Polsko s projektem Baltského kanálu vzdoruje zeleným aktivistům i EU

GDANSK (Reuters) – Polsko pokračuje v plánech na vybudování vodní cesty přes úzký pás země, který odděluje jeho hlavní východní pobřeží od Baltského moře, navzdory obavám aktivistů a Evropské unie, že by to mohlo poškodit životní prostředí.

Vistulská kosa je hustě zalesněná písečná lavice dlouhá 55 km, ale široká necelé 2 km, která uzavírá pobřežní lagunu. Polsko sdílí lagunu i kosu se sousední ruskou enklávou Kaliningrad.

V současné době je jediným přístupem k laguně z Baltského moře kanál na ruském konci kosy. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která Rusku hluboce nedůvěřuje, tvrdí, že průplav je potřebný jak z bezpečnostních, tak z ekonomických důvodů.

Kritici tvrdí, že se jedná o nákladný marnivý projekt, který by se mohl stát dalším ohniskem sporu mezi Varšavou a Bruselem v oblasti životního prostředí poté, co zvýšená těžba dřeva v polském Bělověžském pralese vedla k rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že je nezákonná.

Polský ministr pro námořní záležitosti Marek Grobarczyk na obhajobu projektu, jehož náklady se odhadují na 900 milionů zlotých (237 milionů dolarů), uvedl: „Prvním a základním důvodem výstavby … je hrozba z východu.“

„Jedná se o hranici EU, NATO a především Polska, kterou nyní skutečně nelze kontrolovat, protože lodě mohou do Viselského zálivu vplouvat pouze se souhlasem Ruska,“ řekl a dodal, že práce začnou v druhé polovině roku 2019.

Rusko rozmístilo v Kaliningradu pokročilé rakety Iskander schopné nést jaderné zbraně, zatímco Varšava tvrdě lobbuje za to, aby na jejím území bylo více vojáků NATO, zejména od anexe Krymu od Ukrajiny Moskvou v roce 2014.

„NAŠE SRDCE KRVAVÍ“

Jeden z představitelů EU však v pátek uvedl, že Polsko by se mělo zdržet výstavby kanálu dříve, než dostane zelenou od Evropské komise.

Stejně jako Bělověžský prales jsou i části Viselské kosy chráněny v rámci programu EU Natura 2000.

Ekologové tvrdí, že je obtížné předvídat dopad výstavby kanálu na různé druhy žijící v oblasti, včetně kormoránů a tuleňů baltských.

„Neexistuje žádný druh, kterému by projekt prospěl,“ řekl Michal Goc, biolog z Gdaňské univerzity.

Pláže na Viselské kose, která má poměrně skromnou turistickou infrastrukturu, jsou ve srovnání s většinou polského pobřeží Baltského moře většinou divoké a prázdné. Ale hrstka domácností na kose žije převážně z cestovního ruchu.

Jolanta Kwiatkowska z kanceláře starosty města Krynica Morska, která bude po rozdělení území odříznuta a zůstane na polsko-ruském ostrově, říká, že město a jeho obyvatelé se obávají, že kanál odradí turisty, protože není jasné, co bude s plážemi.

„První věc je ničení přírody, ke kterému už dochází. Krvácí nám srdce, když vidíme, jak se kácí les,“ řekla Kwiatkowská na videonahrávce, kterou dala k dispozici skupina aktivistů „Tábor na Visle“, s odkazem na některé předběžné kácení provedené před rozsáhlými pracemi.

PiS tvrdí, že kanál promění Elblag, malý přístav s vysokou mírou nezaměstnanosti, v jeden z největších polských přístavů spolu s Gdaňskem a Štětínem, protože zde bude kotvit více lodí.

„Občané Elblagu projekt podporují. Co je to za přístav, když nemá přístup k moři?“, řekl Witold Wroblewski, starosta Elblagu.

.