Teenageři, sociální média a technologie 2018

(Drew Angerer/Getty Images News via Getty Images)

Ještě donedávna byl Facebook dominantní sociální sítí mezi americkou mládeží – podle nového průzkumu Pew Research Center však již není nejoblíbenější online platformou mezi teenagery. Dnes zhruba polovina (51 %) amerických teenagerů ve věku 13 až 17 let uvádí, že používá Facebook, což je výrazně méně než podíly těch, kteří používají YouTube, Instagram nebo Snapchat.

Tento posun v používání sociálních médií teenagery je jen jedním z příkladů toho, jak se technologické prostředí pro mladé lidi vyvinulo od posledního průzkumu Centra o teenagerech a používání technologií v letech 2014-2015. Především vlastnictví chytrého telefonu se stalo téměř všudypřítomným prvkem života dospívajících: 95 % dospívajících nyní uvádí, že mají chytrý telefon nebo k němu mají přístup. Tato mobilní připojení zase podporují trvalejší online aktivity:

Průzkum také zjistil, že mezi dospívajícími nepanuje jasná shoda ohledně vlivu, který mají sociální média na život dnešních mladých lidí. Menší část dospívajících popisuje tento vliv jako převážně pozitivní (31 %) nebo převážně negativní (24 %), ale největší podíl (45 %) tvrdí, že tento vliv není ani pozitivní, ani negativní.

Toto jsou některá z hlavních zjištění průzkumu Centra mezi americkými dospívajícími, který byl proveden 7. března až 10. dubna 2018. V celé zprávě se pod pojmem „teenageři“ rozumí osoby ve věku 13 až 17 let.

Facebook již není dominantní online platformou mezi teenagery

Prostředí sociálních sítí, ve kterém se teenageři pohybují, vypadá výrazně jinak než ještě před třemi lety. V průzkumu Centra o používání sociálních médií dospívajícími v letech 2014-2015 uvedlo 71 % dospívajících, že jsou uživateli Facebooku. Žádnou jinou platformu tehdy nepoužívala jasná většina dospívajících:

V roce 2018 používají tři jiné online platformy než Facebook – YouTube, Instagram a Snapchat – výrazné většiny dospívajících této věkové skupiny. Přitom 51 % dospívajících nyní uvádí, že používá Facebook. Podíly dospívajících, kteří používají Twitter a Tumblr, jsou do značné míry srovnatelné s podíly, které tak činily v průzkumu v letech 2014-2015.

Dospívající mají většinou tendenci používat podobné platformy bez ohledu na své demografické charakteristiky, ale existují i výjimky. Pozoruhodné je, že dospívající s nižšími příjmy častěji tíhnou k Facebooku než ti z domácností s vyššími příjmy – tento trend odpovídá předchozím průzkumům Centra. Sedm z deseti dospívajících žijících v domácnostech s příjmem nižším než 30 000 dolarů ročně uvedlo, že Facebook používá, zatímco 36 % dospívajících s ročním příjmem rodiny 75 000 dolarů a více. (Podrobnosti o používání platforem sociálních médií různými demografickými skupinami naleznete v příloze A.)

Je důležité poznamenat, že mezi průzkumy Pew Research Center o používání sociálních médií dospívajícími v letech 2014-2015 a 2018 došlo k určitým změnám ve znění otázek. V průzkumu z let 2014-2015 nebyly YouTube a Reddit zahrnuty jako možnosti, ale v aktuálním průzkumu ano. Kromě toho průzkum z let 2014-2015 vyžadoval od respondentů výslovnou odpověď na otázku, zda používají či nepoužívají jednotlivé platformy, zatímco průzkum z roku 2018 předložil respondentům seznam stránek a umožnil jim vybrat ty, které používají.1 I tak je zřejmé, že prostředí sociálních médií se dnes točí méně kolem jediné platformy než před třemi lety.2

Pokud jde o to, kterou z těchto online platforem teenageři používají nejčastěji, zhruba třetina z nich uvedla, že nejčastěji navštěvuje Snapchat (35 %) nebo YouTube (32 %), zatímco 15 % uvedlo totéž o Instagramu. Pro srovnání, 10 % dospívajících uvádí, že Facebook je jejich nejčastěji používanou online platformou, a ještě méně jich uvádí Twitter, Reddit nebo Tumblr jako stránky, které navštěvují nejčastěji.

