A-spaghetti without a-cheese is like a-kiss without a-squeeze!
To mi řekl jeden italský číšník u Sardiho v New Yorku, když jsem byla malá. To mi utkvělo v paměti.
Spagety bez sýra jsou jako polibek bez zmáčknutí a špagety bez dobré omáčky jsou jako… no, ochablé, beznadějné nudle.
Tato omáčka na špagety… je dobrá omáčka, přátelé. Je bohatá, masitá, její příprava je hračka a dá se zmrazit a použít na špagety, do lasagní, na česnekový chléb nebo na těstoviny plněné ricottou.
A dá se připravit ve velkém a zmrazit, což mě těší ještě víc. Várku, kterou uvidíte v tomto příspěvku, jsem udělala o víkendu, ale várka na této instagramové fotce je ta, kterou jsem ušlehala před dvěma týdny, kdy jsem dělala velké zásoby a vařila ve velkém. Špagetové omáčky v mrazáku není nikdy dost, a já jsem teď zásobená, zlato. V noci můžu být v klidu. Dokud si nevzpomenu, jak vypadá vnitřek mého auta.
*Shudder*
Obsazení postav:
a tajemná přísada, která vás buď rozesměje, nebo prokleje.
Nebo obojí.
Ale pokud tomu dáš šanci, pokud dokážeš prohlédnout vše, co víš o pravidlech a slušnosti a zdravém rozumu a čistotě, pokud dokážeš sáhnout hluboko do svého srdce a milovat mě bez ohledu na to, jaká ingredience nakonec bude, skončíš s fantastickým talířem plným špaget.
Vydejme se na tuto cestu společně. Jdu do toho.
Upozorňuji, že svůj recept zdvojnásobuji, protože už mám v mrazáku v nádobách dvojitou dávku omáčky a to mi evidentně nestačí. Takže jakékoliv množství, které uvidíte, že používám, můžete klidně snížit na polovinu.
Dvěma cibulím odřízni vršek, pak je oloupej a rozkroj napůl od kořene ke špičce.
V půlkách cibule udělej svislé plátky…
Pak je nakrájejte na plátky v opačném směru, abyste je nakrájeli na kostičky.
Poté odřízněte vršky a spodky zelených paprik…
Nakrájejte je na proužky…
A nakrájejte je na proužky.
Zelenina! Hurá.
Mám rád zbytky zeleniny.
Mám rád spoustu věcí.
Mám nový plán. Předpokládejme, že miluji všechno. Když pak narazím na něco, co nesnáším, určitě ti to řeknu. Zní to konstruktivně? Skvěle! Je to plán.
Nesnáším, když nemám rád česnek. Miluji česnek.
Nevadí. Nemůžu to udělat. Miluji milovat lásku.
Nakrájej si svazek! Třeba pět nebo šest hřebíčků. Nebo raději víc. Buďte stateční! Buďte odvážní!
Noste s sebou mentolky!“
Teď se chop toho krásného hovězího, zlato.
Toužím po aliteraci.
Vhoď ho do hrnce…
A úplně to zhnědni a rozmělni to za pochodu.
Sundej ho z hrnce a prozatím ho hoď do mísy, ať z něj odteče co nejvíce tuku.
Odstraň přebytečný tuk v hrnci (já ho neměla moc, protože moje hovězí maso bylo na rozdíl od spodku velmi libové) a zakápni olivovým olejem.
Dobře postačí pár/tři lžíce.
Když je olej rozehřátý na středním plameni, vhoďte cibuli a zelený pepř…
a několik minut je smažte, až začnou měknout. Stane se také to, že nasají všechnu báječnou chuť masa z pánve. Ne že by na tom záleželo, protože to všechno nakonec skončí ve velkém guláši a rozvaří se na kaši. Ale stejně si pak připadám fantasticky.
Následuje vhození česneku. Protože jsem omáčku zdvojovala, mohla jsem ho přidat víc.
Mám ráda, když nesnáším česnek.
Míchej to a nech česnek asi minutu vařit, pak si odtrhni obrovskou sklenici vína od rtů a nalij ji do hrnce.
V omáčce je to lepší!“
Myslím si.
Míchej to a nech víno pár minut redukovat…
Pak přilij svazek drcených rajčat! Miluji všechny konzervované rajčatové výrobky (celá, nakrájená na kostičky, dušená, pyré, omáčky), ale na omáčky ráda používám drcená.
Má to pěknou, vydatnou strukturu, ale žádné obrovské kousky rajčat, se kterými bych se musela potýkat.
Pro prohloubení chuti přidejte pěknou hromádku rajčatového protlaku.
