Pons

Definice

Pons je část mozkového kmene, která spojuje prodlouženou míchu a mozkovou kůru.

Pons se také může nazývat pons Varolii a slovo „pons“ znamená latinsky „most“ – což je pro jeho funkci příhodné označení!

Pons Umístění

Pons je největší část mozkového kmene, sedí výše než prodloužená mícha a níže než střední mozek a spojuje je.

Je také před mozečkem a za hypofýzou.

Struktura ponsu

Pons je přibližně 27 mm dlouhý a skládá se ze dvou částí: ventrálního ponsu a dorzálního ponsu

Ventrálního

Ventrální část ponsu obsahuje pontinní jádra a také kortikopontinní a kortikospinální dráhy putující vertikálně podél této části. Také se v ní příčně kříží vlákna z pontinních jader do protilehlého mozečku.

Středem ventrální části prochází rýha zvaná bazilární sulcus, v níž je uložena bazilární tepna.

Dorsální

Dorsální část (AKA tegmentum) obsahuje především nepříliš dobře definovanou retikulární formaci, která probíhá celým mozkovým kmenem.

Funkce ponsu

Jelikož je pons v podstatě velkým souborem různých nervů a jader, neplní jednu definovanou funkci – místo toho se podílí na několika různých funkcích souvisejících s centrální i periferní nervovou soustavou.

Například z ponsu vychází několik nervů, včetně nervů, které ovládají funkce obličeje, jako např:

• Trigeminální nerv – řídí vnímání obličeje a žvýkání
• Abdukční nerv – řídí pohyby očí
• Obličejový nerv – řídí mimiku a pohyby obličeje
• Vestibulokochleární nerv – řídí sluch a udržování rovnováhy

Pons hraje také roli při:

• Regulaci dechové frekvence (pomocí prodloužené míchy)
• Řízení spánkových cyklů
• Regulaci hlubokého spánku
• Inhibici pohybu během spánku (aktivací inhibičních center v prodloužené míše)

Pons také pomáhá propojovat některé části mozku. To napomáhá přenosu smyslových informací z jednoho místa na druhé.

Mezi části mozku, které jsou touto oblastí propojeny, patří např:

• Přední a zadní mozek
• Mozkovna a mozeček

Centrální myelinolýza ponsu

Jedním z onemocnění, které může postihnout pons, je centrální myelinolýza ponsu.

Centrální pontinní myelinolýza je neurologické onemocnění, které vzniká v důsledku zničení myelinové pochvy pokrývající nervové buňky pontu.

Centrální pontinní myelinolýza Příčiny

Tato porucha se často nevyskytuje spontánně.

Jednou z nejčastějších příčin centrální pontinní myelinolýzy je prudké zvýšení hladiny sodíku v krvi, které pak vede k rychlému přesunu vody v mozkových buňkách.

Je to proto, že sodík pomáhá regulovat hladinu tekutin v buňkách, a tak prudká změna hladiny sodíku povede tedy k prudké změně rovnováhy tekutin.

Ti, kteří se léčí s hyponatremií (nízkou hladinou sodíku v krvi), jsou nejvíce ohroženi vznikem centrální pontinní myelinolýzy, protože léčba nízké hladiny sodíku (tj. intravenózní infuze roztoku sodíku) může způsobit příliš prudké zvýšení hladiny sodíku.

Ještě si však nejsme zcela jisti, jak tato změna způsobuje centrální pontinní myelinolýzu.

Příznaky centrální pontinní myelinolýzy

Mezi příznaky myelinolýzy patří např:

• Slabost svalů v obličeji, pažích, a nohou
• Záchvaty
• Bolest hlavy
• Zmatenost
• Ztížené polykání
• Slabá rovnováha
• Zpomalená a/nebo nezřetelná řeč
• Zpomalené reakce a reflexy
• Nevolnost a zvracení

Komplikace centrální pontinní myelinolýzy

Pokud se nechá postupovat příliš dlouho, může centrální pontinní myelinolýza způsobit řadu různých komplikací.

Mezi ně patří především neurologické komplikace, ale tato porucha může postihnout i jiné části těla.

Mezi tyto komplikace patří např:

• Závislost na ventilátoru
• Uzavřená-in syndrom (stav při vědomí s kvadruplegií a ochrnutím dolních lebečních nervů)
• Svalová atrofie
• Žilní tromboembolie – krevní sraženina. která se vytvoří v žíle
• Aspirační pneumonie

Léčba centrální pontinní myelinolýzy

Centrální pontinní myelinolýzu sice nelze zcela vyléčit, existují některé léčebné postupy, které mohou pomoci zmírnit poškození a příznaky.

Prevence

Přirozeně jednou z nejúčinnějších léčebných metod je prevence.

Centrální pontinní myelinolýze lze předcházet sledováním a regulací rychlosti korekce hladiny sodíku, zejména při léčbě hyponatrémie.

Některé studie také zjistily, že desmopresin (lék používaný ke kontrole nadměrné žízně a močení) může pomoci zvrátit nadměrnou korekci hyponatrémie. To může také pomoci zabránit centrální pontinní myelinolýze.

Podpora

Často bude nabídnuta podpora, která pomůže zmírnit příznaky centrální pontinní myelinolýzy.

Mezi podpůrná opatření pro osoby trpící touto poruchou může patřit podpora ventilátoru, léky proti parkinsonismu (např.např. levodopa) a fyzioterapie a rehabilitace

Gliom pontu

Gliom pontu je rakovinný (zhoubný) nádor, který vychází z pontu a vyvíjí se z buněk známých jako astrocyty (gliové buňky centrálního nervového systému).

Pontinní gliom Příznaky

Pontinní gliom lze rozpoznat podle řady různých příznaků, např:

• Obličejová slabost
• Ztráta řeči
• Problémy s polykáním
• Problémy s udržením rovnováhy
• Normální pohyby očí

Pontinní gliom Příčiny

Nebyla zjištěna přesná příčina vzniku pontinního gliomu.

Obvykle však pontinní gliomy vznikají u dětí a u dospělých se vyskytují zřídka. Ve skutečnosti tvoří asi 10-20 % všech nádorů mozku u dětí.

Komplikace pontinního gliomu

Naneštěstí však pouze 10 % dětí přežívá 2 roky po stanovení diagnózy a méně než 1 % přežívá 5 let.

Pontinní gliom s sebou během této doby přináší také několik komplikací, mezi které patří např:

• Ochrnutí obličeje
• Hydrocefalus – nahromadění mozkomíšního moku v mozku
• Herniace mozku – přitlačení mozku na struktury lebky
• Koma

Pontinní gliom Léčba

Pontinní gliom se velmi obtížně léčí, nádory často po několika měsících opět rostou.

Tradiční léčba rakoviny, jako je chirurgické odstranění nádoru nebo chemoterapie, není u pontinního gliomu účinná.

Existuje však několik dalších způsobů léčby, které mohou pacienti trpící pontinními gliomy využít a které jim mohou přinést určitou úlevu.

Léčba

Po stanovení diagnózy budou jednou z prvních nabízených léčebných metod steroidy, nejčastěji steroid známý jako dexametazon.

Ty se často používají k:

• Zlepšit neurologické příznaky
• Snížit otok v okolí nádoru
• Předejít/minimalizovat otok vzniklý ozařováním. terapie

Radioterapie

Radioterapie je druh léčby, při které se používají vysoce účinnéenergetické rentgenové záření k poškození DNA nádorových buněk.

Často se používá k pokusu o odstranění těchto buněk a u 80 % dětí zlepšuje příznaky. Jejím použitím lze prodloužit jejich přežití o další 2-3 měsíce.