Projekt Manhattan byl výsledkem obrovského společného úsilí americké vlády a průmyslového a vědeckého sektoru během druhé světové války. Zde je stručné shrnutí anglo-amerického úsilí o vývoj atomové bomby během druhé světové války a jeho odkazu pro dnešek.
Předběžná organizace
Příběh projektu Manhattan začal v roce 1938, kdy němečtí vědci Otto Hahn a Fritz Strassmann nechtěně objevili jaderné štěpení. O několik měsíců později poslali Albert Einstein a Leo Szilard dopis prezidentu Rooseveltovi, v němž ho varovali, že by se Německo mohlo pokusit sestrojit atomovou bombu. V reakci na to FDR vytvořil Uranový výbor, skupinu špičkových vojenských a vědeckých odborníků, která měla určit proveditelnost jaderné řetězové reakce.
Počáteční výzkum nicméně postupoval pomalu až do jara 1941, kdy výbor MAUD (v podstatě britská obdoba Uranového výboru) vydal zprávu, v níž potvrdil, že atomová bomba je možná, a vyzval ke spolupráci se Spojenými státy. Americká vláda reagovala reorganizací svého atomového výzkumu v rámci výboru S-1, který zase spadal pod nově vytvořený Úřad pro vědecký výzkum a vývoj vedený Vannevarem Bushem. Jak však projekt postupoval od výzkumu k vývoji, Bush si uvědomil, že Výbor S-1 nemá prostředky na výstavbu v plném rozsahu, a nakonec se rozhodl obrátit s žádostí o podporu na armádu.
Předběžný výzkum
Umělecké ztvárnění Chicago Pile-1
Před formálním vznikem projektu Manhattan probíhal atomový výzkum na řadě univerzit po celých Spojených státech. V „Rad Lab“ (Radiační laboratoři) na Kalifornské univerzitě v Berkeley probíhal výzkum pod vedením Ernesta Lawrence. Nejvýznamnějším Lawrencovým objevem byl vynález cyklotronu, známého jako „rozbíječ atomů“, který dokázal urychlovat atomy ve vakuu a pomocí elektromagnetů vyvolávat srážky rychlostí až 25 000 mil za sekundu. Lawrence věřil, že jeho stroj dokáže elektromagnetickou separací oddělit uran-235, což byla jedna ze čtyř možných metod separace izotopů uranu, které byly nakonec zvažovány v rámci projektu Manhattan. V této době také profesoři z Berkeley Emilio Segrè a Glenn Seaborg dokázali, že prvek 94, který pojmenovali plutonium, lze rovněž využít v jaderných reakcích, což nabízelo další možnou cestu k bombě.
Mezitím na Kolumbijské univerzitě tým vědců, včetně Enrica Fermiho, Leo Szilarda, Waltera Zinna a Herberta Andersona, prováděl experimenty s použitím řetězově reagujících jaderných „hromádek“ k měření emise neutronů při štěpení. V únoru 1942 byla výroba přesunuta do Metalurgické laboratoře Chicagské univerzity. Dne 2. prosince se chicagská hromada-1 dostala do kritického stavu, čímž vznikla první samoudržující se řetězová reakce na světě. Experiment nejen prokázal, že jaderná energie může generovat energii, ale také ukázal životaschopnou metodu výroby plutonia.
Založení projektu Manhattan
Projekt Manhattan byl oficiálně založen 13. srpna 1942. Samotný název „Projekt Manhattan“ je běžně považován za chybný, ale jeho první kanceláře se ve skutečnosti nacházely na Manhattanu, na Broadwayi 270. Generál Leslie R. Groves, který byl jmenován do čela projektu, se rozhodl dodržet zvyk pojmenovávat okrsky ženijního sboru podle města, ve kterém se nacházejí. Projekt atomové bomby se tak stal známým jako Manhattanský inženýrský okrsek (MED) nebo zkráceně Projekt Manhattan.
Jeho první významné financování přišlo v prosinci, kdy prezident Roosevelt nařídil počáteční příděl 500 milionů dolarů. Ředitelství projektu se brzy přesunulo do Washingtonu, D.C., zatímco četná místa projektu byla rozptýlena po celé zemi.
Místa projektu
Los Alamos, NM
Laboratoř projektu Manhattan pro výzkum zbraní se nacházela v Los Alamos v Novém Mexiku. Pod vedením J. Roberta Oppenheimera měla laboratoř v Los Alamos provádět většinu zbývajícího výzkumu a konstrukce bomby. Fyzikové, chemici, metalurgové, odborníci na výbušniny a vojenský personál se sjížděli do tajného města, které se stalo domovem tisíců pracovníků projektu. Armáda byla mezitím pověřena zásobováním, podporou a ostrahou přísně tajných prací prováděných v Los Alamos.
