Většina studií zkoumajících rasové rozdíly v distribuci břišního tuku se zaměřovala na premenopauzální ženy. Cílem této zprávy bylo zjistit, zda existují rasové rozdíly v distribuci břišního tuku u postmenopauzálních bělošek a černošek. Padesát čtyři žen (33 bělošek a 21 černošek) bylo vyšetřeno magnetickou rezonancí (MRI) za účelem zjištění rozložení břišního tuku, bylo jim změřeno hydrostatickým vážením procento tělesného tuku a byly jim změřeny hladiny krevních lipidů, glukózy a inzulínu nalačno. Tyto ženy odpovídaly věkem (průměrný věk 53,5 +/- 0,9 let) a procentem tělesného tuku (černoši: 39,6 % +/- 2,3 %, běloši: 37,3 % +/- 1,2 %). Po úpravě na celkovou hmotnost tělesného tuku a hormonální substituční terapii (HRT) se celkový obsah břišního tuku (běloši: 10 352,1 +/- 535,2, černoši: 11 220,4 +/- 670,1 cm(3)) mezi skupinami statisticky nelišil, ale obsah viscerálního tuku byl významně vyšší u bělošek (běloši: 2 943,5 +/- 220,4, černoši: 2 332,6 +/- 176,1 cm(3)). Procento viscerálního tuku bylo u těchto žen rovněž vyšší (bělošky: 30,5 % +/- 1,3 %, černošky: 22,1 % +/- 1,6 %, P <,01). Podkožní tuková tkáň (SAT) byla významně vyšší u černošek (bělošky: 7 408,6 +/- 450,2, černošky: 8 887 +/- 563,1 cm(3), P <,05). Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v koncentracích inzulinu ani v profilu krevních lipidů těchto žen. Bez ohledu na rasu byl viscerální tuk významným prediktorem logaritmu triglyceridů, lipoprotein-cholesterolu o nízké hustotě (LDL-C), cholesterolu/LDL-C, hladiny inzulinu a inzulinové rezistence. Bylo zjištěno, že rasa přispívá pouze k 8 % variability LDL-C. Užívání HRT nemělo v této kohortě žen žádný vliv na distribuci břišního tuku ani na profil krevních lipidů. Závěrem lze říci, že rozdíly v distribuci abdominálního tuku mezi černoškami a běloškami přetrvávají i v časném postmenopauzálním období a výsledky regrese naznačují, že absolutní množství viscerálního tuku, a nikoli relativní množství viscerálního tuku, je nejlepším prediktorem profilu krevních lipidů a inzulinové senzitivity. Užívání HRT nevedlo u těchto žen k rozdílům v distribuci abdominálního tuku. Při vysvětlování zvýšeného zdravotního rizika u černošek musí hrát větší roli faktory, jako je genetika a životní styl.