Povrchové žíly horní končetiny
Na ruce lze žíly a jejich přítoky rozdělit na dorzální a palmární (volární) subsystém s dominantní drenáží přes dorzální subsystém, vynucenou chlopněmi. Komunikace však probíhá mezi oběma, na úrovni digitálních, metakarpálních a zápěstních žil.
Dorsální žíly zahrnují dorzální digitální žíly, dorzální metakarpální žíly a dorzální žilní síť (plexus). Dorzální digitální žíly vznikají koalescencí dorzálních distálních digitálních žil a žilních oblouků a táhnou se oboustranně po celé délce dorza prstů. Komunikují na více úrovních prostřednictvím malých šikmých žilních spojení. Dorzální digitální žíly z loketní strany ukazováku, radiální strany pátého prstu a obou stran třetího a čtvrtého prstu spolu s mezikapitálními žilami mezi prsty ústí do tří povrchových dorzálních metakarpálních žil. Metakarpální žíly se zase vlévají do hřbetní žilní sítě, která se nachází uprostřed a na bázi metakarpů (obr. 77-1).9
Podél radiální strany ruky přijímá hřbetní žilní síť hřbetní žíly palce a hřbetní žíly radiální strany ukazováku a pokračuje hlavovou drenáží, čímž vzniká hlavová žíla. Podél loketní strany ruky přijímá hřbetní žilní síť hřbetní žílu z loketní strany pátého prstu a pokračuje hlavovou drenáží, čímž vzniká bazilikální žíla. Střední část sítě může variabilně odtékat do hlavové žíly uprostřed předloktí prostřednictvím komunikující (akcesorní) žíly (obr. 77-2).8
Dalmární žíly ruky zahrnují palmární digitální žíly a palmární žilní plexus. Palmární digitální žíly jsou rovnoběžné s dorzálními digitálními žilami, a to podél palmární plochy. Palmární digitální žíly mají tři cesty drenáže. Dvě z nich jsou v rámci povrchového systému a zahrnují palmární žilní síť a dorzální digitální a metakarpální žíly. Palmární žilní síť leží v oblasti thenaru a hypothenaru a odvádí vodu především do střední antekubitální žíly předloktí. Drenáž do dorzálních digitálních žil a dorzálních metakarpálních žil probíhá prostřednictvím interkapitulárních žil v digitálních síťových prostorech na hlavách metakarpů. Třetí cesta vede do společných a metakarpálních dlaňových žil hlubokého dlaňového systému.2,3
Na předloktí probíhá hlavní povrchová žilní drenáž prostřednictvím hlavových, bazálních a středních předloketních žil (obr. 77-3). Hlavová a bazilikální žíla stoupají k lokti podél radiální, respektive ulnární strany předloktí s pokračováním do ramene. Hlavová žíla, bazilikální žíla nebo obě mohou tvořit dominantní drenážní cestu do horní části paže.
Hlavová žíla přechází z dorzální na volární plochu v distální třetině předloktí. Po svém průběhu v předloktí dostává cefalická žíla dorzální a volární přítoky. Těsně proximálně od lokte se z hlavové žíly odděluje střední bazilikální žíla, která stoupá šikmo po volární ploše, přechází přes předloketní jamku a vlévá se do bazilikální žíly. Hlavová žíla pak přechází na ventrální straně lokte v rýze mezi svaly brachioradialis a biceps brachii. Často je přítomna přídatná hlavová žíla s různou morfologií. Nejčastěji vychází z dorzálního žilního plexu nebo z dorzální sítě přítoků předloktí a vede podél radiální strany předloktí, laterálně od hlavové žíly. Odtéká do hlavové žíly pod loktem. Alternativně může přídatná hlavová žíla tvořit žilní most mezi segmenty hlavové žíly pod a nad loktem. Přídatná hlavová žíla často zásobuje hřbetní šikmou větev, která tvoří druhou úroveň komunikace mezi hlavovou a bazilikální žílou v předloktí.8
Bazilikální žíla v předloktí primárně probíhá podél hřbetní plochy a přijímá přítokovou drenáž z příslušné oblasti. V proximální části předloktí přechází na volární povrch těsně pod loktem, kde přijímá střední kubitální žílu. Bazilikální žíla přechází přes ventromediální antekubitální jamku, mezi bicepsem brachii a pronator teres.
Střední antekubitální žíla stoupá po ventromediálním povrchu předloktí s přítokovým odvodněním do bazilikální žíly nebo střední kubitální žíly. Alternativně se střední antekubitální žíla může dělit na dvě větve, z nichž jedna odtéká do bazilikální žíly (střední bazilikální žíla) a druhá do hlavové žíly (střední hlavová žíla).
V horní části paže jsou bazilikální a hlavová žíla hlavními cestami povrchové žilní drenáže s konečným odtokem do hlubokého systému (obr. 77-4 a 77-5). Bazilikální žíla je obvykle větší než cefalická žíla a probíhá mediálně od bicepsu brachii. Menší cefalická žíla probíhá laterálně od bicepsu brachii. Bazilikální žíla vystupuje zpočátku v povrchové fascii, ale poté perforuje hlubokou fascii na úrovni středu paže. Následně bazilikální žíla probíhá podél mediálního aspektu brachiální arterie až k dolnímu okraji velkého svalu teres, kde se spojuje s brachiální žilou (hluboký systém) a vytváří axilární žílu (hluboký systém). Hlavová žíla stoupá zcela v povrchové fascii bicepsu a vstupuje do infraklavikulární jamky mezi velkým prsním a deltovým svalem.8 Poté probíhá mediálně, v klavipectorálním trojúhelníku, a vstupuje do kraniálního aspektu centrální axilární žíly s ostrým úhlem, pod klíční kostí. Hlavové žíly mají obvykle chlopeň těsně proximálně od svého spojení s podpažní žilou.
.