Prosím, neútočte na mě, protože tu kočku miluju a udělala jsem pro ni všechno, co jsem uměla, a teď jsem z toho ve stresu. Moje situace je čtyřnásobná, protože se bojím, jestli jí bude smutno, když se jí zbavím, jestli ji budu moct dát do útulku (nechci ji uspat), Jestli moje druhá kočka upadne do deprese z toho, že mi chybí, a za čtvrté by mi moc chyběla. 
Kočka, které se zvažuji zbavit, má problémy se záchodem.
Dobře, pokusím se vám přiblížit situaci. Mám dvě kočky. Nejstarší bude v dubnu sedm let. Pořídila jsem si ji v roce 2003, když jí byly pouhé tři měsíce. Je to moje zlatíčko. Miluju ji. NIKDY jsem s ní neměla žádné problémy, ani když měla znečištěný odpadkový koš. Špatná máma, já vím. Také tato kočka používala jakýkoli typ steliva. Když říkám jakýkoli typ steliva, nemyslím tím levné. Myslím tím, že by používala křišťálovou, pšeničnou nebo tu splachovací novinovou podestýlku, co mají. Neomezovala se jen na hlínu.
No, rychle o dva roky dopředu (2005) a u své poštovní schránky jsem potkala tu nejrozkošnější kočičku. Byla tak sladká, hubená a měla na sobě obojek proti blechám. Mňoukala, dívala se na mě a hladila mě po noze. Bylo na ní vidět, že určitě byla něčí mazlíček. Tak jsem ji vzala domů, zbavila ji blech, vyfotila ji a vyvěsila u poštovní schránky. Po dvou týdnech se o ni nikdo nepřihlásil a já se do ní začala zamilovávat. Teď, když to píšu… během těch dvou týdnů, kdy byla zavřená v koupelně s vlastním odpadkovým košem, si nevzpomínám na žádné tehdejší problémy. Každopádně jsem ji vzala k veterináři na kompletní prohlídku, odčervení atd. a koupila ji domů. Teď se mohla volně pohybovat po domě. Moje současná kočka měla jeden velký odpadkový koš. Téměř okamžitě jsem začal mít problémy. Nová kočka (Kuku) nechtěla chodit na záchod. V té době jsem používala stelivo Crystal. Tak jsem ho vyměnila za směsné… nešlo to. Nakonec jsem po několika pokusech přešla na obyčejnou hlínu s lopatkou. Nešlo to, jen do něj čůrala. Ničila mi koberec za 400 dolarů… každé ráno jsem se budila a viděla na něm bobky. Možná na něj i čůrala. Nejsem si jistá. Takže po dlouhém zkoumání jsem se rozhodla přidat další odpadkový koš. Chvíli to vypadalo, že to půjde dobře. I když jsem je oba pozoroval, jak chodí z jednoho boxu na druhý, muselo mezi nimi panovat určité porozumění, že jeden box by měl být vyhrazen na čůrání a druhý na kakání. Chvíli to šlo a pak se to začalo opakovat. Zjistila jsem, že nová kočka nepoužívá odpadkový koš, pokud není každý den vyčištěný. Otravné, když jsem chtěla strávit noc venku, ale pochopitelné a byla jsem ochotná to udělat. to rozhodně pomohlo, ale pak jsem šla týdny a znovu začala mít problémy s koupelnou.
Překročila jsem o tři roky později a stále mám problémy s přestávkami. Jsem unavená. To, co dělá, nemá žádný racionální důvod. V roce 2007 jsem se přestěhovala do domu a ona mi začala kakat a čůrat na koberec. Nakonec jsem koberec vyhodila a hádejte co, začala zase chodit na záchod, takže vím, že to nebyly žádné zdravotní problémy. Pak jsem v roce 2009 dala dům na prodej a musela jsem kočičky přes den, když jsem nebyla doma, vykázat do garáže… no a ona začala chodit do garáže. Každý den jsem ji vybírala a někdy chodila na záchod i týden. Jindy jsem jí dala čerstvou podestýlku a druhý den jsem našla na podlaze garáže s***.
Znovu rychle dopředu. V listopadu 2009 jsem se přestěhovala do nového bytu. Jsem ráda, že můžu začít znovu, a říkám si, že bych možná mohla začít znovu s kočičkou a zjistit, co se s ní vlastně děje. Opět mají dva odpadkové koše a já každý den vybírám. Stelivo je umístěno na verandě. Vše se zdá být v pořádku…každý den chodím ven, je tam čisto a žádné nehody. No a zrovna nedávno jdu kolem jídelny a cítím ****. Začnu čichat a ona tam čůrá…celá plocha je cítit. tak to vyčistím, nechám vyvětrat atd. a zakryju plochu alobalem, abych ji odradila. Jednoho dne přijdu domů a na místě přímo u alobalu je hovínko, ale ne na něm. Zrovna dnes ráno, což mě přimělo jít sem. Myslela jsem, že slyším téct vodu, ale místo toho jsem ji přistihla, jak čůrá na stejném místě. Jsem unavená!!! Bydlím sama, ale neustále mám společnost. je to dost trapné, když tam s někým přijdu a musím se bát, jestli tam na vás bude čekat s*** nebo kočka ****. Myslím, že jsem byla docela fér. Už jsou to čtyři roky. Kromě toho kočku MILUJU, ale teď si to vybralo svou daň, nevím, co mám dělat.
Mám ještě dvě možnosti, které zkusím, než se jí zbavím, ale pokud to nepomůže, asi nemám na výběr. Nejdřív mě napadlo koupit nějakou podložku na rozptyl, ale bojím se, že si prostě najde nové místo. Pokud to nepomůže, vezmu ji k veterináři, aby se ujistil, že není nemocná. Opravdu si nemyslím, že je nemocná. Jak jsem řekla, když jsem odstranila ten koberec, začala zase používat svůj box na stelivo. Nevím, co mám ještě zkusit, ale běží mi o život.
Dobře, tady jsou mé otázky: (1) Když se jí zbavím, upadne do deprese nebo bude smutná. Vím, že zvířata tomu nerozumí. Nechci, aby se cítila opuštěná nebo nemilovaná. Proto ji stále mám, protože ji miluji. (2) Je to kočka a vím, jak je těžké dostat kočku ven… je možné, abych našla útulek bez zabíjení… Jsem v Georgii. (3) Zda si kočky zvyknou na nový domov. Nechci, aby se jí stýskalo. Chci, aby se přizpůsobila a byla šťastná. (4) Moje současná kočka je s ní už 4 roky. Jak si zvykne? Bude mít deprese? Stane se agresivní? Další kočku si nepořídím. Možná přidám nebo nepřidám do domu další zvíře, ale pokud ano, bude to štěně, ale ne dříve, než bude moje kočka připravená.
Při psaní tohoto textu pláču. Moje pouto s problémovou kočkou není tak silné jako s tou starší. Vím, že bych se jí nikdy nezbavila. Ona mě zbožňuje. Je to na ní prostě znát. Kuku je přátelský a rád se nechá pohladit, ale není to totéž, ale rozhodně žijeme i jeden druhým. Říkám to proto, že mě to nutí myslet si, že prostě možná bude v novém domově v pohodě.
NESNÁŠÍM to. Jak jsem řekla, budu zkoušet rohožku na rozptyl a veterináře, ale pokud tyhle věci selžou, nemůžu takhle dál žít.