Znečištění ovzduší zabíjí lidi. To není abstraktní, vzdálený nebo nejistý závěr.
Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví začínají docházet k závěru, že neexistuje bezpečná úroveň znečištění ovzduší. I malé dávky vyvolávají zdravotní problémy. A čím větší je koncentrace, tím horší jsou zdravotní následky. Celkově vzato patří znečištění venkovního ovzduší k největším zdravotním rizikům na světě a v roce 2015 bylo zodpovědné za téměř 4,5 milionu úmrtí na celém světě.
Proč je to důležité pro změnu klimatu? Primární řešení změny klimatu je zároveň nejúčinnějším způsobem, jak se vypořádat se znečištěním ovzduší: Spalujte méně fosilních paliv. Přetrvává odpor k přijetí opatření k řešení změny klimatu, zejména mezi republikánskými zákonodárci, částečně proto, že některé z nejhorších důsledků změny klimatu se zdají být časově i prostorově vzdálené. Někteří mohou považovat tání ledovců, migraci lidí v jiných částech světa nebo vymírání druhů v boreálních lesích za nepravděpodobné nebo nedůležité.
Přesunutí tématu na znečištění ovzduší však umožňuje přímější propojení problému s jeho důsledky.
V USA znečištění ovzduší každoročně zabije přibližně 100 000 lidí. Je příčinou 3 % všech úmrtí v USA, což je více úmrtí než při dopravních nehodách a vraždách dohromady, a znečištění ovzduší stojí americkou ekonomiku až 1 bilion dolarů ročně. Takže zatímco někteří stále diskutují o skleníkovém efektu, málokdo může popřít význam záchrany amerických životů – a plic.
Proč je znečištění ovzduší smrtelné
Nejškodlivější viník se nazývá PM 2,5 – pevné částice o velikosti menší než 2,5 mikronu. Přibližně 200 částic PM 2,5 by se vešlo konec na konec přes jedno zrnko cukru. Lidský organismus je dobře vybaven na to, aby se vypořádal s velkými částicemi v ovzduší, jako jsou pyly a těžký prach. Menší částice jsou však vdechovány hluboko do plic a mohou se dostat do krevního oběhu.
Mezi zdravotní účinky jemných prachových částic patří zhoršení astmatu, infekce dýchacích cest, rakovina plic, srdeční choroby, mrtvice, kognitivní poruchy a předčasná úmrtí. Světová zdravotnická organizace zařadila drobné prachové částice mezi karcinogeny skupiny 1, což znamená, že existuje dostatek důkazů pro závěr, že mohou u lidí způsobovat rakovinu.
Mezi zdroje prachových částic způsobených člověkem patří spalování fosilních paliv, vozidla, zemědělství, silniční prach a požáry.
Drobné prachové částice jsou nejničivější a nejsmrtelnější formou znečištění ovzduší, ale nejsou jediným druhem. Velké zdravotní problémy způsobují také oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky, ozón a amoniak.
Jak znečištěné ovzduší ovlivňuje lidi v USA.
Když si mnoho lidí představí nezdravé ovzduší, vybaví se jim obrazy Pekingu nebo Dillí. Znečištěné ovzduší skutečně zabíjí miliony lidí v Asii a Indii. Ale daň přímo u nás doma je mnohem vyšší, než si mnozí uvědomují. Řada nedávných studií zjistila, že lidmi způsobené znečištění venkovního ovzduší způsobuje v USA každoročně 100 000-200 000 předčasných úmrtí.
Geografické rozložení zdravotních problémů se liší podle konkrétního zdroje znečištění. Uhelné elektrárny zhoršují veřejné zdraví v apalačské oblasti. Znečištění z automobilů je největší v městských oblastech. A průmyslové znečištění se vyskytuje v horkých oblastech v Texasu a na jihovýchodě země.
Jako je tomu u mnoha environmentálních problémů, ti, kteří nesou nejvážnější následky, nejsou těmi, kdo škody způsobují. V USA mají oblasti s vysokou mírou chudoby neúměrně vysoké zdravotní a ekonomické dopady znečištění ovzduší. Nedávná studie navíc zjistila, že běloši, kteří nejsou hispánci, vdechují asi o 17 % méně znečištění ovzduší, než způsobují vlastní spotřebou, zatímco černoši a Hispánci vdechují o více než 50 % více znečištění, než kolik vzniká jejich přičiněním.
Hospodářské náklady znečištění ovzduší v USA
Onemocnění a ztráty na životech představují pro lidstvo těžkou zátěž, ale tím škody nekončí. Zdravotní problémy si vybírají finanční daň kvůli nákladům na zdravotní péči, ztrátě produktivity kvůli zameškaným pracovním a školním dnům a snížení hospodářského růstu. Cena zdravotních následků znečištění ovzduší způsobeného lidskou činností v USA se odhaduje na 886 miliard až 1 bilion dolarů ročně.
Podíváme-li se na to z jiného úhlu pohledu, vysoké finanční následky znečištění ovzduší přímo vybízejí k nápravě problému. Peníze vynaložené na snížení znečištění jsou peníze ušetřené na prevenci škod. Zákon o čistotě ovzduší nabízí ohromující příklad: V tomto čísle jsou zahrnuty roční náklady ve výši 248 miliard dolarů za znečištění způsobené dopravou a cena 124 miliard dolarů za znečištění způsobené výrobou elektřiny.
