Infekce přenášené půdními helminty patří celosvětově mezi nejčastější infekce a postihují nejchudší a nejchudší komunity. Přenášejí se vajíčky přítomnými v lidských výkalech, která následně kontaminují půdu v oblastech s nedostatečnými hygienickými podmínkami.
Hlavními druhy, které infikují lidi, jsou škrkavky (Ascaris lumbricoides), bičíkovci (Trichuris trichiura) a měchovci (Necator americanus a Ancylostoma duodenale.
Infekce způsobené helminty přenášenými půdou jsou rozšířeny ve všech regionech WHO. Střevní hlístice vyvolávají širokou škálu příznaků včetně střevních projevů (průjem, bolesti břicha), celkové malátnosti a slabosti. Hlístice způsobují chronické střevní ztráty krve, které mají za následek anémii.
Poslední odhady uvádějí, že léčbu těchto parazitů potřebuje více než 880 milionů dětí.
Kontrolní zásahy WHO jsou založeny na pravidelném podávání anthelmintik rizikovým skupinám lidí, podpořeném potřebou zlepšení hygieny a zdravotní výchovou.
WHO doporučuje každoroční léčbu v oblastech, kde se míra prevalence půdních helmintóz pohybuje mezi 20 a 50 %, a dvouletou léčbu v oblastech s mírou prevalence vyšší než 50 %.
Morbidita a symptomy
Morbidita přímo souvisí se zátěží červy: čím větší je počet červů u infikované osoby, tím větší bude závažnost onemocnění.
Půdní helminti zhoršují výživový stav infikovaných osob mnoha způsoby a někdy způsobují smrt tím, že:
- negativně ovlivňují výživový stav (způsobují střevní krvácení, ztrátu chuti k jídlu, průjmy nebo úplavici a snižují vstřebávání mikroživin);
- zhoršují školní výsledky;
- způsobují komplikace, které vyžadují chirurgický zákrok (např.např. střevní obstrukce a prolaps konečníku).
Časté jsou souběžné infekce jinými druhy parazitů, které mohou mít další účinky na stav výživy a orgánovou patologii.
.