Papua-Nová Guinea zaujímá východní část druhého největšího ostrova světa a je obětí sopečné činnosti, zemětřesení a přílivových vln.
Jazykově se jedná o nejrozmanitější zemi na světě s více než 700 rodnými jazyky.
Přibližně 80 % obyvatel Papuy-Nové Guineje žije ve venkovských oblastech s malým nebo žádným vybavením moderního života.
Mnoho kmenů v izolovaném hornatém vnitrozemí má jen malý kontakt mezi sebou navzájem, natož s okolním světem, a žije v rámci nemonetarizované ekonomiky závislé na samozásobitelském zemědělství.
- Přečtěte si další profily zemí – Profily podle BBC Monitoring
VLÁDA
Hlava státu: Královna Alžběta II., zastoupená generálním guvernérem
Předseda vlády: James Marape
Parlament zvolil Jamese Marapeho premiérem 30. května 2019, den po rezignaci jeho předchůdce Petera O’Neilla.
Tento krok následoval po dubnové rezignaci samotného pana Marapeho na funkci ministra financí kvůli neshodám ohledně obchodu s plynem vysoké hodnoty. Postup pana O’Neilla v souvislosti s plynovou dohodou, obvinění z korupce a zhoršující se stav ekonomiky dohromady vytvořily období nestability vlády, které nakonec zpečetilo jeho osud.
Jeho nástupce, pan Marape, byl ve 111členné sněmovně zvolen 101 hlasy proti 8 a porazil bývalého premiéra sira Mekere Morautu.
Před nástupem do funkce ministra financí a rozvoje venkova působil pan Marape jako ministr školství. V srpnu 2012 také krátce zastával několik funkcí v přechodném kabinetu.
MÉDIA
Radio je na Papui-Nové Guineji, která má roztroušená, izolovaná sídla a nízkou úroveň gramotnosti, důležité.
Vláda provozuje národní síť a provinční stanice. Média působí v relativně svobodném prostředí, uvádí organizace Reportéři bez hranic.
Televizní pokrytí je omezeno především na Port Moresby a hlavní města provincií.
- Přečtěte si celý profil média
TIMELINE
1526 – Portugalský námořník Jorge de Meneses je prvním evropským návštěvníkem. Jeden z ostrovů pojmenovává „ilhas dos Papuas“ neboli „země chlupatých lidí“.
1546 – španělský objevitel Inigo Ortiz de Retes pojmenovává druhý hlavní ostrov Nová Guinea, protože ostrované se podobají obyvatelům Guineje v Africe.
1884 – Velká Británie zřizuje protektorát nad jihovýchodní Novou Guineou, zatímco Německo anektuje severní část Nové Guineje.
1906 – Kontrola nad Britskou Novou Guineou přechází na nově nezávislý Australský svaz a je přejmenována na Teritorium Papua.
1961 – První volby za účasti původního obyvatelstva.
1963 – OSN předává kontrolu nad západní Novou Guineou Indonésii. Dnes se tento region nazývá Papua.
1975 – Papua-Nová Guinea získává úplnou nezávislost na Austrálii. Premiérem se stává sir Michael Somare.
1997 – vláda najímá žoldáky, aby potlačili devět let trvající separatistické povstání na ostrově Bougainville, což vyvolává vzpouru armády a občanské nepokoje. Armáda donutí premiéra Chana k odchodu.
2013 – Papua-Nová Guinea souhlasí se zajištěním offshore zpracování žadatelů o azyl, kteří se do Austrálie dostanou na lodích. Záchytné středisko na ostrově Manus vyvolává kontroverze.
- Přečtěte si celou časovou osu
.