Když se zhoršuje myšlení a chování
Zapomnětlivost, dočasná zmatenost nebo problémy se zapamatováním jména či slova mohou být normální součástí života. Když však problémy s myšlením nebo neobvyklé chování začnou narušovat každodenní činnosti – například práci, přípravu jídla nebo nakládání s financemi – je čas navštívit lékaře. Může se jednat o příznaky onemocnění známého jako demence.
Demence je porucha mozku, která nejčastěji postihuje starší lidi. Je způsobena selháním nebo odumíráním nervových buněk v mozku. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba. Podle některých odhadů může mít Alzheimerovu chorobu přibližně třetina lidí ve věku 85 let a více. Ačkoli je věk největším rizikovým faktorem demence, není normální součástí stárnutí. Někteří lidé se dožívají 90 let a více bez jakýchkoli příznaků demence.
„Demence ve skutečnosti není nemoc jako taková. Místo toho je demence skupinou příznaků, které mohou být způsobeny mnoha různými chorobami,“ říká Dr. Sanjay Asthana, který vede centrum Alzheimerovy choroby podporované NIH na Wisconsinské univerzitě. „Mezi příznaky demence mohou patřit problémy s pamětí, myšlením a jazykem, spolu s poruchami sociálních dovedností a některými příznaky chování.“
Riziko vzniku demence může zvyšovat několik faktorů. Patří mezi ně stárnutí, kouření, nekontrolovaná cukrovka, vysoký krevní tlak a nadměrné pití alkoholu. Riziko se také zvyšuje, pokud demencí trpěli blízcí členové rodiny.
Příznaky demence mohou být zvráceny, pokud jsou způsobeny dehydratací nebo jinými léčitelnými stavy. Většina forem demence se však časem postupně zhoršuje a neexistuje žádná léčba. Vědci hledají způsoby, jak tento proces zpomalit nebo mu vůbec zabránit.
Dvěma nejčastějšími příčinami demence u starších lidí jsou Alzheimerova choroba a vaskulární demence, což je stav, který zahrnuje změny v zásobování mozku krví. Vaskulární demence často vzniká v důsledku cévní mozkové příhodyKdyž selže normální průtok krve mozkem, často v důsledku ucpaných nebo porušených cév. nebo arteriosklerózy (kornatění tepen) v mozku. Mezi další příčiny demence patří Parkinsonova choroba, HIV, úraz hlavy a nemoc Lewyho tělísek. (Lewyho tělíska jsou typem abnormálního shluku bílkovin v mozkových buňkách.)
Demence u lidí mladších 60 let je často způsobena skupinou mozkových onemocnění zvaných frontotemporální poruchy. Tato onemocnění začínají v přední nebo boční části mozku a postupně se šíří. Vzácná, dědičná forma Alzheimerovy choroby se může objevit také u lidí ve věku 30, 40 a 50 let.
Příznaky demence se mohou lišit podle toho, které oblasti mozku jsou poškozeny. „Obecně platí, že levá strana mozku je zapojena do řeči a pravá strana je velmi zapojena do sociálního chování,“ říká Dr. Bruce L. Miller, který řídí centrum pro demenci financované NIH na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.
V případě frontotemporální poruchy, „pokud začíná v levé části mozku, máte tendenci ke zhoršování jazykových problémů; pokud začíná vpravo, ovlivňuje chování a může být mylně považována za psychiatrické onemocnění,“ vysvětluje Miller. Poškození specifických oblastí mozku může způsobit, že se lidé stanou apatickými, ztratí zábrany nebo neberou ohled na pocity druhých.
Při Alzheimerově chorobě bývají nejprve postiženy oblasti související s pamětí v dolní a zadní části mozku. Jiné typy demence mohou postihovat oblasti, které ovládají pohyb.
„Léčba všech těchto poruch se mírně liší,“ říká Miller. Proto je důležité stanovit přesnou diagnózu.
