Veterinární histologie

Hrtan

Hrtan je složitý trubicovitý orgán, jehož struktura se skládá především z elastické a hyalinní chrupavky a kosterního svalstva. Hrtan spojuje nosohltan a hltan s průdušnicí, funguje při vedení vzduchu, vokalizaci a při bránění průchodu hltanu do průdušnice během deglutace. Epitel hrtanu je variabilní, ale v rostrálním segmentu proximálně od hltanu je obecně tvořen vrstevnatým dlaždicovým epitelem a jinde řasinkovým pseudostratifikovaným sloupcovým (respiračním) epitelem. Lamina propria přiléhající k hrtanovému epitelu obsahuje sekreční žlázky.

Trachea, bronchy a bronchioly

Luminální (slizniční) povrch trachey je vystlán řasinkovým, pseudostratifikovaným sloupcovým epitelem (tj. respiračním epitelem) protkaným pohárkovými buňkami. Lamina propria a submukóza obsahují také malé smíšené (slizniční a serózní) žlázky a hladkou svalovinu. Průdušnice je podepřena řadou chrupavčitých (hyalinní chrupavky) prstenců ve tvaru písmene C. Dorzálně jsou konce neúplných chrupavčitých prstenců průdušnice spojeny pruhem hladké svaloviny: svalem trachealis. Zevně je průdušnice obklopena tenkou vrstvou fibrovaskulárního vaziva (adventicie).

Trachea, pes. Epitel průdušnice je typický respirační epitel, charakterizovaný řasinkovým pseudostratifikovaným sloupcovitým epitelem s roztroušenými pohárkovými buňkami.

Distálně se průdušnice dělí na levý a pravý hlavní průdušek. Bronchy jsou histologicky podobné průdušnici. Jsou vystlány řasinkovým, pseudostratifikovaným sloupcovitým epitelem (respiračním epitelem) a protkány pohárkovými buňkami. Stěny průdušek jsou rovněž podepřeny chrupavkou a hladkou svalovinou.

Plíce, potkan. Průdušky jsou obklopeny koncentrickými pruhy chrupavky (modré šipky), podobně jako průdušnice. Větší velikost, přítomnost žlázek a přítomnost chrupavky odlišuje bronchy od bronchiolů (žlutá šipka).

Hladká svalovina dýchacích cest zprostředkovává bronchokonstrikci, proces smršťování a následného zúžení lumen dýchacích cest. Bronchokonstrikce je částečně zprostředkována prostřednictvím histaminu uvolňovaného žírnými buňkami a bronchokonstrikce je život ohrožujícím účinkem masivního uvolňování histaminu (např. anafylaxe). Konečně lamina propria průdušek obsahuje také střední množství smíšených žláz (bronchiálních žláz). Ty jsou zvláště hojné u koček. Jak se bronchy rozšiřují hluboko do plicního parenchymu, pokračují v bifurkaci, čímž vznikají sekundární a terciární bronchy menšího kalibru (průměru).

Plíce, potkan. Bronchy i bronchioly jsou obklopeny tenkou vrstvou hladké svaloviny (zelené šipky).
Plíce, potkan. Bronchy jsou tubulární žlázy vystlané kubickým epitelem. Tyto žlázy nejsou přítomny v bronchiolech.

Případně bronchy ustupují menším vodivým dýchacím cestám, bronchiolům. Bronchioly jsou tenkostěnné dýchací cesty vystlané různě řasinkovým nebo neřasinkovým sloupcovitým epitelem. Stěny jsou tvořeny tangenciálně uspořádanou hladkou svalovinou. Bronchioly postrádají chrupavky a žlázy, což je spolu s jejich menší velikostí histologicky odlišuje od průdušek.

Plíce, kůň. Bronchioly (Br) jsou obklopeny svazky hladké svaloviny, podobně jako průdušky; bronchioly však postrádají chrupavky a žlázy. Plicní a bronchiální tepny a žíly v plicích často přiléhají k dýchacím cestám, a proto je cévní řečiště často nápadné vedle dýchacích cest, v řezu (A = arterie).

Přechod mezi oblastmi vedení vzduchu (tzn. bronchioly) a oblastmi výměny vzduchu (tj. alveoly) v plicích postupuje přes postupně odlišné segmenty; od proximálního k distálnímu: terminální bronchioly, respirační bronchioly, alveolární kanálky, alveolární váčky a alveoly.

Obrázek(S): Průdušnice a průdušky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.