U dospívajících a mladých fotbalistů se během kosterního zrání postupně získává vačková deformita: prospektivní studie s minimálně dvouletým sledováním

Východiska: Předpokládá se, že na její vznik mají vliv sportovní aktivity s vysokou zátěží během růstu.

Cíl: (1) prospektivně studovat, zda se vačková deformita může u adolescentů vyvíjet v průběhu času a zda k jejímu vzniku dochází pouze během skeletálního zrání, a (2) zkoumat, zda klinické nebo radiografické znaky mohou předpovědět vznik vačkové deformity.

Plán studie: Kohortová studie (prognóza); úroveň důkazu, 2.

Metody: Předprofesionální hráči fotbalu (N = 63; průměrný věk 14,43 let; rozmezí 12-19 let) se zúčastnili vstupního i následného sledování (průměrná doba sledování 2,4 ± 0,06 let). V obou časových bodech byly pořízeny standardizované předozadní a žabí boční rentgenové snímky. U každé kyčle byl změřen úhel α a předozadní spojení hlavice a krčku bylo klasifikováno tříbodovým vizuálním systémem jako normální, oploštělé nebo s prominencí. Byly vypočteny rozdíly mezi výchozími a následnými hodnotami úhlu α a prevalence jednotlivých vizuálních klasifikací kyčlí. Dále byla stanovena velikost vnitřní rotace kyčelního kloubu, prodloužení růstové ploténky do krčku a úhel dříku krčku.

Výsledky: Celkově došlo během sledování k významnému nárůstu prevalence vačkové deformity. U chlapců ve věku 12 a 13 let na počátku sledování se prevalence zploštělého spojení hlavice a krčku během sledování významně zvýšila (13,6 % na 50,0 %; P = .002). U všech kyčlí s otevřenou růstovou ploténkou na počátku studie se prevalence prominence zvýšila z 2,1 % na 17,7 % (P = .002). Po uzavření proximální femorální růstové ploténky nedošlo k významnému zvýšení prevalence ani nárůstu závažnosti vačkové deformity. Úhel α se významně zvýšil z 59,4° na počátku sledování na 61,3° při sledování (P = .018). Velikost prodloužení růstové ploténky významně souvisela s úhlem α a klasifikací kyčlí (P = .001). Malý úhel krčku dříku a omezená vnitřní rotace byly spojeny s vačkovými deformitami a mohly také významně předpovídat vznik vačkových deformit (úhel α >60°) při následném sledování.

Závěr: U mladých fotbalistů se vačkové deformity postupně vyvíjejí v průběhu skeletálního zrání a jsou pravděpodobně stabilní od doby uzavření růstové ploténky. Vzniku vačkové deformity lze zabránit úpravou sportovních aktivit během malého období růstu skeletu, což bude mít zásadní vliv na výskyt osteoartrózy kyčelního kloubu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.