Úvod: Poznámky k vizuální rétorice
David Blakesley
Collin Brooke
pokračování … .
Podívejte se na tento tolik diskutovaný obraz,Zrada obrazů („Ceci n’est pas une pipe“; „Toto není dýmka“), francouzského surrealistického malíře Reného Magritta (1898-1967). Magritte předjímá a problematizuje způsob, jakým obrazům přisuzujeme význam, stejně jako komplikovaný vztah mezi verbálním a vizuálním. Jak o tom hovořiliFoucault, Mitchell a Žižek, obraz zpochybňuje „korespondenční“ nebo přirozenou teorii obrazu, tedy představu, že obraz jednoznačně zastupuje (nebo je ve vztahu k) objektu, který reprezentuje (nebo re-prezentuje), nebo že obraz může mít se slovním znakem jednoznačný sémantický nebo prostorový vztah.
Ilustrace1. René Magritte, Zrada obrazů (1926). (Ceci n’estpas une pipe; „Toto není dýmka“). Olej na plátně.
Magrittově malbě dominuje obraz velké dýmky na béžovém pozadí, nad nímž je písmo s prohlášením: Ceci n’estpas une pipe („Tohle není dýmka“). Obraz dýmky a tato věta jsou v dialektickém vztahu, což znamená, že každá z nich komentuje tu druhou. Význam obrazu je neúplný, když si uvědomíme, že každý z nich je izolovaný. Samotný obraz dýmky není nijak zvlášť zajímavý a nezdá se, že by na této větě nebo scénáři bylo něco neobvyklého. Dominantním kontrastem (nebo tím, co by Barthes nazval punctum) na obraze je dýmka, takže bychom si zpočátku mohli pomyslet: „To určitě vypadá jako dýmka.“ V tomto případě je to dýmka. Pak si přečteme větu, která nám řekne, že to není roura. Co to tedy je? Magritte nám nabízí obraz dýmky a pak nám řekne, že to není dýmka. Zdá se, že toto je případ, kdy opravdu záleží na tom, jaký je význam slova je.
Magritte nás upozorňuje na myšlenku, že obraz dýmky není totéž co samotná dýmka (nebo písmena p-i-p-e). je to zobrazení dýmky, jakmile je odděleno od svého referentu, předmětu, k němuž odkazuje. Nutí nás také zvážit naši vlastní reakci na obraz tím, že naznačuje, že naše nutkání nazývat obraz dýmkou odhaluje naši predispozici zaměňovat obraz s věcí, kterou reprezentuje. Jak Mitchell poznamenává, lekce je navzdory své náročnosti didaktická (66). Vidíme znak (obraz dýmky) jako označované v procesu podobném tomu, co Kenneth Burke nazývá naivním slovním realismem, tedy tendencí vidět slovo jako jednoznačný znak věci.
1 | 2 | 3 | Další uzel | Citované práce
Copyright © Enculturation 2001
Home | Contents 3:2 | Editors | Issues
About | Submissions | Subscribe | Copyright | Review | Links