Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) je jednou z předních metod psychoterapie, kterou v současnosti praktikují západní poradci. Kognitivně-behaviorální přístup se vyvinul z dřívějších tradičních západních psychoterapeutických metod a využívá mnoho stejných principů jako jiné způsoby tradiční individualizované terapie.
Pro plné pochopení CBT je důležité poznat její historii a také cíle, běžné techniky, rizika a omezení této metody poradenství v oblasti duševního zdraví.
- Co je kognitivně-behaviorální terapie?
- Historie kognitivně behaviorální terapie
- Cíle kognitivně behaviorální terapie
- Obvyklé techniky používané v kognitivně behaviorální terapii
- Obvyklé stavy duševního zdraví řešené kognitivně behaviorální terapií
- Využití kognitivně-behaviorální terapie na maximum
- Rizika a omezení kognitivně-behaviorální terapie
Co je kognitivně-behaviorální terapie?
Kognitivně-behaviorální terapie se zaměřuje na individuální vnímání. Základním předpokladem této formy terapie je, že osobní zkušenost je těsněji spjata s vnímáním jedince než se samotnou danou situací. To znamená, že zaměření na vnímání a řešení způsobu, jakým člověk o dané situaci přemýšlí, může jedinci pomoci překonat obzvláště stresující nebo dokonce traumatické zážitky.
CBT je vysoce cílově orientovaný typ psychoterapie. Sezení jsou navržena tak, aby pomohla jednotlivcům rekonceptualizovat zážitky a zpracovat události způsobem, který jim pomůže lépe porozumět jejich vlastnímu vnímání, a tedy i úrovni kontroly nad jejich osobním vnímáním.
Díky vysoce cílenému a pragmatickému designu terapeutického sezení je kognitivně behaviorální terapie krátkodobou metodou poradenství. Cílem KBT je pomoci jedinci uskutečnit změnu vzorců myšlení a chování, a tím zlepšit kvalitu života nikoliv změnou okolností, v nichž člověk žije, ale tím, že mu pomůže převzít kontrolu nad vlastním vnímáním těchto okolností. Toho se obvykle dosahuje pomocí řady strategií, včetně pracovních listů, myšlenkových experimentů a výzev ke stávajícím vzorcům myšlení a chování.
Kognitivně-behaviorální terapie se využívá jako podpora v nejrůznějších situacích a při mnoha typech problémů, včetně mezilidských vztahů, závislosti a zneužívání drog, problémů se spánkem, deprese a úzkosti. Myšlenka spočívá v tom, že podporou změn v myšlenkových procesech a provedením zásadních změn v základním postoji jedince je možné pomoci člověku překonat jakékoli okolnosti, které vedou k bolesti. V mnoha ohledech je CBT kombinací psychoterapie a behaviorálního tréninku, přičemž stejně tak zdůrazňuje význam osobního významu a vztah problémů k myšlenkám a chování.
Zkušenosti s kognitivně behaviorální terapií jsou obvykle přizpůsobeny potřebám každého jednotlivce. Většina lidí, kteří vyhledají CBT za účelem podpory duševního zdraví, dostává poradenství po dobu od pěti do deseti měsíců. Standardní terapeutické sezení trvá přibližně 50 minut. Během této doby terapeut a klient společně pracují na pochopení existujících myšlenkových vzorců, které jsou spojeny s klientovými současnými problémy, a vyvíjejí strategie k překonání těchto obav. Skupinové poradenství se v kognitivně behaviorální terapii využívá jen velmi zřídka.
Historie kognitivně behaviorální terapie
Kognitivně behaviorální terapie existuje již více než 50 let. CBT, u jejíhož zrodu stál v 60. letech 20. století psychiatr Aaron Beck, vznikla jako odpověď na to, co bylo stále častěji vnímáno jako nedostatek psychoanalýzy – že nebyla dostatečně zaměřena na cíl. Beck vnímal, že mnoho jeho pacientů, kterým v té době poskytoval poradenství podle modelu psychoanalýzy, mělo velké množství vnitřních monologů, které jim zatemňovaly úsudek. Jeho klienti s ním však sdíleli jen zlomek svého myšlení. Zbytek si nechávali pro sebe a právě tyto skryté a v konečném důsledku soukromé myšlenky utvářely velkou část jejich vnímání situací, které je trápily.
