Rozdíl mezi heterotrofními a autotrofními bakteriemi

ADVERTISEMENTS:

A. Heterotrofní bakterie (heterotrofy):

V přírodě se vyskytují nejhojněji. Nesyntetizují vlastní potravu, ale jsou závislé na jiných organismech nebo na odumřelé organické hmotě. Mohou být parazity, saprofyty nebo symbionty.

(a) Paraziti:

Příbuzní:

Příbuzní:

Žijí na jiných organismech zvaných hostitel, od kterých získávají potravu. Např. streptokoky, klostridia, Mycobacterium tuberculosis atd. Parazité způsobující nemoci se nazývají patogeny.

(b) Saprofyty:

Jsou hlavními rozkladači v přírodě. Potravu získávají z detritu, tj. odumřelých organických látek, a to fermentací (anaerobním rozkladem sacharidů), hnilobou (anaerobním rozkladem bílkovin) a rozkladem (aerobním rozkladem organických sloučenin).

(c) Symbionti:

ADVERTISTI:

Žijí v symbiotickém spojení s jinými rostlinami za účelem vzájemného prospěchu. Několik druhů Rhizobium, například R. leguminosarum, žije v kořenových hlízkách bobovitých rostlin a vytváří intimní symbiotický vztah. Bakterie fixují pro rostlinu atmosférický dusík a na oplátku získávají ochranu. Escherichia coli žije v lidském střevě jako komenzál. Živí se nestrávenými látkami, kontroluje růst hnilobných bakterií a produkuje vitaminy B a K. Přítomnost E. coli v zásobách vody ukazuje na kontaminaci odpadními vodami.

B. Autotrofní bakterie (autotrofy):

Syntetizují vlastní organickou potravu z anorganických látek (dárce CO2 a vodíku) Autotrofní bakterie jsou dvojího typu:

(i) fotoautotrofní (fotosyntetické), které využívají světelnou energii, a

(ii) chemoautotrofní (chemosyntetické), které využívají chemickou energii.

(i) Fotoautotrofní bakterie (fotoautotrofy):

Využívají sluneční energii k syntéze vlastní potravy. Tyto bakterie jsou anaerobní, které mohou být fialové nebo zelené. Fialové bakterie mají pigment bakteriochlorofyl umístěný v membránách tylakoidů, zatímco zelené bakterie mají bakteriofeofytin (chlorobní chlorofyl) umístěný uvnitř malých váčků zvaných chlorozomy.

Fotoautotrofy provádějí anoxygenní fotosyntézu, při níž se voda nepoužívá jako redukční energie. Místo toho se k získání redukční energie používají sloučeniny síry, jako je sirovodík (H2S), plynný vodík (H2), thiosírany (Na2S203) nebo některé organické sloučeniny. Většina fotoautotrofů žije u dna rybníků a jezer, kde je dostatek redukované síry nebo jiných sloučenin a obsah kyslíku je velmi nízký.

ADVERTISEMENTY:

(ii) Chemoautotrofní bakterie (chemoautotrofy):

Nemají fotosyntetický pigment, a proto využívají chemickou energii k redukci CO2 na organickou potravu. Chemickou energii získávají oxidací některých chemických látek, jako jsou amoniak, dusitany, metan, oxid uhelnatý, molekulární vodík, soli železa, síra a sloučeniny síry (např. nitrifikační bakterie Nitrosomonas, Nitrobacter, denitrifikační bakterie Bacillus denitrificans, sirné bakterie Thiobacillus thiooxidans, železité bakterie, vodíkové bakterie)

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.