| Třešeň | |
|---|---|
 Prunus avium, třešeň, nazývaná též divoká třešeň |
|
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Plantae |
| Podříše | Tracheobionta |
| Nadřád | Spermatophyta |
| Oddělení | Magnoliophyta |
| Podtřída | Rosidae |
| Řád | Rosales |
| Čeleď | Rosaceae |
| Rod | Prunus L. |
Třešeň je plod mnoha rostlin rodu Prunus a je to masitá peckovice (peckovice). Obchodní třešňové plody se obvykle získávají z omezeného počtu druhů, jako jsou kultivary třešně ptačí, Prunus avium. Název „třešeň“ se vztahuje také na třešeň a někdy se používá pro mandloně a vizuálně podobné kvetoucí stromy rodu Prunus, jako například „okrasná třešeň“, „třešeň“ atd. Divoká třešeň může označovat kterýkoli z druhů třešní rostoucích mimo pěstování, ačkoli Prunus avium se na Britských ostrovech často označuje právě názvem „divoká třešeň“.
Botanika
Prunus cerasus
Mnoho třešní patří do podrodu Cerasus, který se vyznačuje tím, že má květy v malých korunních plátcích po několika pohromadě (ne jednotlivě ani v hroznech) a má hladké plody jen se slabou rýhou nebo žádné po jedné straně. Podrod je původní rostlinou mírných oblastí severní polokoule, dva druhy rostou v Americe, tři v Evropě a zbytek v Asii. Ostatní třešňové plody patří do podrodu Padus. Třešně s nízkou expozicí světla mají obvykle větší velikost listů, aby mohly zachytit veškeré možné světlo. Třešně s vysokou expozicí vůči světlu mají obvykle silnější listy, které koncentrují světlo a mají vyšší fotosyntetickou kapacitu.
Většina konzumních třešní pochází buď z Prunus avium, sladké třešně (nazývané také divoká třešeň), nebo z Prunus cerasus, višně.
Historie
Etymologie a starobylost
Původní areál třešně se rozkládá na většině území Evropy, západní Asie a části severní Afriky a ovoce se konzumuje v celém svém areálu již od pravěku. Je zaznamenáno, že kultivovanou třešeň, stejně jako meruňku, přivezl do Říma Lucius Licinius Lucullus ze severovýchodní Anatolie, známé také jako oblast Pontu, historické Arménie, v roce 72 př. n. l.
Druh třešně byl zavlečen do Anglie v Teynhamu u Sittingbourne v Kentu na příkaz anglického krále Jindřicha VIII, který je ochutnal ve Flandrech.
Anglické slovo cherry, francouzské cerise, španělské cereza a turecké kiraz pochází z klasické řečtiny (κέρασος) prostřednictvím latinského cerasum, které odkazovalo na starořecké místopisné jméno Cerasus, dnes město Giresun v severním Turecku v oblasti starověkého Pontu, odkud se třešně poprvé vyvážely do Evropy. Předpokládá se, že samotné starořecké slovo κερασός „třešeň“ pochází z předřeckých anatolských jazyků.
Hodnota pro divokou zvěř
Třešně poskytují potravu také housenkám některých motýlů (Lepidoptera).
Pěstování
Pěstované formy jsou druhy třešeň ptačí (P. avium), k níž patří většina kultivarů třešní, a višeň obecná (P. cerasus), která se používá především k vaření. Oba druhy pocházejí z Evropy a západní Asie; vzájemně se neopylují. Některé další druhy, přestože mají jedlé plody, se pro konzumaci ve velké míře nepěstují, s výjimkou severních oblastí, kde dva hlavní druhy nerostou. Zavlažování, postřiky, pracovní síla a náchylnost k poškození deštěm a krupobitím činí třešně poměrně drahými. Přesto je poptávka po těchto plodech vysoká. V komerční produkci se třešně a višně sklízejí pomocí mechanizovaného „třepače“. Ke sklizni plodů se také hojně využívá ruční sběr, aby se předešlo poškození plodů i stromů.
