Pár dvojčat ohromil vědce poté, co se ukázalo, že nejsou ani identická, ani bratrská – ale něco mezi tím.
Tým tvrdí, že chlapec a dívka, kterým jsou nyní čtyři roky, jsou druhým případem poloidentických dvojčat, který byl kdy zaznamenán, a prvním, který byl spatřen v době, kdy byla matka těhotná.
Situace byla pro vědce překvapením. Ultrazvuk 28leté matky v šestém týdnu naznačil, že dvojčata jsou identická – se znaky včetně společné placenty. Brzy se však ukázalo, že vše není tak, jak se zdálo.
„Stalo se to, že matka přišla na rutinní ultrazvuk o několik měsíců později a my jsme viděli, že jedno je chlapec a druhé dívka,“ řekl doktor Michael Gabbett, první autor zprávy z Queenslandské technologické univerzity v Austrálii. „V tu chvíli jsme začali s genetickými studiemi a z nich jsme to vyřešili.“
Dvojčata jsou obvykle buď jednovaječná, nebo bratrská. V případě identických je jedno vajíčko oplodněno jednou spermií, ale vzniklé klubko buněk se rozdělí na dvě části, čímž vzniknou dva potomci s identickým genetickým materiálem. V případě bratrských neboli neidentických dvojčat jsou oplodněna dvě vajíčka, každé jinou spermií. Výslední sourozenci vznikají ze stejného těhotenství, ale nejsou si geneticky podobnější než sourozenci stejných rodičů narození v jinou dobu.
Tváří v tvář záhadnému scénáři Gabbett a jeho kolegové v časopise New England Journal of Medicine uvádějí, že odebrali vzorky ze dvou plodových obalů, což jim umožnilo zkoumat genomy dvojčat během těhotenství.
Výsledky podle nich odhalují velmi neobvyklou situaci: dvojčata jsou poloidentická neboli „sesquizygotická“.
„To, co jsme získali, je sled neobvyklých událostí,“ řekl Gabbett.
Předpokládá se, že situace vzniká, když dvě spermie oplodní jedno vajíčko. V posledním případě nesla jedna spermie mezi svým genetickým materiálem chromozom X a druhá chromozom Y.
Po oplodnění se chromozomy z obou spermií a jediného vajíčka spojily do tří „genetických balíčků“: jeden obsahoval chromozomy z obou spermií – to znamená, že obsahoval dvě sady genetického materiálu od otce, ale žádný od matky. Další dva balíčky obsahovaly stejnou sadu chromozomů od matky a genetický materiál od jedné z obou spermií, čímž vznikly buňky XX (ženské) nebo XY (mužské).
Když se oplodněné vajíčko rozdělilo a klubko buněk rostlo, ty, které obsahovaly pouze chromozomy od obou spermií, zanikly. Ty, které obsahovaly chromozomy z vajíčka i spermie, se však dělily dál.
„Pak se stane, že se ta malá kulička buněk rozdělí na dvě, a proto máte dvojčata,“ řekl Gabbett a dodal, že tito potomci mají větší genetickou podobnost než bratrská dvojčata, ale nejsou identičtí.
Situace však není tak přímočará: některé z buněk obou embryí obsahovaly dva chromozomy X, zatímco jiné buňky obsahovaly chromozom X a chromozom Y.
Gabbett dodal, že vzhledem k tomu, že jedno dvojče bylo chlapec a druhé dívka, poměr jednotlivých typů buněk se lišil: jedno embryo obsahovalo větší počet buněk XY, takže se vyvinulo jako mužské, zatímco druhé mělo vysoký podíl buněk XX a vyvinulo se jako ženské.
Jediný dosud zaznamenaný případ sesquizygotických dvojčat pocházel z USA z roku 2007 a byl objeven poté, co se jedno z dětí narodilo s nejednoznačnými pohlavními orgány. Děti v nejnovější zprávě podle týmu žádnou takovou nejednoznačnost neměly.
Případ se však neobešel bez komplikací. Zatímco děti byly porozeny císařským řezem a vypadaly zdravě, u holčičky se krátce před porodem objevila krevní sraženina. Ve čtyřech týdnech jí byla amputována ruka.
Ve třech letech pak byly dívce odstraněny vaječníky, protože se zjistilo, že nejsou plně zformované, což může zvyšovat riziko určitého typu rakoviny, což bylo dáno její genetickou výbavou.
Gabbettová uvedla, že ačkoli mohou existovat i jiné, neohlášené případy sesquizygotických dvojčat, jedná se stále o velmi neobvyklý jev. V rámci svého zkoumání tým zpětně prozkoumal genetické údaje téměř 1 000 párů, které byly považovány za bratrská dvojčata, ale žádné další případy nenašel.
„Je to neuvěřitelně vzácné, takže si nemyslíme, že je to něco, kvůli čemu by se lidé měli rutinně testovat nebo čeho by se měli obávat,“ řekl Gabbett. Dodal však, že to zpochybňuje konvenční myšlení. „Tradičně dělíme dvojčata buď na identická, nebo neidentická, a toto je třetí typ charakteristiky dvojčat,“ řekl.
{{vlevo nahoře}}
{{vlevo dole}}
{{vpravo nahoře}}
{{vpravo dole}}
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Reprodukce
- Biologie
- Zdraví
- Děti
- zprávy
- Sdílet dál Facebook
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterest
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.