Jednoduché rčení, které v sobě nese tolik pravdy. Nikdy nebudete mladší, než jste dnes, a proto musíte využít všech možných příležitostí, které se vám naskytnou. Význam tolika univerzálních pravd si uvědomíme až v pozdějším věku. Tyto lekce a pravdy by se nám hodily, jen kdybychom si je uvědomili dříve. Existuje tolik rad, které byste si přáli znát, když jste byli mladší, abyste se lépe připravili na různé životní události.
Kdybyste jen věděli, že se nakonec přenesete přes svou první lásku, když jste se snažili proplout rozchodem. Neposloucháme starší, kteří nám říkají, že to přežijeme, a myslíme si, že je to konec světa, jak ho známe.
„Mladí jsou příliš nezralí na to, aby si skutečně vážili toho, že jsou mladí, a starší generace by si skutečně uměla vážit a využívat toho, že je zase mladá.“
Odpuštění je jednou z nejlepších vlastností, které člověk může mít, ale je to další lekce, kterou se dozvídáme příliš pozdě. Kolik času ztrácíme malichernými hádkami, kterým jsme se mohli snadno vyhnout, kdybychom se prostě zklidnili? Pokud se nejedná o situaci, kdy jde o život nebo smrt, jak moc smysluplná může být? Nedovolte, aby vás zášť tížila a stresovala. Čím dříve si uvědomíte, že hněv ubližuje víc vám než druhému člověku, tím šťastnější budete.
Fyzicky mají mladí lidé všechno v pořádku, protože jsou v nejlepší zdravotní kondici, v jaké kdy budou, a jejich mysl je bystrá a jasná. Problémem je, že jim chybí jasnost a trpělivost. Někdo, kdo zažil život, se naučil mnoho cenných lekcí. Teď už vědí, jak a co se všemi těmi různými schopnostmi dělat, ale chybí jim k tomu tělo.“
„Kdybych tehdy věděl, co vím teď, byl bych jiný, zpomalil bych.“
Mladí rádi tráví čas krátkodobými radovánkami. Když dospějeme, uvědomíme si, že je spousta věcí, které mohly být hodnotnější. Když jsme mladí, máme tendenci brát věci jako samozřejmost. Nedokážeme rozpoznat nebo si užít věci, na kterých v životě opravdu záleží, ne vždy využíváme šance, které jsou před námi.
Věci odkládáme a říkáme si, že na ně bude čas později. Čím více odkládáte, tím více se snižuje šance, že se k těmto činnostem skutečně dostanete. Musíte se chopit příležitostí, jakmile přijdou, protože nikdy nevíte, jestli se vám ještě někdy naskytne další příležitost.
Chybou mnoha mladých lidí je, že mají myšlenku: „Nemůžu se dočkat, až budu starší.“ Vždycky si říkají: „Nemůžu se dočkat, až zestárnu.“ Trik je v tom, že stále stárnete. Tím, že nežijete přítomným okamžikem, si ho přestáváte vážit. Nevážíte si toho, co máte v danou chvíli přímo před sebou. Musí se uklidnit a prostě si užívat mládí. Tato léta už znovu neprožijete, tak ať se vám opravdu vyplatí.“
„Když jste mladí (řekněme od konce dospívání do začátku dvacítky), zdá se vám stáří neskutečně vzdálené. Ještě si neuvědomujete, jak se s přibývajícím věkem zkracuje délka jednotlivých let vzhledem k délce celého života. Z hlediska psychologického vnímání plynutí času plynou roky s přibývajícím věkem rychleji, roční období jsou blíže u sebe, narozeniny, výročí a Vánoce jsou častější. Zdá se, že se čas doslova zrychluje, a vy si uvědomujete, jak rychle se krátí časový rámec, který máte na dosažení svých životních cílů.“
Máme také tendenci žít, jako bychom byli nesmrtelnými bytostmi. V autech se řítíme rychle v domnění, že jsme nezničitelní. Pravdou je, že to, že jste mladí, neznamená, že jste nezranitelní. Nehody se mohou stát a stávají, takže i když je bezohledné chování zábavné, stále musíte zůstat obezřetní. Falešně se domníváme, že na dosažení svých cílů budeme mít vždy čas, a v důsledku toho máme tendenci nechat si příležitosti uniknout z rukou.
Možná za to všechno může vrozená impulzivita této generace. Bez ohledu na to se zamyslete nad tím, jak moc by se váš život změnil, kdybyste mohli cestovat zpět ke svému minulému já a nabídnout tuto radu. Když se ohlédnete za svou minulostí, uvědomíte si, kolik šancí jsme nevyužili a o jaké zážitky jsme přišli. Přestaňte žít život s naivní představou, že na tyto věci bude vždy dost času až zítra.
Fotografie přes Tumblr
.