The Communion Of Saints

By Charles Johnston:

V církvi hodně mluvíme o společenství svatých. Existuje však mnoho mylných představ o této nauce, a to jak ze strany protestantů, tak katolíků, rád bych se pokusil některé objasnit.

Co to je?
Církev učí, že Tělo Kristovo je jedno, ale i když jsme jedno, existujeme ve třech oddělených stavech: Církev vojenská (zde na zemi), Církev trpící neboli Církev kající (ti, kdo se očišťují v očistci) a Církev triumfální (ti, kdo jsou v nebi).

CKC 954.

Církev sv: Tři stavy církve. „Až Pán přijde ve slávě a s ním všichni jeho andělé, smrt už nebude a všechno mu bude podřízeno. V současné době jsou však někteří z jeho učedníků poutníky na zemi. Jiní zemřeli a jsou očišťováni, zatímco další jsou ve slávě a kontemplují „v plném světle samotného Boha trojjediného a jediného, přesně takového, jaký je.“

Všichni se však v různé míře a různým způsobem podílíme na stejné lásce k Bohu a bližním a všichni zpíváme jediný chvalozpěv na oslavu našeho Boha. Všichni, kdo jsou z Krista a mají jeho Ducha, totiž tvoří jednu církev a v Kristu jsou spolu spojeni.

Tyto tři stavy existují jako jeden, podobně jako tři osoby Nejsvětější Trojice existují ve věčné jednotě.

Způsob, jakým tyto tři stavy církve spolupracují a koexistují spolu v Kristově díle a pro spásu duší, se nazývá Společenství svatých.

Jak se na tomto duchovním společenství podílíme?
Jak se svatými komunikujeme a oni s námi, nebo dokonce proč vůbec komunikujeme, je pro katolíky otázkou zmatku a pro protestanty pohoršením. Rád bych se tomu věnoval v několika následujících odstavcích.

Když zemřeme, jsme okamžitě souzeni, říká se tomu partikulární soud.

KC 1022: Každý člověk dostává svou věčnou odplatu ve své nesmrtelné duši právě v okamžiku své smrti, v partikulárním soudu, který odkazuje jeho život Kristu: buď vstup do blaženosti nebe – skrze očištění nebo okamžitě, – nebo okamžité a věčné zatracení.

Ti, kdo se stali spravedlivými díky Kristově smrti a vzkříšení, jdou do nebe (někteří lidé možná potřebují očistu v očistci, ale to je téma na jindy). Ti, kdo nepřijali svobodný dar spasení, jsou z vlastní svobodné vůle a odmítnutí Božího plánu odsouzeni a jdou do pekla.

Ale nazývat křesťana, který zemřel, „mrtvým“ je tak trochu nesprávné označení, protože nejsme mrtví, ale plně živí. Jak řekl sám Ježíš, když mluvil se saduceji,

‚ Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? On není Bohem mrtvých, ale živých.

(Mt 22,32)

Vidíme to také při Proměnění Páně, když Ježíš hovoří s Mojžíšem i Eliášem: „A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, kteří s ním mluvili.“

Ježíš se tedy ukázal jako Bůh živý. (Mt 17,3) . Někdo by mohl říci, že Eliáš vlastně nikdy nezemřel, a měl by pravdu, ale Mojžíš zemřel a byl mrtvý asi 1500 let (Dt 34). Proměnění dokazuje, že ti, kdo zemřeli na zemi, jsou stále naživu, ale ve změněném stavu.

Víme, že spravedliví mrtví jsou skutečně naživu, a jak řekl svatý Pavel, „jsme obklopeni tak velkým oblakem svědků“. (Žid 12,1) Tento verš následuje hned po 11 verších v 11. kapitole, které hovořily o hrdinech a mučednících pro Boha v celých dějinách Izraele. Tito svědkové (slovo mučedník vlastně pochází z řeckého slova, které znamená „svědek“) nás obklopují, stejně jako nás obklopují Boží andělé, kteří se za nás modlí a povzbuzují nás!“

Intersession

Co to všechno pro nás znamená? V Janově knize Zjevení vidíme, jak se za nás přimlouvá čtyřiadvacet starců (kteří jsou rozhodně lidé a obvykle jsou považováni za zesnulé věřící): „A když vzal svitek, čtyři živé bytosti a čtyřiadvacet starců padlo před Beránkem, každý s harfou a se zlatými miskami plnými kadidla, což jsou modlitby svatých.“ (Zjevení 5. kapitola):Kadidlo se v chrámovém uctívání Boha používalo jako symbol modliteb jeho lidu, které k němu stoupaly do nebe. Tento obraz by byl známý Židům (zamýšlenému publiku svatého Jana) v době, kdy svatý Jan psal, a slouží stejnému účelu v nebi jako na zemi.

Také vidíme mučedníky, kteří se přimlouvají u Boha za jeho pronásledovanou církev,

Když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, jež vydali; volali mocným hlasem: „Ó svrchovaný Pane, svatý a pravý, jak dlouho potrvá, než budeš soudit a pomstíš naši krev na těch, kdo přebývají na zemi?

(Zjevení 6,9-10)

V Písmu jsme poučeni, že se máme modlit jeden za druhého. Svatý Pavel nám říká,

Modlete se v každém čase v Duchu svatém, se vší modlitbou a prosbou. K tomu bděte se vší vytrvalostí a proste za všechny svaté…

(Efezským 6:18)

Také říká,

Především tedy naléhavě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi, za krále a všechny, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom vedli tichý a pokojný život, zbožný a v každém ohledu uctivý. To je dobré a příjemné před Bohem, naším Spasitelem…

(1 Timoteovi 2,1-3)

Svatý Jakub nám říká: „Modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Modlitba spravedlivého člověka má velkou moc ve svých účincích. (Jak 5,16b) Nejenže jsme poučeni, abychom se modlili jeden za druhého, ale je nám také řečeno, že modlitby „spravedlivého člověka“ mají velkou moc. Kdo je spravedlivější než ti, kdo jsou v nebi u Boha? Zdá se, že nechat je, aby se za tebe modlili, by byl dobrý nápad!“

Andělům také odnášejí naše modlitby k Bohu za nás,

A přišel jiný anděl a postavil se u oltáře se zlatou kadidelnicí; a bylo mu dáno mnoho kadidla, aby se smísilo s modlitbami všech svatých na zlatém oltáři před trůnem; a kouř kadidla stoupal s modlitbami svatých z ruky anděla před Bohem.

(Zj 8,3-4)

Příkaz svatého Pavla a Jakuba modlit se jeden za druhého nekončí smrtí. Protože jsme všichni jedno tělo ve třech stavech, je logické, proč věříme, že svatí Boží světci se právě teď modlí za tebe a za mě. Pokud se za nás modlí, pak prosba o modlitbu na konkrétní úmysl nejenže dává smysl, ale měli by ji praktikovat všichni křesťané.

KC 956 Přímluva svatých. „Protože jsou těsněji spojeni s Kristem, ti, kdo přebývají v nebi, pevněji upevňují celou církev ve svatosti. . . . Nepřestávají se za nás přimlouvat u Otce, když nabízejí zásluhy, které získali na zemi skrze jediného prostředníka mezi Bohem a lidmi, Ježíše Krista… . Tak je jejich bratrskou péčí velmi pomáháno naší slabosti

.