Rozcestí pro Srbsko

Bezvízový styk pro držitele kosovských pasů by byl důležitým opatřením k budování důvěry a vytvořil by pozitivní atmosféru pro jednání.

Co chce Srbsko, je méně jasné.

Dosavadní snahy vycházely z předpokladu, že Srbsko výměnou za členství v EU normalizuje vztahy s Kosovem.

Ačkoli je „kapitola 35“ vágní, v podstatě podmiňuje aspirace Srbska na vstup do EU.

Každý důležitý krok – od získání statusu kandidátské země, přes zahájení jednání až po otevření kapitol pro jednání – vyžaduje dodržení kapitoly 35.

Podle průzkumu provedeného Bělehradským úřadem pro sociální výzkum téměř polovina Srbů podporuje členství v EU.

Ještě větší počet usiluje o zaměstnání a přístup na evropské trhy. EU představuje 63 % celkového obchodu Srbska.

Prezident Aleksandar Vučić veřejně podporuje vstup Srbska do EU, ale opravdu chce, aby Srbsko do EU vstoupilo?“

Vučić chce mít svůj koláč a zároveň ho sníst.

Srbsko hraje dvojí hru

Srbsko hraje dvojí hru. Využívá finanční prostředky EU na boj proti koronaviru a prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci.

Srbsko se zároveň druží s Ruskem a Čínou, které využívá proti Západu, aby si vymohlo preferenční podmínky ze všech stran.

Srbsko a Rusko se chlubí společným slovanským a pravoslavným dědictvím a zároveň rozšiřují spolupráci v oblasti hospodářství a bezpečnosti.

Srbsko definovalo varování EU a podepsalo dohodu o volném obchodu s ruskou Euroasijskou hospodářskou unií (EEU). V roce 2019 byla zahájena výstavba plynovodu TurkStream společnosti Gazprom přes Srbsko. Gazprom vlastní většinový podíl v Naftna Industrija Srbije, největší srbské ropné společnosti.

Rozšiřuje se také bezpečnostní spolupráce.

Srbsko nakupuje z Ruska zbraně, včetně stíhaček MiG-29, vrtulníků a tanků. Během společného vojenského cvičení Slavic Shield 2019 rozmístilo Rusko v Srbsku rakety země-vzduch S-400. Srbsko hostí ruskou zpravodajskou základnu v Niši, maskovanou jako humanitární a hasičské centrum.

Srbsko se rovněž uchází o přízeň Číny a účastní se její iniciativy „Pásmo a cesta“. Čína doposud poskytla 1,5 miliardy dolarů v půjčkách a více než 500 milionů dolarů v investicích, včetně vlastního kapitálu pro ocelárnu ve Smederevu a důlní a hutní závod v Boru.

Bělehrad těží z čínské pomoci s virem Covid-19 a dostává zdravotnické vybavení včetně ventilátorů, masek a lékařských odborníků z Wuhanu, kde se virus poprvé objevil.

Vučič je také v jednání s Kosovem dvojsečný. Na veřejnosti se chová srdečně, zatímco v soukromí Kosovo znevažuje jako zhroucený stát a centrum organizovaného zločinu.

Vučič doufá, že EU jednoduše upustí od podmínek v článku 35; bude pokračovat v kandidatuře Srbska; a Kosovo nechá na holičkách.

Aby se tak stalo, musí EU přehlédnout nedostatky Srbska v oblasti právního státu i systematický útlak médií.

Kosovu nepomohlo ani to, že nedokázalo efektivně vládnout. Obvinění prezidenta Hashima Thaciho kosovskými specializovanými komorami a specializovanou prokuraturou z válečných zločinů nahrává narativu Bělehradu, že Srbsko je obětí, zatímco Kosovo je zdrojem nestability podkopávající regionální stabilitu a mezinárodní řád.

Srbsko nemůže mít obojí.

Buď bude postupovat směrem k členství v EU, které vyžaduje uznání Kosova, nebo se vzdá euroatlantické integrace a prohloubí vazby s protidemokratickými a protizápadními zeměmi, jako jsou Rusko a Čína.

Pro pokračování jednání by měly být stanoveny konkrétní podmínky.

Vučič by se měl veřejně zavázat ke zprostředkování pod vedením EU, protože dobře ví, kam jednání povedou. Má k tomu mandát, neboť 21. června získal drtivou parlamentní většinu.

Srbsko i Kosovo musí realizovat všech 33 stávajících dohod a uvědomit si, že lví podíl na obstrukcích má Bělehrad.

Srbsko i Kosovo musí zveřejnit status 1 500 osob pohřešovaných během války. Většina zmizelých jsou kosovští Albánci, takže větší břemeno leží na Bělehradě.

Termíny soustřeďují mysl

Jednání nemohou být nekonečná. Srbsko i Kosovo musí přijmout určitou lhůtu. Dvanáct měsíců od nedávného obnovení rozhovorů je přiměřených.

Dokud nedojde k dohodě normalizující vztahy mezi Srbskem a Kosovem, měla by být jednání mezi EU a Srbskem o kandidatuře Srbska pozastavena. EU by na tom měla trvat: „

Pokud se Srbsko bude bránit, měla by EU normalizovat vztahy s Kosovem, včetně uznání a dalších výhod.

Srbsko se nachází na rozcestí. Buď uzná Kosovo jako nezávislý a suverénní stát, nebo bude vyloučeno z euroatlantických struktur a ponecháno napospas antidemokratickým darebáckým režimům.