Protože různé typy demence mohou mít překrývající se příznaky a někteří lidé mají více než jedno základní onemocnění, je nejlepší navštívit lékaře, který má zkušenosti s diagnostikou demence. „NIH má po celé zemi specializovaná centra, která mají kliniky schopné diagnostikovat a vyhodnotit pacienty s Alzheimerovou chorobou a demencí,“ říká Asthana. (Více informací naleznete na stránkách NIH’s Alzheimer’s Disease Research Centers www.nia.nih.gov/health/alzheimers-disease-research-centers.)
Pro stanovení diagnózy se lékaři obvykle ptají na anamnézu a provádějí fyzikální vyšetření včetně krevních testů. Zjišťují také schopnosti myšlení, paměti a řeči a někdy nařizují vyšetření mozku. Toto vyšetření určí, zda příznaky nesouvisejí s léčitelným onemocněním – například s depresí, infekcí nebo vedlejšími účinky léků.
U některých typů demence lze jasnou diagnózu stanovit až po vyšetření mozku po smrti. „Neexistuje jediný krevní test nebo sken mozku, který by s jistotou diagnostikoval Alzheimerovu chorobu nebo některé jiné typy demence,“ říká Asthana. „V těchto případech lze definitivní diagnózu stanovit až při pitvě.“
Před více než deseti lety našli vědci podporovaní NIH způsob, jak odhalit příznaky Alzheimerovy choroby v mozku živých lidí. Všichni lidé s Alzheimerovou chorobou mají abnormální shluky bílkovin známé jako amyloidní plaky. Tyto plaky lze pozorovat při skenování pozitronovou emisní tomografií (PET) pomocí speciálních stopovacích látek, které se specificky vážou na amyloid. Rozsáhlé nahromadění plaků lze však nalézt i u některých lidí, kteří nemají žádné příznaky demence. Kvůli této nejistotě není zobrazování amyloidu považováno za definitivní nástroj pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Výzkumníci podporovaní NIH pracují na dalších technikách, ale žádná z nich se neukázala jako definitivní.
„V současné době se mnoho výzkumů zaměřuje na pre-symptomatická stadia nemoci, kdy můžeme vidět důkazy amyloidního proteinu dříve, než se u člověka objeví nějaké příznaky. Můžeme testovat, zda léky mohou zpomalit nebo zabránit hromadění tohoto amyloidního proteinu,“ říká Asthana. „Zatím žádná studie neprokázala, že by se vyčištění mozku od amyloidního proteinu skutečně projevilo výrazným zlepšením příznaků.“
V současné době se zkoumají různé přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy demence a některých dalších forem demence. V současné době schválené léky mohou zlepšit příznaky, ale žádný z nich nedokáže zastavit nebo zvrátit postupující poškození mozku.
„Naopak, pokud je demence způsobena cévním onemocněním, můžeme udělat mnoho věcí, abychom zabránili její progresi. Jsou to stejné věci, které děláme pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění,“ říká Dr. Helena Chui, ředitelka Alzheimerova centra financovaného NIH na University of Southern California. „Někteří lidé s vaskulární demencí dostávají léky proti srážlivosti krve. Jiní dostávají léky na udržení krevního tlaku, cholesterolu a cukrovky pod kontrolou.“
Chuiová poznamenává, že zdravý životní styl může pomoci chránit stárnoucí mozek. „Pravidelné cvičení, zdravá strava a vyhýbání se kouření mohou snížit riziko srdečních onemocnění i demence,“ říká. K ochraně mozkových funkcí může přispět také zapojení do společenských a intelektuálně stimulujících aktivit. „Svou trajektorii směrem ke zdravějšímu mozku můžete změnit tím, že se budete rozhodovat zdravě,“ říká Chui.
Recenze článku. Toto zvláštní vydání je souborem dříve publikovaných článků. Články však byly před zařazením aktualizovány a znovu posouzeny odborníky NIH. Vydáno v prosinci 2017.