Dospívající s nižšími příjmy opět mnohem častěji než ti z domácností s vyššími příjmy uvádějí, že Facebook je online platformou, kterou používají nejčastěji (22 % oproti 4 %). Pokud jde o nejčastěji používané stránky dospívajících, existují také určité rozdíly související s pohlavím a rasou a etnickou příslušností. Dívky častěji než chlapci uvádějí, že nejčastěji využívanou stránkou je Snapchat (42 % oproti 29 %), zatímco chlapci častěji než dívky označují za svou oblíbenou platformu YouTube (39 % oproti 25 %). Kromě toho bělošští teenageři (41 %) častěji než hispánští (29 %) nebo černošští (23 %) teenageři uvádějí, že Snapchat je online platforma, kterou používají nejčastěji, zatímco černošští teenageři častěji než běloši označují za nejpoužívanější stránku Facebook (26 % oproti 7 %).

Dospívající mají na vliv sociálních médií na svůj život rozdílné názory

I přes téměř všudypřítomnost sociálních médií v jejich životě nepanuje mezi dospívajícími jednoznačná shoda ohledně konečného vlivu těchto platforem na lidi jejich věku. Většina dospívajících (45 %) se domnívá, že sociální média nemají na lidi jejich věku ani pozitivní, ani negativní vliv. Mezitím zhruba tři desetiny dospívajících (31 %) tvrdí, že sociální média mají převážně pozitivní vliv, zatímco 24 % popisuje jejich vliv jako převážně negativní.

Pokud měli dospívající, kteří tvrdí, že sociální média mají převážně pozitivní vliv, možnost vysvětlit své názory vlastními slovy, měli tendenci zdůrazňovat otázky související s konektivitou a spojením s ostatními. Přibližně 40 % těchto respondentů uvedlo, že sociální média mají pozitivní dopad, protože jim pomáhají udržovat kontakt a komunikovat s ostatními. Mnohé z těchto odpovědí zdůrazňují, jak sociální média usnadnila komunikaci s rodinou a přáteli a navazování kontaktů s novými lidmi:

„Myslím, že sociální média mají pozitivní vliv, protože umožňují komunikovat s rodinnými příslušníky, kteří jsou daleko.“ (Dívka, 14 let)

„Mám pocit, že díky sociálním médiím se lidé v mém věku mohou cítit méně osaměle nebo osaměle. Vytvářejí prostor, kde může člověk komunikovat s lidmi.“ (Mgr. (Dívka, 15 let)

„Umožňuje lidem snadno navázat kontakt s přáteli a mít možnost navázat i nová přátelství.“ (Chlapec, 15 let)

Další členové této skupiny uvádějí lepší přístup k novinkám a informacím, který sociální média umožňují (16 %), nebo možnost spojit se s lidmi, kteří mají podobné zájmy (15 %):

„Moje máma musela sehnat odvoz do knihovny, abych si mohla pořád brát to, co mám v ruce. Hodně mi to připomíná“. (Dívka, 14 let)

„Mnoha dětem v mém věku to dalo možnost vyjádřit své názory a emoce a spojit se s lidmi, kteří cítí totéž.“ (Dívka, 15 let)

Menší podíl respondentů tvrdí, že sociální média jsou dobrým místem pro zábavu (9 %), že nabízejí prostor pro sebevyjádření (7 %) nebo že umožňují dospívajícím získat podporu od ostatních (5 %) nebo se obecně učit novým věcem (4 %).

„Protože spousta vytvořených nebo vytvořených věcí může šířit radost.“ (Dívka, 15 let)

„Protože spousta vytvořených nebo vytvořených věcí může šířit radost.“ (Dívka, 15 let) (Chlapec, 17 let)

„umožňuje nám svobodně komunikovat a vidět, co dělají ostatní. dává nám hlas, který může oslovit mnoho lidí.“ (Chlapec, 17 let)

„umožňuje nám svobodně komunikovat a vidět, co dělají ostatní. (Chlapec, 15 let)

„Můžeme se snadněji spojit s lidmi z různých míst a je větší pravděpodobnost, že prostřednictvím sociálních médií požádáme o pomoc, což může zachránit lidi.“ (Dívka, 15 let)

O něco menší shoda panuje mezi dospívajícími, kteří tvrdí, že sociální média mají na lidi jejich věku většinou negativní vliv. Nejčastější odpovědí (uvedlo ji 27 % těchto dospívajících) je, že sociální média vedla k větší šikaně a celkovému šíření pomluv.

„Dává lidem větší publikum, aby mohli mluvit a učit se nenávisti a navzájem se znevažovat.“ (dívka, 15 let) „Sociální média vedou k většímu šíření pomluv. (Chlapec, 13 let)

„Lidé mohou díky anonymitě říkat, co chtějí, a myslím si, že to má negativní dopad.“ (Chlapec, 15 let)

„Protože dospívající zabíjejí lidi, a to všechno kvůli věcem, které vidí na sociálních sítích, nebo kvůli věcem, které se staly na sociálních sítích.“ (Dívka, 14 let)

Zatímco 17 % těchto respondentů se domnívá, že tyto platformy poškozují vztahy a vedou k méně smysluplným mezilidským interakcím. Podobný podíl respondentů si myslí, že sociální média zkreslují realitu a poskytují dospívajícím nerealistický pohled na životy jiných lidí (15 %) nebo že dospívající tráví na sociálních médiích příliš mnoho času (14 %).

