V průběhu Měsíce černošské historie, kdy se děti učí o pěstování burských oříšků Georgem Carverem a o vláknu žárovky Lewise Latimera, mají děti z New Havenu příležitost být hrdé na významnou černošskou vynálezkyni ze svého města. Bohužel většina dětí (a jejich rodičů) o ní nikdy neslyšela.
V 90. letech 19. století získala černošská vynálezkyně žijící v New Havenu patent na svůj vynález raného žehlicího prkna. Jmenovala se Sarah Booneová.
Sara Booneová (1832-1904) byla švadlena, která se narodila v Severní Karolíně a před občanskou válkou se s rodinou usadila v „Elm City“. Booneovi se přistěhovali z jihu pomocí sítě úzce spojené s podzemní železnicí a přesunuli se do černošské části města podél Dixwell Avenue.
Zatímco Chapel Street byla „hlavní ulicí“ pro New Haven jako celek, Dixwell byla „hlavní ulicí“ pro černošskou komunitu. Sarah Booneová s rodinou bydlela na Winter Street 30 a zde si spolu se svými dcerami zřídila obchod se šaty.
V 19. století si mnoho lidí najímalo švadleny, aby jim ušily šaty. V New Havenu jich byla spousta a každá se snažila předehnat tu druhou.
Jedním ze způsobů, jak zajistit, aby šaty vypadaly před zákazníky skvěle, bylo pěkně je vyžehlit. V Booneově době se žehlilo jinak – šaty se žehlily tak, že se na opěradla dvou židlí položilo dřevěné prkno. Tento způsob žehlení byl vhodný pro široké kalhoty nebo sukně.
Oblečení v době Sarah Booneové však bylo vypasované. V době, kdy Sarah Booneová žila, byl New Haven centrem korzetového průmyslu, kde měly šaty malé pasy a úzké rukávy. Žehlení tohoto stylu oděvů s těmito širokými dřevěnými prkny bylo náročné. Sarah Booneová proto přišla s řešením.
Booneová vynalezla nový typ žehlicího prkna, které se vešlo do úzkého rukávu nebo pasu. Své nové žehlicí prkno také udělala skládací a přidala na něj polstrování.
Za svůj chytrý nápad získala 26. dubna 1892 americký patent č. 473 653.
. Sarah Booneové bylo 60 let.
Sarah Booneová byla jednou z prvních černošek v zemi, která získala patent, a rozhodně jednou z mála žen v zemi, kterým se to podařilo.
Její úspěch byl tak významný proto, že pouhá dvě desetiletí předtím neuměla číst. Když vyrůstala, otrokářské zákony na jihu zakazovaly učit černochy číst. Ona však v dospělosti chodila na lekce. Byla členkou kongregační církve v Dixwellu, která měla tradici ve vzdělávání dospělých, takže se pravděpodobně učila tam.
Nejenže se naučila číst; četla technické dokumenty a schémata, aby mohla napsat patent, který dokazoval, že její inženýrský nápad je chytrý, jedinečný, funkční a jednoduchý.
Získání patentu nebyl malý výkon. Před občanskou válkou si mnoho černochů nemohlo nárokovat vynález.
Po získání patentu Sarah Booneové existuje jen velmi málo dokladů o tom, že svůj vynález komercializovala. Přesto je její příběh výjimečný, protože zanechala stopu v právním záznamu v době, kdy ženy nemohly volit.
Sara Booneová zemřela doma v roce 1904 na Brightovu nemoc a byla pohřbena na hřbitově Evergreen. Nezanechala po sobě žádné dokumenty, dopisy ani fotografie. (Obrázek na Wikipedii pravděpodobně není její.)
Zanechala však patent a důkaz černošské vynalézavosti a inovace. Za to mají newhavenské děti důvod ji v tomto měsíci černošské historie oslavovat.
Ainissa Ramirezová je spisovatelka, která se zabývá výzkumem Sarah Booneové. Pokud někdo zná Booneové předky nebo má další podrobnosti, kontaktujte ji na e-mailové adrese www.ainissaramirez.com.
.