Proč si vybíráte prohlížeč, který používáte? Možná si myslíte, že načítá stránky rychleji. Možná ho vyrábí stejná firma jako vaše zařízení a myslíte si, že je v nějakém ohledu kompatibilnější. Možná dáváte přednost grafice nebo je prostě náhodou předinstalován ve vašem počítači. Možná si ani neuvědomujete, že existuje možnost volby.
Ve skutečnosti byly dvě třetiny z nás nalákány na používání prohlížeče Chrome od společnosti Google, ale za volbou prohlížeče se skrývá také soutěž o otevřenost webu a způsob shromažďování údajů o uživatelích. Jednou z organizací, která tyto otázky vždy stavěla do popředí, je Mozilla.
Tato nezisková nadace, jejímž cílem je podpora „otevřenosti, inovací a účasti na internetu“, je známá především díky prohlížeči Firefox, který začala vyvíjet v roce 2003. Nadace však byla založena, aby zastřešila organizaci Mozilla, která vznikla v roce 1998, aby dohlížela na vývoj sady webových nástrojů vyvinutých z jiného prohlížeče – Netscape Communicator.
Communicator byl čtvrtým prohlížečem společnosti Netscape; první vyšel v roce 1994 a byl tak prvním komerčním webovým prohlížečem, který kdy svět spatřil.
To vše dělá z Mozilly nejstarší webovou společnost nebo přinejmenším „nejstarší věc na spotřebitelském internetu“, jak se vyjádřila předsedkyně nadace Mitchell Bakerová, když jsem se s ní nedávno setkal v Londýně.
Mozilla zažila v průběhu let své vzestupy a pády: dvakrát vytvořila nesmírně populární webový prohlížeč, než pokaždé podlehla drtivé konkurenci dobře financovaného technologického giganta. V polovině 90. let zničil Netscape Microsoft se svým Internet Explorerem. Na konci roku 2000 pak vzkříšený Firefox čelil téměř fatální konkurenci v podobě prohlížeče Chrome od společnosti Google. Nyní je snad na dalším vzestupu.
„V posledních – nevím – třech nebo čtyřech letech bych řekl, že Mozilla přetváří samotnou organizaci,“ říká Baker. Prohlížeč Firefox, který odolával nadvládě Internet Exploreru od Microsoftu, se ocitl tváří v tvář mnohem tvrdšímu soupeři v podobě prohlížeče Google Chrome.
Vzestup potenciálně monopolní webové platformy však vytváří také novou příležitost – ve skutečnosti naléhavý nový úkol. Mozilla už nebojuje o podíl svého prohlížeče na trhu: bojuje o budoucnost webu.
„Na začátku jsme si mysleli, že všechny společnosti a sociální sítě se o nás starají a záleží jim na nás,“ říká Baker a mluví za všechny uživatele webu. „A stále více se ukazuje, že ne, že potřebujete, aby se o vás někdo staral.“
Chrome, nejoblíbenější prohlížeč na světě, vyrábí čtvrtá nejhodnotnější společnost na světě, Alphabet, mateřská společnost Googlu. Druhý nejoblíbenější prohlížeč na světě, Safari, vyrábí druhá nejhodnotnější společnost na světě – Apple. Na třetím místě je Firefox.
Bakerův názor je, že pouze Mozilla je motivována především k tomu, aby používání webu bylo příjemné. Hlavní prioritou Googlu je přivádět data uživatelů do obrovského reklamního stroje, který tvoří většinu jeho příjmů. Motivací společnosti Apple je zajistit, aby si zákazníci i nadále kupovali každých pár let nový iPhone a nepřecházeli na Android.
„Google chce, aby web procházel Googlem,“ napsal začátkem měsíce na Twitteru Aral Balkan, aktivista a zakladatel kampaně za internetovou demokracii ind.ie. „Už to většinou dělá: sleduje 70 až 80 % webu.“
Společnost byla obviněna, že využívá své kontroly nad prohlížečem Chrome a vyhledávačem Google k tomu, aby pokřivila samotnou strukturu internetu.