Vegetační období
Zralé teheránské třešně v polovině června.
Třešně mají velmi krátké vegetační období a mohou růst ve většině mírných zeměpisných šířek. Vrchol sezóny třešní je v létě. V Austrálii a na Novém Zélandu jsou obvykle na vrcholu koncem prosince, v jižní Evropě v červnu, v Severní Americe v červnu, v jižní Britské Kolumbii (Kanada) v červenci až polovině srpna a ve Velké Británii v polovině července. V mnoha částech Severní Ameriky patří mezi první dozrávající stromové ovoce, zatímco v Austrálii a na Novém Zélandu jsou třešně a višně široce spojovány s Vánocemi.
„Kordia“ je raná odrůda, která dozrává během začátku prosince, „Lapins peak“ dozrává ke konci prosince a „Sweethearts“ končí na jižní polokouli o něco později.
Stejně jako většina stromů mírných zeměpisných šířek vyžadují semena třešní ke klíčení vystavení chladu (mechanismus, který se u stromu vyvinul, aby zabránil klíčení během podzimu, kdy by semenáčky zahubily zimní teploty). Důlky se vysazují na podzim (po předchozím ochlazení) a semenáčky se objevují na jaře. Třešni trvá tři až čtyři roky, než vytvoří první úrodu plodů, a sedm let, než dosáhne plné zralosti. Vzhledem k nárokům na chladné počasí nemůže žádný z druhů rodu Prunus růst v tropickém podnebí.
Kultivary
Následující kultivary získaly ocenění Royal Horticultural Society’s Award of Garden Merit:
|
|
Okrasné stromy
Viz třešeň a Prunus.
Komerční produkce
Celosvětová úroda višní
| Rang | Stát | Produkce |
|---|---|---|
| 1 | TUR | 187,941 |
| 2 | RUS | 183,300 |
| 3 | POL | 175,391 |
| 4 | UKR | 172,800 |
| 5 | IRN | 105,000 |
| 6 | SRB | 74,656 |
| 7 | OBJ | 53,425 |
| 8 | USA | 38,601 |
| 9 | UZB | 34,000 |
| 10 | AZE | 23,085 |
| 11 | ALB | 17,000 |
| 12 | DEU | 12,941 |
| 13 | BLR | 10,674 |
| 14 | MKD | 8,127 |
| 15 | MDA | 7,996 |
| 16 | ITA | 7,000 |
| 17 | CRO | 6,000 |
| 18 | DEN | 4,868 |
| 19 | ARM | 4,699 |
| 20 | AUT | 4,030 |
| Sum | 1 131 534 | |
| Zdroj: Organizace OSN pro výživu & zemědělství | ||
Asie
Čerešně
Hlavní komerční třešňové sady v západní Asii jsou v Turecku (hlavně v Anatolii), Íránu, Uzbekistánu, Libanonu (údolí Bekaa), Sýrii (Golanské výšiny) a Izraeli (Golanské výšiny, Gush Eztion a severní Galilea).
Evropa
Hlavní komerční třešňové sady v Evropě se nacházejí v Itálii a Španělsku a dalších středomořských oblastech, v menší míře pak v Pobaltí a jižní Skandinávii.
Ve Francii od 20. let 20. století pocházejí první třešně sezóny vždy v březnu z oblasti Céret (Pyrénées-Orientales), kde místní pěstitelé od roku 1932 tradičně vždy posílají první bednu třešní francouzskému prezidentovi.
