Podle Carolyn Crist, Reuters Health
5 Min Read
(Reuters Health) – Rodiče, kteří počkají s přechodem z postýlky do postele až do 3 let věku batolat, mohou podle vědců zjistit, že oni i jejich děti lépe spí.
V průzkumu mezi rodiči a pečovateli v pěti zemích ti, kteří déle odkládali přechod z postýlky do postele, častěji uváděli menší odpor při usínání, méně nočních probuzení a delší dobu spánku dětí, uvádějí autoři studie v časopise Sleep Medicine.
„Výzkum v posledním desetiletí ukázal, jak důležitý je zdravý spánek v průběhu celého života, ale zejména v dětství,“ uvedl hlavní autor studie Ariel Williamson z Children’s Hospital of Philadelphia v Pensylvánii.
V předchozích studiích Williamsonová a její kolegové zjistili, že batolata zbavená spánku mají tendenci hůře zvládat úkoly, mají větší sklony k záchvatům vzteku a k seberegulaci chování.
„V tomto věku jsou rodiče a pečovatelé těmi, kteří věnují pozornost spánku svých batolat a jsou jím ovlivněni,“ uvedla Williamsonová telefonicky pro agenturu Reuters Health. „Je důležité zaznamenat jak zprávu pečovatele, tak objektivní měření spánku.“
Williamson a jeho kolegové shromáždili údaje od 1 983 pečovatelů o batolata ve věku od 18 do 36 měsíců žijících v Austrálii, Kanadě, na Novém Zélandu, ve Velké Británii a ve Spojených státech. Údaje poskytli pečovatelé pomocí aplikace Johnson’s Bedtime baby sleep, bezplatné aplikace pro chytré telefony, kterou nabízí společnost Johnson &Johnson. Studii financovala také společnost J&J Consumer Inc.
Výzkumný tým zjistil, že míra spaní v postýlce se s věkem postupně snižuje, přičemž 63 procent batolat spalo v postýlce ve věku 18 až 24 měsíců oproti 34 procentům, která ještě spala v postýlce ve věku 24 až 30 měsíců, a 13 procentům ve věku 30 až 36 měsíců.
Spaní v postýlce bylo spojeno s dřívějším odchodem do postele, dřívějším usínáním, méně častým probouzením během noci, delším spánkem během noci a menším odporem při usínání.
„Co nás zaujalo, bylo to, jak pozoruhodně konzistentní byly výhody v každé věkové skupině batolat,“ řekl Williamson. „To vidíme i klinicky.“
V budoucích studiích budou Williamson a výzkumný tým pomocí aplikace zjišťovat, jak rodiče začínají s přechodem z postýlky do postele a co je motivuje. V některých případech začnou rodiče s dalším dítětem na cestě přesouvat své batole do postele, aby mohli znovu používat postýlku. Jiní začnou s přechodem proto, že jejich batole vyleze z postýlky nebo se jim zdá fyzicky příliš velké na to, aby zůstalo ve stávající postýlce.
„Dospělí mají tendenci vnímat postýlky jako klece, ale děti je tak nevnímají,“ řekla Lisa Meltzerová, dětská psycholožka z National Jewish Health v Denveru ve státě Colorado, která se na studii nepodílela.
„Děti mají rády malé prostory, protože se v nich cítí bezpečně a pohodlně,“ uvedla e-mailem. „Když pozorujete malé děti, jak si hrají, rády si hrají pod stolem nebo ve velkých krabicích.“
Další vědci se zajímají o vypracování protokolu, který by rodinám pomohl při přechodu z postýlky do postele, protože by to mohlo způsobit některé problémy se spánkem, které dříve neexistovaly.
„Některé již existující strategie, které pomáhají dětem zůstat v posteli, jako například hraní rolí, by také mohly děti připravit na tento přechod,“ řekla Sarah Honakerová, spánková psycholožka z Rileyho nemocnice pro děti v Indianapolisu v Indianě, která se na studii nepodílela.
Podle Honakerové odborníci na spánek a pediatři obvykle doporučují nastavitelnou postýlku, která s věkem dítěte přechází níže k zemi. To pomáhá batoleti zvyknout si na uspořádání spánku, které se více podobá posteli, a snižuje počet úrazů a pádů, pokud se dítě snaží vylézt z postýlky.
„Tříleté dítě má pravděpodobněji kognitivní vývoj, aby si pamatovalo pravidla pobytu v posteli,“ řekla v telefonickém rozhovoru. „Koupí postýlky s polohovatelnou matrací mohou rodiče předejít tomu, aby museli provést přechod, na který jejich dítě nemusí být vývojově připraveno.“