Hrtan
Hrtan je složitý trubicovitý orgán, jehož struktura se skládá především z elastické a hyalinní chrupavky a kosterního svalstva. Hrtan spojuje nosohltan a hltan s průdušnicí, funguje při vedení vzduchu, vokalizaci a při bránění průchodu hltanu do průdušnice během deglutace. Epitel hrtanu je variabilní, ale v rostrálním segmentu proximálně od hltanu je obecně tvořen vrstevnatým dlaždicovým epitelem a jinde řasinkovým pseudostratifikovaným sloupcovým (respiračním) epitelem. Lamina propria přiléhající k hrtanovému epitelu obsahuje sekreční žlázky.
Trachea, bronchy a bronchioly
Luminální (slizniční) povrch trachey je vystlán řasinkovým, pseudostratifikovaným sloupcovým epitelem (tj. respiračním epitelem) protkaným pohárkovými buňkami. Lamina propria a submukóza obsahují také malé smíšené (slizniční a serózní) žlázky a hladkou svalovinu. Průdušnice je podepřena řadou chrupavčitých (hyalinní chrupavky) prstenců ve tvaru písmene C. Dorzálně jsou konce neúplných chrupavčitých prstenců průdušnice spojeny pruhem hladké svaloviny: svalem trachealis. Zevně je průdušnice obklopena tenkou vrstvou fibrovaskulárního vaziva (adventicie).
Distálně se průdušnice dělí na levý a pravý hlavní průdušek. Bronchy jsou histologicky podobné průdušnici. Jsou vystlány řasinkovým, pseudostratifikovaným sloupcovitým epitelem (respiračním epitelem) a protkány pohárkovými buňkami. Stěny průdušek jsou rovněž podepřeny chrupavkou a hladkou svalovinou.
Hladká svalovina dýchacích cest zprostředkovává bronchokonstrikci, proces smršťování a následného zúžení lumen dýchacích cest. Bronchokonstrikce je částečně zprostředkována prostřednictvím histaminu uvolňovaného žírnými buňkami a bronchokonstrikce je život ohrožujícím účinkem masivního uvolňování histaminu (např. anafylaxe). Konečně lamina propria průdušek obsahuje také střední množství smíšených žláz (bronchiálních žláz). Ty jsou zvláště hojné u koček. Jak se bronchy rozšiřují hluboko do plicního parenchymu, pokračují v bifurkaci, čímž vznikají sekundární a terciární bronchy menšího kalibru (průměru).
Případně bronchy ustupují menším vodivým dýchacím cestám, bronchiolům. Bronchioly jsou tenkostěnné dýchací cesty vystlané různě řasinkovým nebo neřasinkovým sloupcovitým epitelem. Stěny jsou tvořeny tangenciálně uspořádanou hladkou svalovinou. Bronchioly postrádají chrupavky a žlázy, což je spolu s jejich menší velikostí histologicky odlišuje od průdušek.
Přechod mezi oblastmi vedení vzduchu (tzn. bronchioly) a oblastmi výměny vzduchu (tj. alveoly) v plicích postupuje přes postupně odlišné segmenty; od proximálního k distálnímu: terminální bronchioly, respirační bronchioly, alveolární kanálky, alveolární váčky a alveoly.
Obrázek(S): Průdušnice a průdušky