Severní Amerika
Ve Spojených státech se nejvíce třešní pěstuje ve státě Washington, Kalifornii, Oregonu, Wisconsinu a Michiganu. Mezi významné odrůdy třešní patří „Bing“, „Brooks“, „Tulare“, „King“, „Sweetheart“ a „Rainier“. Kromě toho se na východní straně jezera Flathead Lake v severozápadní Montaně pěstuje odrůda „Lambert“. Oregon i Michigan poskytují světlé třešně „Royal Ann“ („Napoleon“; alternativně „Queen Anne“) pro výrobu třešní maraschino. Nejvíce višní (nazývaných také tart) se pěstuje v Michiganu, dále v Utahu, New Yorku a Washingtonu. Mezi višně patří „Nanking“ a „Evans“. Traverse City v Michiganu o sobě tvrdí, že je „hlavním městem třešní na světě“, pořádá národní třešňový festival a vyrábí největší třešňový koláč na světě. Specifická oblast severního Michiganu známá produkcí višní se označuje jako oblast „Traverse Bay“.
Původní i nepůvodní višně se dobře pěstují v kanadských provinciích Ontario a Britská Kolumbie, kde se již 66 let po sobě (včetně roku 2014) slaví každoroční višňová fiesta ve městě Osoyoos v údolí Okanagan. Kromě Okanaganu jsou dalšími oblastmi pěstování třešní v Britské Kolumbii Similkameen Valley a Kootenay Valley, přičemž všechny tři oblasti dohromady produkují 5,5 milionu kg ročně, což představuje 60 % celkové kanadské produkce. Mezi odrůdy třešní v Britské Kolumbii patří Rainier, Van, Chelan, Lapin, Sweetheart, Skeena, Staccato, Christalina a Bing.
Austrálie
V Austrálii se třešně pěstují ve všech státech kromě Severního teritoria. Hlavní pěstitelské oblasti se nacházejí v mírných oblastech na území Nového Jižního Walesu, Viktorie, Jižní Austrálie a Tasmánie. Západní Austrálie má omezenou produkci ve vyvýšených částech na jihozápadě státu. Mezi hlavní produkční oblasti patří Young, Orange a Bathurst v Novém Jižním Walesu, Wandin, oblasti Goulburn a Murray Valley ve Victorii, oblast Adelaide Hills v Jižní Austrálii a Huon a Derwent Valleys v Tasmánii.
Město Young v Novém Jižním Walesu je nazýváno „hlavním městem třešní v Austrálii“ a koná se zde národní třešňový festival.
Výživová hodnota
Jako syrové ovoce poskytují sladké třešně malý obsah živin na 100 g porce (tabulka živin). Nejvýznamněji je zastoupena vláknina a vitamin C, zatímco ostatní vitaminy a minerální látky dodávají v každé porci méně než 10 % denní hodnoty (DV).
V porovnání se sladkými třešněmi obsahují syrové višně ve 100 g vyšší obsah vitaminu C (12 % DV) a vitaminu A (8 % DV).
Další informace
Dřevo některých druhů třešní je ceněno zejména pro výrobu jemného nábytku.
Druhy
Níže uvedený seznam obsahuje mnoho druhů rodu Prunus, které nesou obecný název třešeň, ale nemusí nutně patřit do podrodu Cerasus nebo nést jedlé plody. Úplný seznam druhů viz Prunus. Některá zde uvedená společná jména byla historicky používána pro více druhů, např. „třešeň skalní“ se používá jako alternativní společné jméno pro P. prostrata i P. mahaleb a „divoká třešeň“ se používá pro několik druhů.