„Má to negativní dopad na sociální (osobní) interakce.“ (dívka, 14 %) „Sociální média mají negativní dopad na sociální interakce. (Chlapec, 17 let)

„Ztěžuje to lidem socializaci v reálném životě, protože si zvyknou na to, že nekomunikují s lidmi osobně“. (Dívka, 15 let)

„Poskytuje to falešný obraz něčího života. Někdy to ve mně vyvolává pocit, že jejich život je dokonalý, i když tomu tak není“. (Dívka, 15 let)

„Místo toho, aby dělali domácí úkoly, raději scrollují na telefonu, a přitom je to tak snadné. Je to prostě obrovské rozptýlení“. (Chlapec, 17 let)

Dalších 12 % kritizuje sociální média za to, že ovlivňují dospívající, aby podlehli tlaku vrstevníků, zatímco menší podíl vyjadřuje obavy, že tyto stránky mohou vést k psychickým problémům nebo dramatům.

Velká většina dospívajících má přístup k domácímu počítači nebo chytrému telefonu

Přibližně 95 % dospívajících nyní uvádí, že mají nebo mají přístup k chytrému telefonu, což představuje nárůst o 22 procentních bodů oproti 73 % dospívajících, kteří to uvedli v letech 2014-2015. Vlastnictví chytrého telefonu je téměř univerzální mezi dospívajícími různého pohlaví, ras a etnik a socioekonomického zázemí.

Ještě více nuancí se objevuje, pokud jde o přístup dospívajících k počítačům. Zatímco 88 % dospívajících uvádí, že má doma přístup ke stolnímu nebo přenosnému počítači, přístup se značně liší podle úrovně příjmů. Plných 96 % dospívajících z domácností s ročním příjmem 75 000 USD a více ročně uvádí, že mají doma přístup k počítači, ale tento podíl klesá na 75 % mezi těmi z domácností s příjmem nižším než 30 000 USD ročně.

Přístup k počítači se liší také podle úrovně vzdělání rodičů. Dospívající, kteří mají rodiče s bakalářským nebo vyšším vzděláním, častěji uvádějí, že mají přístup k počítači, než dospívající, jejichž rodiče mají maturitu nebo méně (94 % oproti 78 %).

Rostoucí podíl dospívajících popisuje své používání internetu jako téměř nepřetržité

Jak se rozšířil přístup k chytrým telefonům, stále větší podíl dospívajících nyní uvádí, že používají internet téměř nepřetržitě. Přibližně 45 % dospívajících uvádí, že používají internet „téměř nepřetržitě“, což je téměř dvojnásobek oproti 24 %, která to uvedla v průzkumu v letech 2014-2015. Dalších 44 % uvádí, že jsou na internetu několikrát denně, což znamená, že zhruba devět z deseti dospívajících je na internetu alespoň několikrát denně.

V četnosti používání internetu dospívajícími existují určité rozdíly podle pohlaví a také podle rasy a etnické příslušnosti. Polovina dospívajících dívek (50 %) je téměř stálými uživateli internetu ve srovnání s 39 % dospívajících chlapců. A hispánští dospívající častěji než běloši uvádějí, že používají internet téměř neustále (54 % oproti 41 %).

Většina chlapců i dívek hraje videohry, ale hraní her je téměř univerzální pro chlapce

Všech 84 % dospívajících uvádí, že mají doma herní konzoli nebo k ní mají přístup, a 90 % uvádí, že hrají videohry jakéhokoli druhu (na počítači, herní konzoli nebo mobilním telefonu). Zatímco podstatná většina dívek uvádí, že má doma přístup k herní konzoli (75 %) nebo hraje videohry obecně (83 %), mezi chlapci jsou tyto podíly ještě vyšší. Zhruba devět z deseti chlapců (92 %) má nebo mělo doma přístup k herní konzoli a 97 % uvádí, že nějakou formou nebo způsobem hrají videohry.

Od předchozí studie Centra o technologickém prostředí pro dospívající z let 2014-2015 došlo k nárůstu vlastnictví herních konzolí mezi hispánskými dospívajícími a dospívajícími z rodin s nižšími příjmy. Podíl Hispánců, kteří uvádějí, že mají doma přístup k herní konzoli, vzrostl v tomto období o 10 procentních bodů. A 85 % dospívajících z domácností s příjmem nižším než 30 000 dolarů ročně nyní uvádí, že mají doma herní konzoli, oproti 67 % v letech 2014-2015.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.