Cíl: V přednemocničním prostředí není vždy možné získat hodnoty krevního tlaku (TK) z horní části paže. Tato studie byla provedena za účelem porovnání tlaků získaných z předloktí a horní části paže subjektů s cílem posoudit užitečnost tlaku na předloktí jako náhrady standardního tlaku.
Metody: Autoři provedli prospektivní, průřezovou, pohodlnou studii na vzorku ambulantních univerzitních pacientů ED, kdy u každého subjektu byl postupně stanoven tlak v levém rameni a předloktí pomocí automatického monitoru při třídění ED. Pořadí měření bylo určeno podle dne v týdnu. Zaznamenávány byly rovněž demografické a klinické údaje. Hlavním výsledným ukazatelem byla korelace mezi systolickým a diastolickým tlakem horní části paže a předloktí. K analýze dat byl použit Pearsonův korelační koeficient a Studentův t-test.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno 151 pacientů. Průměrný věk byl 35,3+/-15,7 let; 40 % tvořily ženy a 78 % běloši. Průměrný systolický tlak na předloktí a paži byl 129,8+/-20,7 mm Hg a 126,2+/-17,6 mm Hg (p = 0,002). Průměrný diastolický tlak předloktí a horní části paže byl 80,7+/-14,5 mm Hg a 76,8+/-13,4 mm Hg (p<0,001). Korelace mezi systolickým a diastolickým tlakem předloktí a horní části paže byly 0,75 (p<0,001) a 0,72 (p<0,001). Rozdíly mezi systolickým a diastolickým tlakem předloktí a horní části paže byly do 20 mm Hg u 86 %, resp. 94 % pacientů.
Závěr: Tlak na předloktí je u většiny pacientů poměrně dobrým prediktorem standardního tlaku na horní končetině. Tlak v předloktí lze použít v případě, že měření tlaku v horní části paže není proveditelné.