Senzorická percepční alterace. Diagnosis, prediction, and intervention in hospitalized adult

Tento článek navrhuje ošetřovatelskou diagnózu SPA jako vhodný termín pro jev, který byl často studován, popisován a diskutován sestrami a lékaři za použití různých diagnostických a popisných označení. SPA se týká pacientů, významných druhých osob i sester. SPA má za následek zvýšené náklady na zdravotní péči, protože prodlužuje hospitalizaci a zvyšuje bdělost ošetřovatelského personálu nutnou k zachování bezpečnosti pacientů. Je také zdrojem citového strádání pro pacienta a jeho blízké. Bylo navrženo, že primární příčinou SPA je změna NF. Fyziologické, psychologické a environmentální změny představují překážky pro adekvátní NF, čímž narušují přesné vnímání podnětů. Dochází k dočasné nežádoucí reakci charakterizované zhoršeným poznáváním a nevhodným chováním. Přehled ošetřovatelské a lékařské literatury za posledních 30 let identifikoval množství stavů, které mohou SPA srážet, a podpořil tak teorii, že SPA má vícerozměrný charakter. Přesto nebyl identifikován konzistentní vzorec nebo shluk rizikových faktorů. Nejnovějších údajů o výskytu SPA u hospitalizovaných pacientů je málo a předchozí výzkumy odhalují nejednotnost údajů týkajících se výskytu ve všech studovaných populacích. Tato nekonzistence odráží rozdíly v prostředí a demografických charakteristikách studovaných subjektů. Kromě toho lze rozdíly v hlášené incidenci přičíst také metodickým rozdílům, které jsou způsobeny rozdíly v terminologii a kritériích používaných k definici a diagnostice jevů spojených se SPA. Budoucí výzkum by měl zahrnovat opětovné zjištění výskytu tohoto jevu v různých populacích hospitalizovaných pacientů. Rovněž by měly být zkoumány populace, které byly dříve při zkoumání SPA opomíjeny. Příkladem mohou být pacienti po transplantaci orgánů a pacienti léčení přístroji na podporu srdeční činnosti. Behaviorální následky SPA byly v literatuře dostatečně prokázány. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit spíše na identifikaci rizikových pacientů než na pokračování v popisu chování spojeného se SPA. Důležitost identifikace rizik byla diskutována. Identifikace pacientů nejvíce ohrožených SPA systematickým screeningem pomocí rizikového nástroje by usnadnila přidělování zdrojů a preventivní intervence. Je třeba vyvinout a otestovat prediktivní nástroje. Nástroj pro hodnocení rizik by mohl být součástí příjmové ošetřovatelské anamnézy a denní hodnocení rizik by mohlo být začleněno do systému hodnotící dokumentace. Pro vývoj nástrojů pro predikci rizik bude možná nutné dále zkoumat překážky, které brání přesnému NF. Je třeba se pokusit o replikaci předchozích deskriptivních studií o příčinách SPA (ABSTRACT TRUNCATED AT 400 WORDS)

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.