Bezprostředně po ozáření zažívali lidé, kteří přežili atomovou bombu, stres způsobený širokou škálou fyzických, sociálních a psychologických faktorů. Po počátečních popáleninách a zraněních následoval nástup akutních příznaků ozáření, jako je epilace (vypadávání vlasů), krvácení a průjem, a to i u těch, kteří se předtím jevili jako nezranění. Úmrtí rodinných příslušníků a celkový otřes jejich života, stejně jako zprávy o zvýšeném výskytu rakoviny jako pozdního účinku ozáření, zvyšovaly úzkost a obavy přeživších.
V případech ozáření atomovou bombou není jasné, do jaké míry byly příznaky uváděné přeživšími psychické nebo způsobené ozářením. Přestože psychické účinky vystavení radiaci musely být značné, bylo v této oblasti provedeno jen málo studií. V 50. letech 20. století však psychiatři v Hirošimě a Nagasaki hlásili zvýšený počet stížností přeživších A-bomby na neurotické příznaky, včetně celkové únavy, amnézie a nesoustředěnosti, jakož i na další příznaky běžně spojované s autonomní nervovou nerovnováhou, jako je bušení srdce nebo pocit pálení či chladu.
Odpovědi přeživších na dotazníky RERF odhalily mnoho příznaků dnes popisovaných u posttraumatické stresové poruchy (PTSD), která se objevuje po zážitcích velkého zděšení, jako jsou povodně, zemětřesení a sopečné erupce. Mezi příznaky, které uváděli lidé, kteří přežili výbuch atomové bomby, patřilo vzpomínání na událost a rozrušení, zvýšený pocit nereaktivity a nehybnosti a pocit viny a sklíčenosti, kromě toho, že se u nich projevovaly takové fyzické příznaky, jako jsou závratě, bezvědomí, bolesti hlavy a nevolnost.
Plánují se další studie psychologických účinků ozáření z atomového bombardování.
zpět
.