Bobování sice nepatří k nejoblíbenějším dětským sportům, ale na každé zimní olympiádě patří k nejsledovanějším disciplínám. Možná stejné vzrušení, které provází sledování mužů a žen řítících se v kovových trubkách po ledové dráze alarmující rychlostí, je to, co udržuje rodiče v obavách přihlásit své děti na tento sport. Není však pochyb o tom, že drama, nebezpečí a půvab přitahují každé čtyři roky davy lidí, kteří jsou svědky souboje nejlepších sportovců planety o bronz, stříbro a zlato.
Na letošních zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, které začínají tento týden, se budou závody v bobech konat v klouzacím centru Alpensia, což je areál o rozloze zhruba 1 600 000 metrů čtverečních, který pojme až 7 000 fanoušků (1 100 sedících a 5 900 stojících). Návštěvníci budou svědky soutěží mužů a žen ve čtyřčlenných a dvoučlenných bobech, které se budou proplétat mezi 16 zatáčkami (každá z nich má různý stupeň obtížnosti) se sklonem od 8 do 10 procent a maximální rychlostí přibližně 84 kilometrů za hodinu.
Dráhu navrhla a postavila jihokorejská firma Daelim Industrial. Ačkoli Daelim působí v celé řadě průmyslových odvětví po celém světě (například v petrochemickém průmyslu), vytvořením klouzacího centra Alpensia byla pověřena právě stavební a inženýrská jednotka společnosti. To je vysoký úkol pro jakoukoli firmu, natož pro firmu, která má na dokončení stavby krátký čas. „Nejtěžší na celé práci byl časový rámec,“ říká Min-Su Jang, vedoucí manažer pracující na posuvném centru Alpensia ve společnosti Daelim. „Celkově jsme se soustředili na to, abychom navrhli unikátní hřiště, které co nejlépe zapadne do topografie prostoru, a to v rámci rozpočtu projektu. Náročná však byla krátká doba výstavby, která ponechávala jen velmi malý prostor pro chyby.“
Pro urychlení procesu výstavby společnost Daelim zavedla novou technologii. Bobové dráhy vyžadují podle regulačních norem vrstvu ledu o tloušťce pět až deset centimetrů. A aby byla zajištěna stálá teplota ledu po celou dobu soutěže, jsou do dráhy zabudovány kovové trubky, které dokáží udržet dráhu stabilní (z hlediska teploty a v důsledku toho i rychlosti a bezpečnosti). Společnost Daelim se nemohla spoléhat na to, že trubky pod ledem svaří lidé, protože by to trvalo příliš dlouho. Společnost proto použila automatický stroj, který každý úsek svařování dokončil za 90 sekund (zhruba desetinu času, který by k tomu potřeboval člověk).
Během procesu projektování a výstavby společnost Daelim sledovala také události, které nemohla ovlivnit. Pokud by během bobových soutěží (které se budou konat od 15. do 25. února) postihla Pchjongčchang nepřízeň počasí, jako je déšť, sníh nebo dokonce krupobití, navrhla společnost Daelim zastřešení dráhy, které by ochránilo led a soutěžící sportovce. „Náš areál je navržen tak, aby se sportovci mohli za všech okolností účastnit svých závodů – dokonce i během deště a sněžení, nebo dokonce i v případě, že je příliš mnoho slunce,“ říká Jang. „Je nutné, aby led neroztál.“
Foto: Haffey
Projektování a výstavba klouzacího centra Alpensia si vyžádaly velké úsilí a finanční prostředky. A zatímco si mnozí (oprávněně) stěžují, že výstavba olympijských objektů stojí miliony a po několika týdnech se na ně rychle kašle, tato bobová dráha bude žít i po závěrečném ceremoniálu. Plánuje se na ní nejen pořádat juniorské olympijské zkoušky a hry, ale dokonce ji zpřístupnit veřejnosti – pokud se odváží vyzkoušet si na trati své dovednosti. Whistler udělal totéž dva roky poté, co Vancouver hostil zimní olympijské hry v roce 2010, a vybíral od hostů 150 dolarů za dvouhodinový rychlokurz (bez slovní hříčky) bobování a také za životní příležitost závodit na dráze pokryté ledem v kovovém tubusu. V Jižní Koreji si však zatím klouzací centrum Alpensia ponechá bobování pro olympioniky.
.