ISTANBUL/WASHINGTON, DC – Nikdo by neměl být překvapen nedávnými hospodářskými a finančními problémy Turecka. Trojí krize země (měnová, bankovní a krize státního dluhu) se vyvíjí již několik let. Nyní je široce diskutovanou otázkou, zda tyto hospodářské otřesy podnítí politické nepokoje.
Dlouhodobě vysoká inflace a prohlubující se deficity pronásledovaly tureckou ekonomiku ještě předtím, než ji zasáhla pandemie COVID-19 . Inflační očekávání již více než deset let překračují pětiprocentní cíl o více než polovinu. A turecká lira vůči americkému dolaru od konce roku 2017 oslabuje, přičemž v srpnu 2018 poklesla o 20 %. Agresivní akomodační politika během pandemie, neudržitelná kombinace politik, která se opírala o nadměrný růst úvěrů, a prodej devizových rezerv centrální banky s cílem kompenzovat dopad odlivu kapitálu vytvořily další zranitelná místa. To vedlo k další 40% ztrátě hodnoty liry od loňského ledna.
V listopadu prezident Recep Tayyip Erdoğan jmenoval nového ministra financí a guvernéra centrální banky. Následně došlo k dlouho odkládané normalizaci měnověpolitického rámce země (kumulativní zvýšení sazeb o 675 bazických bodů během dvou měsíců) a lira do konce roku získala zpět 10 % své ztracené hodnoty.
Doufáme, že se vám Project Syndicate líbí.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru.
Přihlaste se k odběru
nebo
Zaregistrujte se ZDARMA pro přístup ke dvěma prémiovým článkům měsíčně.
Zaregistrujte se
Už máte účet? Přihlaste se