Spotřeba energie má lví podíl na znečištění ovzduší způsobeném lidskou činností a způsobuje 57 % ekonomických škod, tj. 505 miliard dolarů ročně v USA. Tyto výdaje jsou často považovány za nepřímou dotaci pro průmysl fosilních paliv, protože průmysl vybírá škody, zatímco daňoví poplatníci nesou následky.
Dobrá zpráva:
Dalších úspěchů v oblasti veřejného zdraví bylo dosaženo díky ekonomickému protivětru, který vedl k uzavření elektráren spalujících uhlí. Nedávný článek ve výzkumném časopise Nature Sustainability odhaduje, že v letech 2005-2016 bylo díky uzavření uhelných elektráren zachráněno 26 600 životů Američanů, spolu s dalším přínosem v podobě úspory 570 milionů bušlů kukuřice, sóji a pšenice v blízkosti elektráren.
Abychom tyto slibné výsledky uvedli na pravou míru, výroba elektřiny z uhlí v USA ve stejném období způsobila 329 000 úmrtí a potlačila výnosy plodin o 10,2 miliardy bušlů. Přestože dochází k pokroku, zbývá ještě mnoho práce.
Špatné zprávy: Znečištění ovzduší se zhoršuje a předpisy se oslabují
Snížení znečištění ovzduší je cílem, který sdílejí někteří, ale ne všichni politici. V roce 2017 prezident Trump jmenoval protichůdného toxikologa Roberta Falena do vědeckého poradního výboru agentury EPA, který posuzuje vědecké informace, jež se používají při tvorbě nebo revizi předpisů EPA. Phalen prohlásil, že „moderní vzduch je pro optimální zdraví až příliš čistý“, což je tvrzení, které není podloženo uznávanými vědeckými poznatky. Ve Vědeckém poradním výboru se připojil k dalším, kteří zastávají průmyslově příznivé interpretace priorit v oblasti životního prostředí.
Předpis EPA „Dostupná čistá energie“ by podle vlastní analýzy EPA zhoršil kvalitu ovzduší v USA. Navrhovaná pravidla by měla do roku 2030 za následek 1 000 dalších úmrtí na znečištěné ovzduší ročně, dále 48 000 případů zhoršeného astmatu, 42 000 ztracených pracovních dnů a 60 000 zameškaných školních dnů. Do roku 2030 by roční cena za nárůst poškození zdraví kvůli uvolněným pravidlům mohla dosáhnout 11 miliard dolarů.
Údaje EPA mezitím ukazují nárůst PM 2,5 od roku 2016. Podle studie zveřejněné Národním úřadem pro ekonomický výzkum byl nárůst znečištění částicemi způsoben růstem spalování zemního plynu, zvýšeným používáním vozidel, nedostatečným prosazováním norem kvality ovzduší a lesními požáry. Od roku 2016 do roku 2018 se emise PM 2,5 zvýšily o 5,5 %, přičemž v roce 2018 způsobily dalších 9 700 předčasných úmrtí a způsobily ekonomické škody ve výši 89 miliard dolarů.
Přímé přínosy řešení znečištění ovzduší
Akce na snížení emisí skleníkových plynů mohou být mezi skeptickým publikem těžko prodejné. Obvyklé cesty odporu jsou, že to bude stát příliš mnoho, nebo že skutečným viníkem změny klimatu je Čína, nebo že účinky opatření v oblasti klimatu jsou příliš neuchopitelné. Přesunutím tématu na znečištění ovzduší však tyto argumenty mohou odpadnout. Snížení znečištění ovzduší díky menšímu spalování fosilních paliv nabízí konkrétní, okamžité a lokální přínosy pro lidi i pro ekonomiku.
Příklad: Podle studie z roku 2019 by celosvětové ukončení používání fosilních paliv zabránilo předčasnému úmrtí 3 až 4 milionů lidí ročně. Jiná studie došla k závěru, že agresivní klimatická politika by v příštích 80 letech zabránila 150 milionům úmrtí v důsledku znečištění ovzduší na celém světě – a to navíc k sociálním přínosům plynoucím ze snížení dopadů klimatu, jako je tepelný stres, záplavy a ztráta úrody.
Když tvůrci politik kalkulují s náklady na zmírnění dopadů změny klimatu, stojí za zmínku, že ekonomické zisky plynoucí ze snížení znečištění ovzduší podstatně převyšují náklady na dosažení cílů v oblasti emisí skleníkových plynů při prahových hodnotách 1,5 stupně Celsia nebo 2 stupně Celsia. V některých případech by úspory plynoucí ze zamezení znečištění byly více než dvojnásobné oproti nákladům na snížení emisí, přičemž největší přínos by měly státy jako Čína a Indie. Odhaduje se, že ve Spojených státech by 10 až 41 % ceny za snížení emisí skleníkových plynů mohlo být kompenzováno zlepšením veřejného zdraví.
Rétorická výhoda mluvení o znečištění ovzduší spočívá v tom, že na rozdíl od změny klimatu se toto téma vyhýbá neustálému bubnování odmítavých řečí. Zatímco výkřiky typu: „Ale klima se změnilo už dříve!“ rezonují napříč jakoukoli diskusí o klimatických změnách, na podporu znečištění ovzduší lze uvést jen málo argumentů.
Ještě lepší je, že nový úhel pohledu na klimatická řešení může připravit půdu pro budování společného základu. Tím, že se vyhneme nášlapným minám v podobě otřepaných argumentů, je snazší nasměrovat diskusi tam, kde je to nejvíce potřeba: jak zmírnit zátěž znečištění planety i nás samotných.