Beck zjistil, že mezi myšlenkami a pocity existuje silná vazba, a začal klientům pomáhat propojit jejich vlastní myšlenkové vzorce se změnami jejich emočního stavu. Na podporu tohoto konceptu vytvořil termín „automatické myšlenky“. Automatické myšlenky jsou myšlenky plné emocí, které se objevují rychle, jednoduše se vynořují v mysli bez příliš složitého vývoje. Tyto myšlenky mají potenciál rychle změnit způsob, jakým se člověk cítí. Pokud nejsou řešeny nebo dokonce rozpoznány, zůstává jedinci nepříjemný pocit a rozpaky nad tím, proč tento pocit existuje.
Termín „kognitivně-behaviorální terapie“ vznikl, aby zdůraznil význam myšlení při překonávání emočních potíží. Tento model do značné míry vychází z filozofických myšlenek sokratovského myšlení a povzbuzuje jedince, aby se ponořili do vlastních myšlenkových procesů a zvýšili tak povědomí o vlastních předsudcích a vnímání. Toto společné úsilí klienta a terapeuta může vést k emočnímu průlomu a schopnosti překonat problémy duševního zdraví, jako jsou deprese a úzkosti.
Zjistěte více o kariéře v kognitivně behaviorální terapii.
Cíle kognitivně behaviorální terapie
Kognitivně behaviorální terapie je považována za krátkodobou metodu psychoterapie. V ideálním případě bude klient navštěvovat týdenní sezení po dobu několika měsíců a poté bude schopen samostatně používat strategie a nástroje probírané na těchto sezeních.
Protože je kognitivně behaviorální terapie přizpůsobena potřebám jednotlivce, jsou cíle každého terapeutického sezení jedinečné na základě osobní situace klienta. Konečným cílem KBT je pomoci klientům přehodnotit jejich vlastní perspektivy a vzorce myšlení, což jim umožní převzít větší kontrolu nad svým chováním tím, že oddělí jednání druhých od vlastních interpretací světa.
Na osobní úrovni mohou cíle každého sezení CBT zahrnovat cíle, jako je schopnost příjemně se stýkat s lidmi; cítit se pohodlněji při rozhovoru nebo interakci s přáteli, cizími lidmi nebo spolupracovníky; pohodlněji navazovat přátelství nebo intimní vztahy; mluvit na veřejnosti; být asertivnější; překonat úzkost z výkonu; nebo překonat jakoukoli úroveň deprese nebo traumatu. Přesné cíle KBT jsou opět přizpůsobeny potřebám každého klienta.
Obvyklé techniky používané v kognitivně behaviorální terapii
Jedním z největších rozdílů mezi kognitivně behaviorální terapií a jinými běžnými typy psychoterapie je struktura terapeutického sezení. Kognitivně behaviorální terapie je vysoce strukturovaná. Standardní sezení obvykle probíhá podle tohoto protokolu:
- Klient a terapeut diskutují o konkrétních problémech, na které se v daném týdnu zaměří.
- Terapeut a klient začnou plánovat strategie, jak se s uvedenými problémy vypořádat.
- Klient a terapeut společně projdou klientovy domácí úkoly z předchozího týdne a prodiskutují klientův pokrok.
- Na základě klientova pokroku a nově stanovených cílů terapeut zadá nové domácí úkoly na následující týden.
To vše probíhá během standardního 50minutového sezení. Vzhledem k časovému omezení slouží sezení jako fórum pro revizi nápadů a kontrolu pokroku.
Domácí úkoly jsou nezbytnou součástí úspěchu kognitivně-behaviorálního modelu a je na klientovi, aby plnil domácí úkoly a dodržoval očekávání, která jsou dohodnuta během každého poradenského sezení.
Domácí úkoly v rámci KBT často zahrnují myšlenkové experimenty, pracovní listy a další behaviorální strategie učení.
Obvyklé stavy duševního zdraví řešené kognitivně behaviorální terapií
Kognitivně behaviorální terapie funguje nejlépe, když se chce jedinec zaměřit na konkrétní problém. Terapeut a klient na svých sezeních společně stanovují cíle, které povedou ke konkrétním výsledkům při řešení klientova problému. Z tohoto důvodu nemusí být kognitivně-behaviorální terapie ideální pro někoho, kdo se snaží řešit nejasné nebo nejisté příčiny neštěstí.
Pro jedince, kteří čelí konkrétním problémům a mají na mysli konkrétní výsledky, je kognitivně-behaviorální terapie často úspěšným způsobem léčby. Mezi hlavní problémy duševního zdraví, které lze pomocí CBT řešit, patří např:
- Zvládání hněvu
- Sociální úzkost
- Deprese
- Záchvaty paniky nebo úzkosti
- Obsedantně-úzkostné stavy
- .kompulzivní porucha
- Problémy se spánkem
- Výkyvy nálad
- Poruchy příjmu potravy
- Zneužívání drog a závislost na alkoholu
- Vztahové a sexuální problémy
Tento seznam není úplný; spíše identifikuje některé z nejčastějších problémů duševního zdraví, u kterých lze CBT úspěšně použít. Nejlepším způsobem, jak zjistit, zda lze daný problém řešit prostřednictvím CBT, je konzultace klienta a terapeuta ohledně daných problémů a diskuse o možných přínosech a výsledcích využití kognitivně-behaviorálního terapeutického modelu léčby.
