Světové dědictví

Solivagant

5.00 UK – 03-červenec-09 –

Je dobré vidět Meroe na seznamu pro možný zápis v roce 2010. Patří mezi „50 nejzajímavějších chybějících“, které identifikovali uživatelé tohoto webu, je nesporně „světové třídy“ a musí být přítomna na každém důvěryhodném seznamu UNESCO, i když „egyptská civilizace“ je již poměrně dobře zastoupena. Navštívil jsem ji v prosinci 2005 – jen my tři návštěvníci napříč celým večerem, nocí a ránem, které jsme tam strávili – tak odlišná od přeplněných míst v Egyptě! Meroë je především o pyramidách (Foto – je jich tam úžasných asi 200) a atmosféře – kterou musíte vnímat, když se šplháte nahoru a dolů po písečných dunách, abyste se dostali do ohrad, stejně jako nějaký viktoriánský badatel, který se tam dostal poprvé – jo a taky dávejte pozor na tabulky s merojským písmem!“

V dokumentech Seznamu T je poněkud podivně nazýván „ostrov Meroë“. Říkám podivně, protože to není „ostrov“ a ve skutečnosti se nachází ve velké vzdálenosti od Nilu, hodně v písečné poušti. Zdá se, že tento výraz používali klasičtí autoři pro označení celé oblasti od Atbary na severu až po Chartúm na jihu – na těchto dvou koncích, vzdálených od sebe asi 300 km, se do hlavního toku Nilu vlévají řeky Atbara a Modrý Nil. Tyto řeky na třech stranách vedly k používání termínu „ostrov“ s jistou básnickou licencí! Tato oblast byla kolem 3. století př. n. l. srdcem merojské civilizace, která se v té době vymanila ze staletí nejprve politické a poté i kulturní podřízenosti Egyptu. Králové oblasti používali jméno Meroë až do roku 200 n. l. a měli vazby také na Aksum. Velké památky z dřívějšího „kušitského“ období, kdy byly núbijské provincie na vzestupu asi 4 století před Meroë, se nacházejí v rámci stávajícího nápisu Jebel Barkal. Ve skutečnosti existují 3 významné merojské lokality a z popisu v seznamu T vyplývá, že do nominace mají být zahrnuty i další 2 lokality v Naqa a Musawwarat es Sufra (obě v určité vzdálenosti jižně od Meroë). Zajímavé je, že před předložením posledního súdánského seznamu T byla každá z těchto tří lokalit na seznamu uvedena samostatně – Súdán zřejmě usoudil/byl upozorněn, že tyto tři lokality by společně tvořily přesvědčivější nominaci – proto byl přijat název „Ostrov“, který zahrnuje všechny tři! Navštívil jsem i tato 2 místa a doporučil bych každému, aby se je pokusil navštívit všechna, a ne jen Meroë. Na rozdíl od Meroë se však nacházejí poněkud stranou od hlavní silnice (cca 30 km) a budete k nim potřebovat osobní vozidlo (a ideálně znalého řidiče) (jsou relativně blízko sebe) – zatímco na Meroë se dostanete autobusem. Naqa pochází především z 1. století n. l. a jsou na ní patrné římské vlivy. Mezi další zajímavosti patří Musawwarat s pěkným restaurovaným chrámem a nádhernými řezbami. Obě ukazují na „africké“ kulturní vlivy Kušitů, ale pokud nejste zkušený egyptolog, budete potřebovat dobrého průvodce, který vás na příslušné aspekty upozorní. V ideálním případě byste potřebovali alespoň 2 dny od návratu z Chartúmu, abyste si mohli prohlédnout všechny 3 památky – my jsme dvakrát přenocovali (ve stanech) nejprve v Naqa a poté v Meroe, než jsme pokračovali na severozápad přes poušť Bayuda do „Merowe“ a Jebel Barkal. Meroë sice disponuje luxusním „kempem“ se stálými stany, který provozuje italská společnost, ale pro nás byl zážitek z „divokého“ táboření téměř v ruinách kouzelný.

Slovo o „Merowe“ je možná na místě. Jednak je to úplně jiné místo než Meroë (!!) a jednak je to místo pro stavbu obrovské přehrady Čínou u 4. kataraktu. To ovlivní vaši návštěvu Meroë v tom smyslu, že výhled na město hyzdí nevzhledná řada stožárů (neegyptské elektrické konstrukce!), které přivádějí energii z nové přehrady do Chartúmu. Znamená to také, že přes poušť Bayuda bude postavena nová silnice, která usnadní návštěvu Meroë i Jebel Barkal.

Co by mohlo zabránit nápisu? Inu, na všech třech místech se zdálo, že režim správy je poněkud „hubený“ – ostraha se omezuje na několik ostnatých drátů a špatně placeného „ghaffira“, který vybírá povolení, jež byste měli získat a zaplatit předem v Chartúmu nebo Atbaře – značná nepříjemnost, pokud cestujete po Nilu z Egypta veřejnou dopravou! Rekonstrukci chrámu Musawwarat provedla Humboldtova univerzita, takže ICOMOS by pravděpodobně měl být v pořádku. Ale ty sloupy elektrického vedení? Hlavním problémem budou dřívější roky destrukce a míra její kontroly. Jeden problém by se už vyskytnout neměl :- V Meroë v roce 1834 hledač pokladů Ferlini odpálil vrcholky asi 40 pyramid – bohužel prvním výbuchem narazil na zlato a už jen pokračoval v naději na druhý úspěch, který se nedostavil. Nemají mít „ploché vrcholky“!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.