Další důležité pracoviště projektu Manhattan se nacházelo v Oak Ridge v Tennessee. V této době se v rámci projektu Manhattan usilovalo o vytvoření atomové bomby na bázi uranu i plutonia. V Oak Ridge se tak nacházely závody na obohacování uranu K-25, Y-12 a S-50 a pilotní reaktor na výrobu plutonia, grafitový reaktor X-10. V Oak Ridge se také nacházely závody na výrobu plutonia. Neméně důležitá byla i lokalita v Hanfordu ve státě Washington, kde byl postaven závod na výrobu plutonia v plném rozsahu, reaktor B, k němuž se časem připojily další reaktory.
Na projektu Manhattan se podílely i desítky dalších lokalit. V Cambridge ve státě Massachusetts prováděli vědci další výzkum na Harvardově univerzitě a Massachusettském technologickém institutu. V Daytonu v Ohiu byla v rámci projektu Manhattan pověřena chemická společnost Monsanto Chemical Company separací a čištěním radioaktivního prvku polonia (Po-210), který měl být použit jako iniciátor pro atomové bomby. Dokonce i v Kanadě projekt Manhattan koordinoval své úsilí s Montrealskou laboratoří a jadernými laboratořemi Chalk River v Ontariu, kde byl postaven jeden z prvních těžkovodních jaderných reaktorů na světě. Mezitím 509. kompozitní skupina armádního letectva, která měla svrhnout atomové bomby na Japonsko, cvičila na letišti Wendover v Utahu a na Kubě, než se vydala na místo startu útoků atomovými bombami na ostrově Tinian v Pacifiku.
Odhaduje se, že na projektu pracovalo více než 600 000 lidí. Seznam dalších míst projektu Manhattan naleznete zde.
Produkční výsledky
Slavná fotografie z testu Trinity, kterou pořídil Jack Aeby.
Jak se projekt Manhattan blížil k výrobě bomby, začala americká vláda zvažovat své válečné možnosti. V květnu 1945 ministr války Henry L. Stimson se souhlasem prezidenta Harryho Trumana zřídil Prozatímní výbor, který měl vypracovat doporučení ohledně válečného použití bomby a poválečné organizace atomové energie. Vědecký panel výboru měl 16. června vydat zprávu doporučující použití bomby proti Japonsku.
16. července oficiálně začal atomový věk, když byla na základně Trinity v poušti v Novém Mexiku vyzkoušena první atomová bomba na světě. Plutoniová bomba „Gadget“ explodovala silou přibližně 20 kilotun a vytvořila hřibovitý mrak, který se vznesl do výšky osmi kilometrů a zanechal kráter hluboký deset metrů a široký přes tisíc metrů.
6. srpna Spojené státy svrhly první atomovou bombu na Hirošimu. Bomba typu uranového děla, známá jako „Little Boy“, explodovala silou asi třinácti kilotun. Letadlo B-29, které Little Boy dopravilo z ostrova Tinian v západním Pacifiku do Hirošimy, bylo známé jako Enola Gay, podle matky pilota Paula Tibbetse. Předpokládá se, že během čtyř měsíců po výbuchu bomby zemřelo 90 000 až 166 000 lidí. Americké ministerstvo energetiky odhaduje, že po pěti letech zemřelo v důsledku bombardování možná 200 000 nebo více lidí, zatímco město Hirošima odhaduje, že účinky bomby, včetně popálenin, nemoci z ozáření a rakoviny, přímo nebo nepřímo zabily 237 000 lidí.
Tři dny poté byla na Nagasaki svržena druhá atomová bomba – 21kilotunové plutoniové zařízení známé jako „Fat Man“. Odhaduje se, že bezprostředně po atomovém výbuchu zemřelo 40 000 až 75 000 lidí a dalších 60 000 lidí utrpělo těžká zranění. Celkový počet obětí do konce roku 1945 mohl dosáhnout 80 000. Japonsko kapitulovalo 14. srpna.
Diskuze o bombě – zda měla být provedena zkušební demonstrace, zda byla bomba v Nagasaki nezbytná a další – pokračuje dodnes.
Legacy
Tlustý muž.
Projekt Manhattan po sobě zanechal složitý odkaz. Bezprostředně po skončení druhé světové války vyvolal závody v jaderném zbrojení během studené války. Projekt Manhattan ovlivnil i další jaderné programy, a to nejen v Sovětském svazu, ale mimo jiné i ve Velké Británii a ve Francii. Nicméně přispěl také k rozvoji mírových jaderných inovací, včetně jaderné energetiky. Důsledky projektu Manhattan pro životní prostředí a následné sanační práce, například v Hanfordu a Oak Ridge, přetrvávají dodnes.
Nakonec projekt Manhattan zůstává dodnes kontroverzním tématem. Například plánovaná výstava Enola Gay v Národním muzeu letectví a kosmonautiky (NASM) v roce 1995 byla nakonec zrušena. V roce 2015 však americký Kongres zřídil Národní historický park projektu Manhattan v Oak Ridge, Hanfordu a Los Alamos. Nový park se snaží interpretovat historii a odkaz projektu Manhattan pro dnešní svět.