé hodnotí výsledky společného subjektu. U opatření založených na výkonu by v případě, že výkon hodnotili dva fyzioterapeuti, vysoká inter-rater reliabilita znamenala, že oba určili podobné skóre hodnoceného výkonu. U měření výsledků hlášených pacientem vysoká intra-rater reliabilita znamená, že pacient konzistentně reaguje na dosažení stejných výsledků. (To by mělo větší význam při sériovém testování a bez intervence nebo změny stavu. Spolehlivost intra-rater spadá pod spolehlivost test-retest). Citlivost se týká schopnosti měření zachytit změnu stavu. Stropní efekt nastává, když je většina pacientů schopna měření dokončit a dosáhnout skóre v nejvyšším rozsahu měření. (Test je příliš snadný a nezachycuje jejich plné schopnosti.) Efekt dna nastává, když většina pacientů dosáhne skóre v nejnižším rozsahu měření. (Test je příliš těžký a neobsahuje dostatek jednodušších položek, které by rozlišily různé úrovně stavu). Při určování, zda je změna relevantní, nemá p-hodnota žádnou hodnotu. U výsledkových měření potřebuje lékař znát minimální důležitý rozdíl. Minimální důležitý rozdíl se týká velikosti změny, která je relevantní z pohledu pacienta. (klinická významnost).

Klinická užitečnost výsledkového měřítka

Výběr vhodných výsledkových měřítek pro vaše pacienty je rozhodující pro pochopení jejich stavu a pokroku v čase.

Průvodce výběrem výsledkových měřítek

Průvodce výběrem výsledkových měřítek

Výsledková měřítka

Podívejte se na seznam výsledkových měřítek na Physiopedia zde

Podívejte se na seznam neurologických výsledkových měřítek na Physiopedia zde

Zdroje

Ortopedická skóre: bezplatná služba pro výpočet některých ortopedických výsledkových měr.

Databáze rehabilitačních měr: vytvořena s cílem pomoci lékařům a výzkumným pracovníkům identifikovat spolehlivé a platné nástroje používané k hodnocení výsledků pacientů ve všech fázích rehabilitace.

Patient-Reported Health Instruments: obsahuje více než 8 600 záznamů s možností vyhledávání podle klíčových slov.

Outcomes Measurement Information System (Informační systém měření výsledků): PROMIS: poskytuje webové úložiště platných a spolehlivých PRO měření zdravotních konceptů relevantních pro lékaře a výzkumné pracovníky.

CEBP: Centre for Evidence Based Physiotherapy: poskytuje rozsáhlou databázi fyzioterapeutických měření výsledků.

Neurologická sekce: doporučení pro výsledná měřítka používaná v neurologické klinické praxi, výzkumu a vzdělávání.

1. Fetters L, Tilson J. Fyzikální terapie založená na důkazech. FA Davis; 2012 May 5.
2. Gvozdyev BV, Carreon LY, Graves CM, Riley SA, McGraw KE, Head RJ, Dimar JR, Glassman SD. Patient-reported outcome scores underestimate the impact of major complications in patients undergoing spine surgery for degenerative conditions. Journal of Neurosurgery: Spine. 2017 Oct 1;27(4):397-402.
3. Deutscher D, Werneke MW, Hayes D, Mioduski JE, Cook KF, Fritz JM, Woodhouse LJ, Stratford PW. Impact of risk adjustment on provider ranking for patients with low back pain receiving physical therapy [Vliv úpravy rizika na pořadí poskytovatelů u pacientů s bolestí zad, kteří podstupují fyzikální terapii]. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy. 2018 Aug;48(8):637-48.
4. McCabe E, Gross DP, Bulut O. Procedures to develop a computerized adaptive test to assess patient-reported physical functioning. Výzkum kvality života. 2018 Sep 1;27(9):2393-402.
5. Kyte DG, Calvert M, Van der Wees PJ, Ten Hove R, Tolan S, Hill JC. An introduction to patient-reported outcome measures (PROMs) in physiotherapy [Úvod do měření výsledků hlášených pacientem (PROMs) ve fyzioterapii]. Physiotherapy. 2015 Jun 1;101(2):119-25.
6. Black N. Patient reported outcome measures could help transform healthcare. BMJ: British Medical Journal. 2013;346.
7. Bean JF, Ölveczky DD, Kiely DK, LaRose SI, Jette AM. Performance-based versus patient-reported physical function: what are the underlying predictors? Physical Therapy. 2011 Dec 1;91(12):1804-11.
8. Hefford C, Abbott JH, Baxter GD Arnold R. Outcome measurement in clinical practice: practical and theoretical issues for health related quality of life (HRQOL) questionnaires. Physical Therapy Reviews. 2011;16(3):155-167.