Využití kognitivně-behaviorální terapie na maximum
Chcete-li z kognitivně-behaviorální terapie vytěžit maximum, je nezbytné, aby klient a terapeut během sezení spolupracovali na identifikaci problematických bodů a formování cílově orientovaného chování, které podpoří pozitivní výsledky. Kognitivně behaviorální terapie se opírá o řešení orientovaná na akci, která zahrnují domácí úkoly. Klienti nemohou očekávat pokrok, pokud nebudou navazovat na svá sezení tím, že budou plnit domácí úkoly, zkoušet různé strategie, které byly probrány, a využívat různé nástroje, které jim byly poskytnuty.
Ti, kteří jsou ochotni plnit domácí úkoly, vynaložit nepřetržité úsilí navíc a otevřeně a upřímně spolupracovat se svým terapeutem a zároveň aktivně hledat řešení k překonání problémů ve svém životě, bývají v CBT nejúspěšnější.
Rizika a omezení kognitivně-behaviorální terapie
Kognitivně-behaviorální terapie je jednou z nejčastěji doporučovaných metod poradenství v oblasti duševního zdraví, ale ne v každém kontextu je nejúčinnějším způsobem poradenství. I když je oblíbenou metodou pro léčbu úzkosti a dalších specifických problémů, CBT nemusí být nutně ideální pro ty, kteří hledají podporu při překonávání neidentifikovaných pocitů nebo příčin nepohody. Jedincům, kteří hledají dlouhodobou podporu při pocitech smutku, zármutku nebo dokonce deprese, může lépe posloužit alternativní metoda psychoterapie, například skupinové poradenství.
Kognitivně-behaviorální terapie nemusí být vzhledem ke své úzce zaměřené struktuře vhodná pro ty, kteří mají složitější problémy v oblasti duševního zdraví. Stejně tak zásadní role domácích úkolů a behaviorálních strategií učení činí CBT problematickou pro některé jedince, včetně těch s určitými typy poruch učení.
Kognitivně behaviorální terapie je jedním z nejčastěji doporučovaných způsobů psychoterapie v západních zemích. Uplatňuje vysoce strukturovaný přístup k poradenství v oblasti duševního zdraví a využívá dlouhý seznam strategií a nástrojů, které mají jedince povzbudit k překonání konkrétních těžkostí nebo překážek v jejich životě. Aspekty kognitivně-behaviorální terapie se často používají ve spojení s jinými formami poradenství v oblasti duševního zdraví. V některých souvislostech je použití strategií KBT v alternativním prostředí ideální pro ty, kteří se snaží překonat překážky, ale hledají širší přínosy, než jakých mohou dosáhnout pomocí samotné KBT.
Zdroje
- Kognitivně behaviorální terapie deprese. WebMD. Získáno 7. července 2017 z http://www.webmd.com/depression/guide/cognitive-behavioral-therapy-for-depression#1.
- Obvyklé cíle terapie v CBT pro sociální úzkost. Národní centrum pro sociální úzkost. Získáno 7. července 2017, z http://nationalsocialanxietycenter.com/cognitive-behavioral-therapy/common-therapy-goals/.
- Kennard, J. (2014). Přínosy a omezení kognitivně behaviorální terapie (CBT) při léčbě úzkosti. Health Central. Získáno 7. července 2017, z https://www.healthcentral.com/article/benefits-and-limitations-of-cognitive-behavioral-therapy-cbt-for-treating-anxiety.
- Martin, B. (2016). Do hloubky: Kognitivně behaviorální terapie. Psych Central. Získáno 7. července 2017, z https://psychcentral.com/lib/in-depth-cognitive-behavioral-therapy/.
- Co je kognitivně behaviorální terapie (CBT)? Beckova kognitivně behaviorální terapie. Získáno 7. července 2017 z https://www.beckinstitute.org/get-informed/what-is-cognitive-therapy/.
- Co je kognitivně-behaviorální terapie (CBT)? Národní asociace kognitivně-behaviorálních terapeutů. Získáno 7. července 2017, z http://www.nacbt.org/whatiscbt-htm/.
.