Plop! A hle: hrouda rajčatového protlaku se opevňuje proti nepříteli. Už si vybudovala příkop, aby útočníky udržela na uzdě.
Vidím věci.
Dobře, zamíchej to, pak přidej trochu mletého tymiánu…
Mleté oregano…
Něco cukru, aby se neutralizoval kyselý účinek rajčat…
A sůl.
Míchejte to a nechte to začít zahřívat…
Poté sáhni do tajemného sáčku.
Počkej! Zastav se na chvíli.
Jen si pamatuj jednu věc: vždycky jsem tě miloval.
A tvé oblečení dnes vypadá opravdu krásně.
Koupená marinara omáčka!
*Chytá se tě za nohu*
*Nechce tě nechat odejít*
*Plače a křičí: „Jestli mě opustíš, jdu s tebou!“*
Tady jde o to. Tohle můžeš úplně vynechat. Můžete jednoduše přidat stejné množství ve větším množství drcených rajčat (nebo jakéhokoli rajčatového výrobku) a vše bude v pořádku. A věřím, že kdybyste osmahli hromadu mletého hovězího masa a nalili do něj hromadu marinara omáčky koupené v obchodě, nikdy byste prostě neměli tu lahodnou, bohatou, domácí chuť toho, co si můžete udělat sami. Ve skutečnosti by to bylo ohromně… jako omáčka ze sklenice. Ale ta jedna sklenice (nebo půl sklenice, podle toho, čemu dáváte přednost) kupované marinády je skoro jako přidání něčeho na přilepšenou. Okoření vaši domácí omáčku o další malý rozměr chuti; získáte výhodu hodin a hodin, které jiný subjekt (výrobce, továrna, Emeril) strávil dušením své omáčky.
Navíc je to prostě dobrá, čistá, rošťácká zábava strávit všechen ten čas a úsilí přípravou omáčky od základu a pak otevřít sklenici kupované omáčky a hodit ji do ní.
Já to dělám…Dělám to…
Dělal jsem to.
Teď jsem to opravdu dokázal.
Další je popadnout hovězí…
A hodíš ho do hrnce.
Pak to zamíchej…
Uchopte bobkové listy…
A přihoďte je tam také.
Poté sniž teplotu na minimum, přiklop hrnec pokličkou a vař velmi, velmi mírně asi hodinu. Čas od času ji zamíchej a mezi mícháním sleduj na DVR reprízy seriálu Real Housewives.
Po hodině vezmi petrželku (nebo můžeš použít sušené petrželové vločky).
Nasekej ji….
A pokračujte, dokud to nebude opravdu, ale opravdu najemno namleté.
Vhoď to tam a zamíchej.
A dále – tohle je jen taková drobnost, pokud máte náhodou klín parmazánu – odkrojte z konce tvrdou kůru…
A hoď ho přímo do omáčky.
Pokud nemáte klín sýra, žádný problém. Stačí přihodit trochu strouhaného parmazánu a můžeš začít.
Poté ji prudce nech vařit dalších 30 minut, plus minus. Všimněte si, že jsem neřekl „nechat prudce povařit“. Prudkému varu se samozřejmě říká vaření.
Pořadí slov je tak důležité.
Hádejte co? Teď je čas jíst.
Uvařené pasghetti slij do mísy a pokapej olivovým olejem.
Poté je promíchej, aby byly nudle pěkně obalené. A olivovým olejem.
K servírování vyklop nudle na talíř.
Mimochodem, obecně nemám ráda, když se na obrovský talíř dá velká hromada nudlí a velká hromada omáčky, a pak ať si každý kopne a dostane svou porci z jednoho talíře. Zaprvé se talíř během pár vteřin úplně zaneřádí, a pokud chcete zbytky, je těžké zachránit omáčku navíc, protože je smíchaná s pasghetti. Také se mi prostě líbí vzhled úhledného samostatného talíře plného špaget a omáčky. Je to prostě tak klasicky špagetové.
Na talířek nasypte hromadu omáčky přímo na něj.
Vážně. Z té dobroty mě bolí oči.
Ouch! Má někdo Advil?“
Ahoj, miláčku.
Ale počkej! Je toho víc!“
Posypte petrželkou pro trochu svěžesti a zeleně a hezkosti a barvy.
Ale počkej! Je toho víc!
Parmezán. Pěkně hrubé hobliny parmezánu.
Ale počkejte! Je toho víc!
Cesnekový sýrový chléb. Ach, ano.
Cesnekový chléb bez sýra je jako polibek bez stisknutí.
Kdo to řekl? Freud?“
Nevadí. Na tom nezáleží. Ve skutečnosti už nezáleží na ničem.
Nic kromě… omáčky na špagety.
Užívejte si, přátelé!