Když se dcera Natalie a Bena Ophelia v pouhých třech letech připojila ke společnosti Mensa s vysokým IQ, věděli, že budou obviněni z toho, že jsou vlezlí rodiče. Jaké to ale je mít přirozeně nadané dítě?“
„Opravdu to bylo asi od osmi měsíců ,“ říká Natalie Morganová v pořadu BBC Victoria Derbyshire.
Její dcera Ophelia řekla své první slovo „ahoj“ o několik měsíců dříve, než je norma.
„Od té doby to opravdu šlo. Ve srovnání s většinou dětí začala poměrně brzy říkat barvy, písmena a čísla.“
Ve dvou letech si Ophelia, první dítě manželů, dokázala zapamatovat a odříkat abecedu.
Po přečtení informací na internetu věděli, že je nadprůměrně nadaná, ale teprve když začala chodit do školy na hraní, uvědomili si, jak je pokročilejší než její vrstevníci.
Tehdy se rozhodli nechat Ofélii vyšetřit a vzali ji k dětskému psychologovi, který se specializuje na nadané děti.
„Chtěli jsme si jen ujasnit, jak jí můžeme pomoci,“ vysvětluje otec Ben Dew, pracovník IT podpory.
„Nechtěli jsme, aby měla pocit, že na ni někdo tlačí, ale zároveň jsme nechtěli, aby se cítila nedostatečně stimulovaná.“
Ophélie podstoupila Stanford-Binetův test – používá se k hodnocení dětí od dvou let v oblastech, jako je prostorové povědomí a verbální a logické schopnosti.
Průměrné skóre IQ u lidí všech věkových kategorií je 100, přičemž většina lidí se pohybuje mezi 85 a 115.
Ophelia dosáhla skóre 171.
„Bála jsem se, že si lidé budou myslet, že jsme vlezlí rodiče,“ přiznává Natalie.
„Byla bych na Ofélii pyšná, ať už by udělala cokoli, hlavně že je šťastná a zdravá.“
Lyn Kendallová, psycholožka a konzultantka britské Mensy pro nadané děti, říká, že výjimečné děti zpracovávají věci rychle, mají dobrou paměť a jsou pozornější k tomu, co se kolem nich děje.
Mají také touhu se učit, s čímž je podle ní pro rodiče těžké udržet krok.
„Obvykle, když za mnou rodiče přijdou, říkají: ‚Pomoc, to dítě se nechce přestat ptát a pořád se učit‘,“ říká Kendallová.
„Jedna věc, kterou rodiče zjišťují, je, že je to docela izolující. U školních bran to nejde, protože to zní chlubivě.
„Ty děti začínají v pět ráno a nepřestanou, dokud nejdou spát.“
Paní Kendallová však říká, že na rozdíl od Natalie a Bena jsou někteří rodiče dotěrní – proti čemuž se důrazně ohrazuje.
“ dávají svým dětem vysokoenergetické potraviny, speciální směsi džusů. Mají rozvržené dny,“ říká.
„Stává se mi, že mi rodiče zavolají a řeknou: ‚v 18:30 máme intelektuální rozhovor‘.
„Člověk si jen říká: ‚Kdy mají čas být dítětem?““
Syn paní Kendallové, kterému je nyní 36 let, byl sám v dětství nadaný. Napsal román a pracoval pro Microsoft, což byla v dětství jeho vysněná práce.
Psycholožka však říká, že vždy kladla důraz na to, aby byl všestranně vzdělaný.
„I když mozky těchto dětí létají dopředu rychlostí blesku, jejich těla a emoce jsou stále dětmi a my na to musíme vždy pamatovat,“ vysvětluje.“
„Správné rozhovory“
Natalie říká, že Ofélie je „v každém jiném smyslu velmi podobná tříletému dítěti“.
Baví ji běhat a hrát si se svými bratranci a sestřenicemi, skákat v kalužích – normální věci pro dítě tohoto věku.
Shodou okolností se také ráda učí a zkouší nové věci.
„Je to jako mluvit s devatenáctiletým klukem,“ popisuje Ben jejich vzájemné vztahy.
„Vede pořádné rozhovory, přichází s vlastními nápady.
„Zdá se, že všechno mnohem rychleji pochytí a zapamatuje si to.“
„Vždycky se jí to líbí.
Pořad Victorie Derbyshireové sledujte ve všední dny mezi 9:00 a 11:00 SELČ na BBC Two a BBC News Channel ve Velké Británii a poté na iPlayeru.