Příklad „zrychlené mobilní stránky“ neboli AMP. V rámci tohoto projektu Google hostoval webové stránky na svých vlastních serverech a deformoval jejich adresy tak, aby všechny začínaly „google.com“.
Proč by to jakákoli nezávislá společnost Googlu dovolila? Protože se stránky na mobilních zařízeních načítají nepatrně rychleji – a tím je posouvají výše ve výsledcích vyhledávání Google. Dnes je takto servírován dokonce i mobilní obsah deníků Guardian a Observer.
Bakerova obava z ovládnutí webového prohlížeče společností Google spočívá v tom, že to nikomu neponechává možnost bojovat proti ovládnutí webu společností Google. Je dokonale možné vytvořit prohlížeč, který zabrání reklamním společnostem shromažďovat údaje o uživatelích. Je však nepravděpodobné, že by nějaký prohlížeč vyrobený reklamní společností takovou funkci nabízel.
Není to jen Google, kdo z toho těží. Možná se k Facebooku chová jako k úhlavnímu rivalovi, ale obě společnosti mají společný zájem na omezení možnosti uživatelů utvářet fungování webu.
„Je jasné, že pokud jdete na Facebook a nějakým způsobem přispíváte informacemi – příspěvkem, lajkem nebo čímkoli jiným – poskytujete Facebooku informace,“ říká Baker. „Co už tak zřejmé není, je to, že je mnoho případů, kdy jste na nějaké jiné stránce, děláte něco nesouvisejícího a za scénou Facebook stále shromažďuje informace – zejména pokud jste se přihlásili na Facebooku.“
Firefox proto nyní provozuje stránky, jako je Facebook, v „kontejnerech“, čímž sociální síť efektivně oddělí do svého vlastního malého sandboxového světa, kde nevidí, co se děje na jiných stránkách. Baker říká: „Snižuje to schopnost Facebooku sledovat vás po webu a sledovat vás, když nejste na Facebooku a prostě žijete svůj život.“
Baker trvá na tom, že řešení, jako je toto, jsou důležitá, a říká: „Dystopická budoucnost je rizikem pro nás všechny. Pro ty z nás, kteří si pamatují Devatenáct set osmdesát čtyři, je to jedna z možných budoucností, která je před námi? Určitě.“
Boj probíhá na několika frontách a Mozilla doufá, že využije svého zarámování jako „váš kamarád na internetu“, aby se odklonila od role pouhého poskytovatele prohlížeče. (Vedle Firefoxu přežívá i e-mailový klient Thunderbird, který je však degradován na komunitní projekt.“
Mozilla spustila službu Monitor, která hlásí narušení dat, Lockwise, správce hesel, a Send, alternativu ke službám, jako je WeSendit, zaměřenou na ochranu soukromí. Provádí také beta testování služby VPN (virtuální privátní sítě), kterou chce prodávat uživatelům dbajícím na ochranu soukromí.
Taková sada je působivým prodejním tahákem pro určitý typ uživatelů – pro ty, kteří doufají v lepší výsledek, než je ten, kterého se obává Baker. Říká: „Jedna věc, kterou jsme se naučili z minulosti, je, že je těžké si představit jinou budoucnost, dokud nemůžete nějak vidět nebo se dotknout jejího příslibu. Před Firefoxem všichni ‚věděli‘, jak bude internet vypadat. A to byl Microsoft.“
„Dnes to vypadá legračně – dnes je tu generace, která si to nedokáže představit – ale až do roku 2005 se stoprocentně vědělo, že Microsoft bude ovládat internet.“
Kéž by to tentokrát bylo tak jednoduché. Kdyby Mozilla mohla být Davidem proti Goliášovi z Chromu, měla by společnost snadné hřiště. Ve hře je však ještě třetí hráč:
Na první pohled mají obě společnosti společné cíle – a funkce. Tam, kde má Firefox „vylepšenou ochranu proti sledování“, má prohlížeč Safari od Applu „inteligentní prevenci sledování“. Tam, kde se Firefox naváží do Googlu přísahou, že na rozdíl od něj „chrání vaše soukromí v každém produktu“, Tim Cook ze společnosti Apple sráží Facebook slovy: „Soukromí je pro nás lidské právo, občanská svoboda.“
Díky těmto podobnostem je pro Apple těžší se s Firefoxem utkat. Přesto je v některých ohledech nebezpečnějším konkurentem.
