Jak nainstalovat a používat SQLite v Ubuntu 20.04

Autor si vybral Free and Open Source Fund pro získání příspěvku v rámci programu Write for DOnations.

Úvod

SQLite je svobodný multiplatformní systém pro správu databází. Je oblíbený pro svou efektivitu a schopnost propojení s mnoha různými programovacími jazyky.

V tomto návodu nainstalujete SQLite v Ubuntu 20.04. Nainstalujete jej do systému Ubuntu. Poté vytvoříte databázi, budete z ní číst data, vkládat položky, mazat položky a spojovat položky ze samostatných tabulek.

Poznámka: Tento tutoriál obsahuje praktické pokyny pro instalaci a používání SQLite. Nezabývá se širšími koncepčními otázkami a produkčními problémy, například tím, kdy by se mělo nebo nemělo uvažovat o použití databáze SQLite. Vynikající přehled populárních relačních databází a jejich srovnání najdete v našem článku SQLite vs MySQL vs PostgreSQL:

Mnoho jazyků navíc udržuje integraci se systémem SQLite. Návod na použití SQLite uvnitř kódu Pythonu najdete v našem tutoriálu Jak používat modul sqlite3 v Pythonu 3.

Předpoklady

K dokončení tohoto tutoriálu budete potřebovat:

• Místní počítač nebo server s Ubuntu 20.04. Chcete-li nastavit server, včetně nekořenového uživatele sudo a brány firewall, můžete vytvořit Droplet DigitalOcean se systémem Ubuntu 20.04 a poté postupovat podle našeho průvodce počátečním nastavením serveru.

Krok 1 – Instalace SQLite v Ubuntu 20.04.04

Pro instalaci rozhraní příkazového řádku SQLite v Ubuntu nejprve aktualizujte seznam balíčků:

sudo apt update

Nyní nainstalujte SQLite:

sudo apt install sqlite3 

Pro ověření instalace zkontrolujte verzi softwaru:

sqlite --version

Obdržíte následující výstup:

Output
3.31.1 2020-01-27 19:55:54 3bfa9cc97da10598521b342961df8f5f68c7388fa117345eeb516eaa837balt1

Po instalaci SQLite jste nyní připraveni vytvořit novou databázi.

Krok 2 – Vytvoření databáze SQLite

V tomto kroku vytvoříte databázi obsahující různé žraloky a jejich atributy. Pro vytvoření databáze otevřete terminál a spusťte tento příkaz sqlite3:

sqlite3 sharks.db

Tím vytvoříte novou databázi s názvem sharks. Pokud soubor sharks.db již existuje, SQLite k němu otevře spojení; pokud neexistuje, SQLite jej vytvoří.

Výstup se zobrazí takto:

Output
SQLite version 3.31.1 2020-01-27 19:55:54Enter ".help" for usage hints.

Po tomto příkazu se váš prompt změní. Nyní se objeví nová předpona sqlite>:

Po vytvoření databáze Shark nyní vytvoříte novou tabulku a naplníte ji daty.

Krok 3 – Vytvoření tabulky SQLite

Databáze SQLite jsou uspořádány do tabulek. Tabulky uchovávají informace. Pro lepší představu si tabulku můžeme představit jako řádky a sloupce.

Zbytek tohoto návodu se bude řídit běžnou konvencí pro zadávání příkazů SQLite. Příkazy SQLite jsou psány velkými písmeny a uživatelské informace malými. Řádky musí končit středníkem.

Nyní vytvoříme tabulku a několik sloupců pro různá data:

• Identifikační číslo
• Jméno žraloka
• Typ žraloka
• Průměrná délka žraloka (v centimetrech)

Pro vytvoření tabulky použijte následující příkaz:

CREATE TABLE sharks(id integer NOT NULL, name text NOT NULL, sharktype text NOT NULL, length integer NOT NULL);

Použitím NOT NULL se toto pole stane povinným. Podrobněji se budeme NOT NULL zabývat v následující části.

Po vytvoření tabulky se vrátí prázdná výzva. Nyní do ní vložíme nějaké hodnoty.

Vkládání hodnot do tabulek

V SQLite má příkaz pro vložení hodnot do tabulky tento obecný tvar:

INSERT INTO tablename VALUES(values go here);

Kde tablename je název vaší tabulky a values jdou do závorek.

Nyní vložte do tabulky sharks tři řádky VALUES:

 
INSERT INTO sharks VALUES (1, "Sammy", "Greenland Shark", 427);
 
INSERT INTO sharks VALUES (2, "Alyoshka", "Great White Shark", 600);
 
INSERT INTO sharks VALUES (3, "Himari", "Megaladon", 1800);
 

Protože jste dříve zadali NOT NULL pro každou z proměnných v tabulce, musíte pro každou zadat hodnotu.

Zkuste například přidat dalšího žraloka, aniž byste nastavili jeho délku:

INSERT INTO sharks VALUES (4, "Faiza", "Hammerhead Shark");

Obdržíte tuto chybu:

Output
Error: table sharks has 4 columns but 3 values were supplied

V tomto kroku jste vytvořili tabulku a vložili do ní hodnoty. V dalším kroku budete z tabulky v databázi číst.

Krok 4 – Čtení tabulek v SQLite

V tomto kroku se zaměříme na nejzákladnější metody čtení dat z tabulky. Uvědomte si, že SQLite poskytuje specifičtější metody pro zobrazení dat v tabulkách.

