Přes množství důkazů, které ukazují, že antibiotika proti virovým infekcím nefungují, je mnoho lékařů stále předepisuje – zejména amoxicilin – při infekcích dolních cest dýchacích, jako je bronchitida, a to i po vyloučení zápalu plic. Je to proto, že několik málo studií naznačuje, že by mohly alespoň trochu pomoci zkrátit závažnost nebo trvání příznaků.
Tato praxe by se měla změnit, pokud se lékaři budou řídit nejnovějším výzkumem zveřejněným ve středu v časopise Lancet. Evropští vědci náhodně přidělili amoxicilin nebo placebo více než 2 000 pacientů, u kterých byla diagnostikována bronchitida kvůli silnému kašli, ucpání hrudníku a dalším příznakům nachlazení přetrvávajícím déle než týden. Zjistili, že antibiotika nejenže nedokázala zmírnit nebo vyřešit příznaky rychleji než placebo, ale léky častěji vedly k nežádoucím účinkům včetně nevolnosti, průjmu nebo vyrážky.
Přibližně 29 % pacientů léčených amoxicilinem mělo tyto nežádoucí účinky ve srovnání s 24 % pacientů ve skupině s placebem. (Je známo, že placebo také způsobuje „vedlejší účinky“, pokud se pacienti domnívají, že užívají účinný lék.)
„Délka trvání příznaků ani závažnost příznaků nebyly amoxicilinem významně ovlivněny,“ napsali autoři studie. Ze studie byli vyloučeni pacienti s podezřením na zápal plic – u nichž se léčba antibiotiky ukázala jako prospěšná – na základě dechových zvuků slyšených pomocí stetoskopu při fyzikálním vyšetření a na základě přítomnosti přetrvávající horečky.
Výzkumníci však zjistili malý přínos léčby antibiotiky: U osob, které užívaly léky, byla menší pravděpodobnost vzniku nových nebo zhoršení příznaků ve srovnání s těmi, které užívaly placebo. Přitom bylo třeba léčit antibiotiky 30 pacientů, aby se u jednoho z nich tyto výhody projevily.
„Používání amoxicilinu k léčbě respiračních infekcí u pacientů, u nichž není podezření na zápal plic, pravděpodobně nepomůže a mohlo by být škodlivé,“ uvedl ve svém prohlášení autor studie Dr. Paul Little z University of Southampton ve Velké Británii.
.