Při všech pákách, které Google vkládá do toho, aby Chrome uspěl, nechává prostor Firefoxu. Stolní počítače si vždy mohou stáhnout jiný prohlížeč. Telefony s operačním systémem Android se sice dodávají s předinstalovaným prohlížečem Chrome – což je skutečnost, která dostala Google do sporu s regulačními orgány EU -, ale tyto telefony umožňují uživatelům nainstalovat místo něj Firefox. Chrome OS, operační systém společnosti Google, který fakticky obaluje tenkou vrstvu kolem stále otevřeného okna prohlížeče, je uzavřenější, ale nakonec je to jen tenký kousek trhu.
V části světa společnosti Apple je situace jiná. Macy zůstávají poměrně otevřeným systémem, i když rostoucí důraz na obchod s aplikacemi pro Mac, ve kterém Firefox není, nevěstí pro budoucnost prohlížeče nic dobrého. A iOS (mobilní operační systém) společnosti Apple je pro Mozillu uznávanou pohromou. Safari je výchozí, a i když si uživatelé mohou nainstalovat jiné prohlížeče, mají dvojí překážky: nikdy je nelze nastavit jako výchozí, což znamená, že jakýkoli odkaz kliknutý v jiných aplikacích se otevře v Safari; a musí používat „vykreslovací jádro“ Safari, což je technické omezení, které znamená, že i prohlížeče, které má Firefox na této platformě, jsou technicky jen efektní obaly pro vlastní prohlížeč Apple, a nikoli plnohodnotné verze služby, kterou Mozilla budovala po desetiletí.
„Postoj Applu je ‚měli byste nám věřit, jsme jiní a lepší‘,“ říká Baker. „Věřím, že to je v současné době u Applu vážný závazek. A funguje to – dokud je vše, co chcete a potřebujete, v pořádku a přichází přes Apple a můžete za to všechno zaplatit. Ale v okamžiku, kdy se objeví něco heterogenního nebo něco, co se k Applu nehodí, nebo se objeví něco nového, máte smůlu.“
„I když si stáhnete náhradu, iOS vás hodí zpět do výchozího stavu. Nevím, proč je to přijatelné. Každý odkaz, který v telefonu otevřete, je volbou výrobce telefonu, i když vy jako uživatel chcete něco jiného.“
„Vůbec nevidím, že by Apple naslouchal. Vynakládáme obrovské technické investice do této obskurní vrstvy, které se říká vykreslovací jádro, protože se ukazuje, že právě tam je velká síla. V některých systémech je ta výkonná věc vidět hned vepředu. Ale často se skutečná síla systému skrývá pod kapotou. A to platí i pro způsob zobrazování obsahu na webu. Proto do něj hodně investujeme a Apple ho jednoduše zakazuje. Tu technologii prostě nemůžeme používat. Takže nevidím, že by se to změnilo.“
Budoucnost Firefoxu nakonec závisí stejně tak na rozhodnutí několika regulačních orgánů jako na tom, co Mozilla může udělat. Baker se nechce vyjadřovat k diskusím s regulačními orgány, pouze poznamenává, že „určitě by bylo užitečné mít možnost nabízet produkt, o kterém si myslíte, že dělá pro lidi nejvíc.“
Vyšetřování zneužívání monopolního postavení pokračuje na obou stranách Atlantiku a skromný webový prohlížeč je natolik důležitým motorem inovací a kontroly, že se zdá pravděpodobné, že bude vtažen do boje.
Ale ještě předtím musí Mozilla jako organizace dosáhnout vlastního úspěchu. A být odstrkovaným outsiderem v Silicon Valley se zdá být pro tento tým přirozeným místem. Nejstarší věc na internetu se tam nedostala tím, že by se v průběhu let nebála několika vynálezů. Jaký je další za opaskem?
{{{topLeft}}
{{{bottomLeft}}
{{{topRight}}
{{{bottomRight}}
.
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.