Relationship OCD (ROCD)

For help with ROCD and related issues (including COVID 19 related worries)Download our New GG OCD Anxiety & Depression App. Included in GG OCD Anxiety & Depression are journeys for ROCD, Body Image and Self-esteem that are research supported

Povídání o příznacích ROCD (International OCD Foundation)

Obsedantně kompulzivní porucha (ROCD)

David, 32letý muž, vstupuje do mé ordinace a popisuje svůj problém: „Jsem ve vztahu už rok, ale nemohu přestat přemýšlet o tom, zda je to pro mě ten pravý vztah. Vidím na ulici nebo na Facebooku jiné ženy a nemůžu přestat přemýšlet, jestli s nimi budu šťastnější? Zda se s nimi budu cítit více zamilovaný? Ptám se svých přátel, co si o tom myslí. Neustále si ověřuji, co k ní cítím. Vím, že svého partnera miluji, ale musím si to ověřovat a znovu ověřovat“. Jane, osmadvacetiletá žena, která má dvouletý vztah, popisuje jinou starostlivost: „Miluji svého partnera, vím, že bez něj nemohu žít, ale nemohu přestat myslet na to, že nemá správné tělesné proporce. Vím, že ho miluji, a vím, že tyto myšlenky nejsou racionální, vypadá dobře. Nenávidím se za to, že mám takové myšlenky, nemyslím si, že vzhled je až tak důležitý, ale prostě to nemůžu dostat z hlavy. Tyhle myšlenky mi prostě pořád naskakují. Už to nezvládám. Deprimuje mě to a ničí to náš vztah. Dívám se na jiné muže, přitahují mě jiní muži, takže mám pocit, že si ho takhle nemůžu vzít. Proč musím pořád srovnávat jeho vzhled s jinými muži?“

David a Jane trpí tím, co se běžně označuje jako vztahová obsedantně kompulzivní porucha (ROCD) – obsedantně kompulzivními příznaky, které se zaměřují na intimní vztahy. Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je neschopnostní porucha s širokou škálou obsedantních témat, včetně obav z kontaminace, strachu z poškození sebe nebo druhých a skrupulozity (Abramowitz, McKay & Taylor, 2008). Vztahová obsedantně kompulzivní porucha (ROCD) se týká stále častěji zkoumaného obsedantního tématu – romantických vztahů. ROCD často zahrnuje zaujetí, pochybnosti a neutralizační chování zaměřené na pocity člověka vůči partnerovi ve vztahu, pocity partnera vůči sobě a „správnost“ vztahového prožívání (relationship-centered; Doron, Derby, Szepsenwol, & Talmor, 2012a). Mezi fenomény OC související se vztahem může patřit také znemožňující zaujetí vnímanými nedostatky partnera ve vztahu (zaměřené na partnera; Doron, Derby, Szepsenwol, & Talmor, 2012b).

Tento článek nastiňuje teorii ROCD a podává přehled nedávných zjištění. Tvrdíme, že zohlednění tohoto obsesivního tématu může vést k širšímu pochopení vývoje a udržování OCD, zejména ve vztahovém kontextu. Ačkoli se obsedantně-kompulzivní symptomy související se vztahy mohou vyskytovat v různých typech vztahů, včetně vztahů lidí s rodiči, dětmi, mentory nebo dokonce s Bohem, v tomto článku budeme hovořit o ROCD v kontextu romantických vztahů. V souladu s předchozími teoretickými pracemi týkajícími se OCD (např. Doron & Kyrios, 2005; Rachman, 1997; OCCWG, 1997) navrhujeme několik procesů podílejících se na rozvoji a udržování ROCD a podáváme přehled prvotních důkazů o jejich roli ve vztahových obsedantně-kompulzivních jevech. Tvrdíme také, že prostředí raného dětství, konkrétně vztahy mezi rodiči a dětmi, ovlivňují vývoj dysfunkčních kognitivních předsudků, vnímání sebe sama a reprezentací připoutání, které jsou relevantní pro ROCD. Cílem tohoto článku je tedy rozšířit zaměření současného výzkumu OCD o zkoumání potenciálních distálních a proximálních faktorů zranitelnosti, které by mohly přispívat k rozvoji a udržování dysfunkčních přesvědčení a symptomů souvisejících s ROCD.

ROCD se projevuje obsedantními pochybnostmi a zájmem o romantické vztahy a nutkavým chováním prováděným za účelem zmírnění stresu spojeného s přítomností a/nebo obsahem obsesí. Vztahové obsese mají často podobu myšlenek (např. „je to ten pravý?“) a představ o partnerovi, ale mohou se objevit i ve formě nutkání (např. opustit současného partnera). Kompulzivní chování u ROCD zahrnuje mimo jiné opakované ověřování vlastních pocitů a myšlenek vůči partnerovi nebo vztahu, srovnávání vlastností nebo chování partnera s ostatními, hledání ujištění a sebeujišťování. Intruze související se vztahem jsou často ego-dystonické, protože jsou v rozporu s jedincovým subjektivním prožíváním vztahu (např. „miluji ji, ale nemohu přestat zpochybňovat své pocity“) nebo jeho osobními hodnotami (např. „vzhled by neměl být důležitý při výběru partnera“). Takové zásahy jsou vnímány jako nepřijatelné a nežádoucí a často vyvolávají pocity viny a studu v souvislosti s jejich výskytem a/nebo obsahem. Jedinci se například mohou stydět za to, že mají kritické myšlenky o inteligenci, vzhledu nebo sociálních kompetencích svého partnera. Pocit viny a studu může být také spojen s neutralizačním chováním, například srovnáváním svého partnera s jinými potenciálními partnery.

Věk nástupu ROCD není znám. Na naší klinice klienti, kteří se setkávají s ROCD, často uvádějí nástup příznaků v rané dospělosti. V takových případech se zdá, že příznaky ROCD přetrvávají po celou dobu historie romantických vztahů těchto jedinců. Někteří jedinci však vysledovali počátek příznaků ROCD až do doby, kdy poprvé stáli před romantickými rozhodnutími souvisejícími se závazky (např. svatba, narození dětí). Ačkoli se příznaky ROCD mohou vyskytovat i mimo probíhající romantický vztah (např. posedlost minulými nebo budoucími vztahy), zdá se, že tyto příznaky jsou nejvíce znepokojující a vyčerpávající, pokud jsou prožívány v průběhu probíhajícího romantického vztahu.

Dyadický kontext poskytuje hojné spouštěče jevů OC zaměřených na vztah a partnera. Nicméně u některých jedinců mohou být symptomy ROCD aktivovány ukončením romantického vztahu. V takovém případě mohou lidé uvádět, že jsou obsedantně zaujati tím, že jejich předchozí partner „byl ten pravý“ a „chybí jim ten JEDINÝ“. Takové případy jsou často spojeny s extrémním strachem z očekávané lítosti a jsou běžně doprovázeny sebepotvrzujícím chováním (např. připomínáním důvodů ukončení vztahu), nutkavým srovnáváním (např. se současnými partnery) a nutkavým připomínáním předchozích zážitků (např. vztahových konfliktů). Jiní lidé uvádějí, že se romantickým vztahům zcela vyhýbají ze strachu, že ublíží druhým (např. „Přivedu ji k šílenství“; „Bude to lež“), nebo ze strachu z opětovného prožívání příznaků ROCD. Klienti mohou například uvádět, že se léta vyhýbají druhým schůzkám ze strachu, že budou posedlí chybami svých partnerů nebo že se na ně jejich partneři příliš upnou.

Pokračovat