Slepý had

Slepý had, (nadčeleď Typhlopoidea), některý z několika nejedovatých hadů vyznačujících se degenerovanýma očima, které leží pod neprůhlednými šupinami na hlavě. Slepí hadi patří do čeledí Anomalepidae, Leptotyphlopidae a Typhlopidae v nadčeledi Typhlopoidea. Vzhledem k tomu, že tyto tři čeledi jsou jako jediné zařazeny do infrařádu Scolecophidia, nazývají se slepí hadi někdy „scolekofidní hadi“. Slepí hadi jsou většinou malí, mají tupou hlavu, válcovité tělo a krátký ocas. Jejich tělo je obaleno hladkými, lesklými šupinami. Všichni jsou fosilní (tj. podzemní nebo norní) a jsou pravidelně spojováni s termitími a mravenčími hnízdy. Jedince lze nalézt na povrchu země v noci nebo po silných deštích. Občas se vyskytují vysoko na stromech, kam se pravděpodobně dostali pomocí termitích štol. Slepí hadi se živí především vajíčky a larvami termitů i mravenců; požírají však i jiné členovce s měkkým tělem a jejich vajíčka. Všichni se rozmnožují kladením vajíček.

Anomalepidi (raně slepí hadi) a leptotyflopidi (nitěnkovití a červovití hadi) jsou štíhlí a druhy obou čeledí jsou zřídkakdy delší než 30 cm od čenichu k průduchům a dorůstají maximálně 40 cm (16 palců) celkové délky. Anomalepidy tvoří 15 druhů patřících do čtyř rodů, které obývají lesy Střední a Jižní Ameriky. Naproti tomu leptotyflopidi jsou rozšířenější, vyskytují se v jihozápadní Asii a v tropických a subtropických oblastech Afriky a Nového světa. Leptotyflopidi jsou zastoupeni přibližně 90 druhy patřícími do dvou rodů (Leptotyphlops a Rhinoleptus).

Tyflopidi (praví slepí hadi) jsou ještě rozmanitější, čítají přes 200 druhů v šesti rodech. Přirozeně se vyskytují v celých tropech, avšak jeden druh, užovka květinová (Ramphotyphlops braminus), se dnes vyskytuje na mnoha oceánských ostrovech a na všech kontinentech kromě Antarktidy. Celosvětové rozšíření získal díky svému výskytu v půdě hrnkových rostlin a díky partenogenezi, což je forma rozmnožování, která ke vzniku potomstva nevyžaduje oplodnění. R. braminus je výhradně samičí druh a jeho vajíčka nepotřebují k oplodnění spermie samce, protože vývoj probíhá samovolně. K založení nové populace tak stačí jediný jedinec. R. braminus a většina ostatních tyflopidů jsou malí; dospělí jedinci dosahují celkové délky 14 až 30 cm, avšak několik jedinců může dorůst délky téměř 1 metr. Tyflopidi jsou také vzhledově rozmanitější, mají tmavší pigmentaci a kulatou, špičatou nebo zploštělou hlavu. Obývají širší spektrum biotopů než anomalepidi a leptotyflopidi; pravé slepýše lze nalézt v biotopech od polosuchých pastvin až po lesy.

.