Pro zobrazení tabulky se všemi vloženými hodnotami použijte příkaz SELECT:

SELECT * FROM sharks;

Uvidíte dříve vložené položky:

Output
1|Sammy|Greenland Shark|4272|Alyoshka|Great White Shark|6003|Himari|Megaladon|1800

Chcete-li zobrazit záznam na základě jeho id (hodnoty, kterou jsme nastavili ručně), přidejte do dotazu příkaz WHERE:

SELECT * FROM sharks WHERE id IS 1;

Vrátí se žralok, jehož id se rovná 1:

Output
1|Sammy|Greenland Shark|427

Podívejme se na tento příkaz blíže.

1. Nejprve SELECT všechny (*) hodnoty z naší databáze, sharks.
2. Poté se podíváme na všechny hodnoty id.
3. Poté vrátíme všechny záznamy tabulky, kde se id rovná 1.

Doteď jste vytvořili tabulku, vložili do ní data a dotazovali se na tato uložená data. Nyní budete existující tabulku aktualizovat.

Krok 5 – Aktualizace tabulek v SQLite

V následujících dvou částech nejprve přidáte do existující tabulky nový sloupec a poté aktualizujete stávající hodnoty v tabulce.

Přidávání sloupců do tabulek SQLite

SQLite umožňuje měnit tabulku pomocí příkazu ALTER TABLE. To znamená, že můžete vytvářet nové řádky a sloupce nebo upravovat stávající řádky a sloupce.

Příkazem ALTER TABLE vytvoříte nový sloupec. Tento nový sloupec bude sledovat věk každého žraloka v letech:

ALTER TABLE sharks ADD COLUMN age integer;

Máte nyní pátý sloupec, age.

Aktualizace hodnot v tabulkách SQLite

Pomocí příkazu UPDATE přidejte nové hodnoty age pro každého z vašich žraloků:

 
UPDATE sharks SET age = 272 WHERE id=1;
 
UPDATE sharks SET age = 70 WHERE id=2;
 
UPDATE sharks SET age = 40 WHERE id=3;
 

Output
1|Sammy|Greenland Shark|427|2722|Alyoshka|Great White Shark|600|703|Himari|Megaladon|1800|40

V tomto kroku jste změnili složení vaší tabulky a poté aktualizovali hodnoty uvnitř tabulky. V dalším kroku odstraníte informace z tabulky:

Krok 6 – Odstranění informací v SQLite

V tomto kroku odstraníte záznamy ve své tabulce na základě vyhodnocení argumentu.

V následujícím příkazu se dotazujete na databázi a požadujete, aby vymazala všechny žraloky v tabulce sharks, jejichž věk je nižší než 200 let:

DELETE FROM sharks WHERE age <= 200;

Vyplněním příkazu SELECT * FROM sharks; ověříte, že Alyoshka a Himari, kteří byli každý mladší než 200 let, byli vymazáni. Zůstal pouze Sammy žralok grónský:

Output
1|Sammy|Greenland Shark|427|272

Krok 7 – Spojování informací v SQLite

Představme si, že bychom měli dvě tabulky: naši současnou tabulku sharks a tabulku endangered. Co kdyby nyní tabulka endangered měla hodnotu id, která by se mapovala na id ve vaší tabulce sharks, a měla také hodnotu status, která by označovala stav zachování každého žraloka?

Pokud byste se chtěli dotazovat na data z obou tabulek, mohli byste použít jeden ze čtyř příkazů SQLite pro spojení:

• INNER JOIN
• OUTER JOIN
• LEFT JOIN
• CROSS JOIN

Vytvořme tuto druhou tabulku a pak použijme INNER JOIN pro spojení některých dat.

Nejprve vytvořte tabulku endangered:

 
CREATE TABLE endangered (id integer NOT NULL, status text NOT NULL);
 
INSERT INTO endangered VALUES (1, "near threatened");
 

Nyní spojte tabulky:

SELECT * FROM sharks INNER JOIN endangered on sharks.id = endangered.id;`

Váš výstup bude vypadat takto:

Output
1|Sammy|Greenland Shark|427|272|1|near threatened

Všimněte si, že výstup obsahuje také hodnotu id z endangered. Požadovaný výstup můžete zadat explicitnějším příkazem:

SELECT sharks.id, sharks.name, sharks.sharktype, sharks.length, sharks.age, endangered.status FROM sharks INNER JOIN endangered on sharks.id = endangered.id;

Tentokrát výstup vyloučí druhou hodnotu id:

Output
1|Sammy|Greenland Shark|427|272|near threatened

Tímto jste úspěšně spojili informace z více tabulek.

Závěr

SQLite je užitečný nástroj pro správu databáze. Lze v něm rychle vytvořit databázi a manipulovat s ní pomocí různých příkazů. Po absolvování tohoto kurzu jste nyní získali základní znalosti o systému SQLite a jste připraveni ponořit se hlouběji do tohoto systému správy databází.

Vynikající přehled relačních databázových systémů a jejich srovnání najdete v našem článku SQLite vs MySQL vs PostgreSQL:

Mnoho jazyků navíc udržuje integraci se systémem SQLite. Návod na použití SQLite uvnitř kódu Pythonu najdete v našem tutoriálu Jak používat modul sqlite3 v Pythonu 3.

.