- Prunus apetala (Siebold & Zucc.) Franch. & Sav. – třešeň hřebíčková
- Prunus avium (L.) L. – třešeň, divoká třešeň, mazzard nebo gean
- Prunus campanulata Maxim. – Tchajwanská třešeň, formoská třešeň nebo zvonkovitá třešeň
- Prunus canescens Bois. – šedolistá třešeň
- Prunus caroliniana Aiton – karolinská třešeň nebo vavřínová třešeň
- Prunus cerasoides D. Don. – divoká himálajská třešeň
- Prunus cerasus L. – višeň
- Prunus cistena Koehne – písečná třešeň purpurovolistá
- Prunus cornuta (Wall. ex Royle) Steud. – Himálajská třešeň ptačí
- Prunus cuthbertii Small – Cuthbertova třešeň
- Prunus cyclamina Koehne – cyklámenová třešeň nebo čínská kvetoucí třešeň
- Prunus dawyckensis Sealy – Dawyckova třešeň
- Prunus dielsiana C.K. Schneid. – třešeň chvostolistá
- Prunus emarginata (Douglas ex Hook.) Walp. – Oregonská třešeň nebo hořká třešeň
- Prunus eminens Beck – Template:Lang-de (polokeř)
- Prunus fruticosa Pall. – European dwarf cherry, trpasličí třešeň, mongolská třešeň nebo stepní třešeň
- Prunus gondouinii (Poit. & Turpin) Rehder – vévodská třešeň
- Prunus grayana Maxim. – japonská třešeň ptačí nebo Grayova třešeň ptačí
- Prunus humilis Bunge – čínská slivoně nebo skromná třešeň křovitá
- Prunus ilicifolia (Nutt. ex Hook. & Arn.) Walp. – hollyleaf cherry, evergreen cherry, holly-leaved cherry nebo islay
- Prunus incisa Thunb. – Fuji cherry
- Prunus jamasakura Siebold ex Koidz. – japonská třešeň nebo japonská višeň
- Prunus japonica Thunb. – třešeň korejská
- Prunus laurocerasus L. – třešeň vavřínová
- Prunus lyonii (Eastw.) Sarg. – Catalina Island cherry
- Prunus maackii Rupr. – mandžuská třešeň nebo amurská třešeň
- Prunus mahaleb L. – třešeň Saint Lucie, skalní třešeň, voňavá třešeň nebo mahalebka
- Prunus maximowiczii Rupr. – Miyama cherry nebo Korean cherry
- Prunus mume (Siebold & Zucc.) – čínská švestka nebo japonská meruňka
- Prunus myrtifolia (L.) Urb. – Západoindická třešeň
- Prunus nepaulensis (Ser.) Steud. – Nepálská třešeň
- Prunus nipponica Matsum. – Takane cherry, peak cherry nebo Japanese alpine cherry
- Prunus occidentalis Sw. – třešeň západní
- Prunus padus L. – třešeň ptačí nebo třešeň ptačí evropská
- Prunus pensylvanica L.f. – třešeň špendlíková, třešeň ohnivá nebo divoká červená třešeň
- Prunus pleuradenia Griseb. – Antilles cherry
- Prunus prostrata Labill. – horská třešeň, skalní třešeň, rozložitá třešeň nebo rozložitá třešeň
- Prunus pseudocerasus Lindl. – čínská třešeň nebo nepravá třešeň
- Prunus pumila L. – třešeň písečná
- Prunus rufa Wall ex Hook.f. – himálajská třešeň
- Prunus salicifolia Kunth. – kapulin, singapurská třešeň nebo tropická třešeň
- Prunus sargentii Rehder – Sargentova třešeň
- Prunus serotina Ehrh. – black cherry, wild cherry
- Prunus serrula Franch. – paperbark cherry, birch bark cherry nebo Tibetan cherry
- Prunus serrulata Lindl. – Japanese cherry, hill cherry, Oriental cherry nebo East Asian cherry
- Prunus speciosa (Koidz.) Ingram – Oshima cherry
- Prunus ssiori Schmidt- Hokkaido bird cherry
- Prunus stipulacea Maxim.
- Prunus subhirtella Miq. – Higan třešeň nebo jarní třešeň
- Prunus takesimensis Nakai – Takeshima kvetoucí třešeň
- Prunus tomentosa Thunb. – Nanking cherry, Manchu cherry, downy cherry, Shanghai cherry, Ando cherry, mountain cherry, Chinese dwarf cherry, Chinese bush cherry
- Prunus verecunda (Koidz.) Koehne – korejská horská třešeň
- Prunus virginiana L. – višeň
- Prunus x yedoensis Matsum. – Jošinská třešeň nebo tokijská třešeň