Vědci našli důkaz, že Aspirin a Ibuprofen ve skutečnosti nepomáhají při bolestech páteře

Bolesti zad jsou onemocněním, kterým někdy v životě trpí většina z nás. Ale přestože můžeme být v pokušení sáhnout po balení aspirinu, nový výzkum naznačuje, že by bylo lepší sáhnout po pilulce cukru.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), mezi které patří například aspirin a ibuprofen, jsou běžnou formou volně prodejné léčby bolesti zad. Nové výzkumy však naznačují, že jakákoli malá úleva, kterou lze díky nim získat, by nebyla považována za klinicky významnou.

Ještě horší je, že stejně jako všechny léky i NSAID více než zdvojnásobují pravděpodobnost vzniku krvácení do zažívacího traktu a mohou představovat zvýšenou pravděpodobnost kardiovaskulárních problémů. To znamená, že pacienti trpící bolestmi zad podstupují poměrně velké riziko za nevýznamnou odměnu.

Aby to vědci z George Institute for Global Health v Austrálii zjistili, analyzovali údaje o 6 065 pacientech s bolestmi páteře zahrnutých do 35 randomizovaných, placebem kontrolovaných studií z odborných studií.

Zjistili, že u každého pacienta, který po dvou týdnech užívání NSAID uvedl klinicky významné snížení bolesti, u dalších šesti ke klinicky významnému snížení nedošlo.

Naneštěstí, pokud si myslíte, že to znamená vyměnit ibuprofen za lahvičku paracetamolu (paracetamolu), přehled Cochrane provedený v roce 2015 zkoumal tři studie zahrnující 1 825 účastníků s akutní bolestí zad a dospěl k závěru, že je to také jen o málo lepší než placebo.

A co opiáty, jako je kodein nebo OxyContin? Podle výzkumu publikovaného v časopise JAMA Internal Medicine v roce 2016 možná mírnou krátkodobou úlevu pro osoby s chronickou bolestí zad. Ale opět je nepravděpodobné, že by to bylo až tak významné při doporučených dávkách.

Vědci přiznávají, že jejich výzkum přináší chmurné zprávy.

„Když se tento výsledek vezme dohromady s výsledky z nedávných přehledů o paracetamolu a opioidech, je nyní jasné, že tři nejpoužívanější a doporučené léky na bolest páteře neposkytují klinicky významné účinky oproti placebu,“ píší ve svém článku.

Výzkumná pracovnice týmu Manuela Ferreira v deníku The Guardian radí:

„Netvrdíme, že by se neměly používat žádné léky proti bolesti, ale lidé užívající tyto typy léků by si měli být vědomi, že jejich přínos je malý a že jejich vedlejší účinky mohou být škodlivé, a že by se vyplatilo probrat s jejich lékaři přínos jiných léčebných postupů včetně cvičení.“

Pozitivní je, že pro většinu lidí je bolest zad krátkodobý problém, který se vyřeší sám. Nikdo sice nemá rád, když mu někdo řekne, že neexistuje rychlé řešení, ale přetrpět týdny nebo měsíce nepohodlí může být prostě tou nejlepší volbou.

Pro ty, kteří trpí trvalou bolestí, však vědomí, že léky jako aspirin a ibuprofen nenabízejí řešení, alespoň pomůže vyhnout se zbytečným rizikům a možná jim pomůže nastoupit lepší cestu k méně nepříjemnému životu.

Tento výzkum byl publikován v časopise Annals of the Rheumatic Diseases.

Výzkum byl publikován v časopise Annals of the Rheumatic Diseases.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.