George Walker Bush byl 43. prezidentem Spojených států amerických, který byl ve funkci v letech 2001-2009. Jeho administrativa měla plné ruce práce. Čelila dvěma recesím, jednomu z nejničivějších hurikánů v dějinách USA, smrtícímu teroristickému útoku na území USA a dvěma následným válkám. Politika Bushovy administrativy změnila běh amerických dějin a ovlivnila tehdejší i současné ekonomické klima.
Filozofie a vítězství George Bushe
George W. Walker se stal prezidentem Spojených států amerických a jeho administrativa se stala jedním z nejvýznamnějších politických činitelů. Bush vedl v roce 2000 prezidentskou kampaň a sliboval „soucitný konzervatismus“ a návrat k morálce po impeachmentu svého předchůdce Billa Clintona.
Tento slib mu zajistil dvouciferný náskok v průzkumech před viceprezidentem Alem Gorem. V době voleb však průzkumy ukazovaly, že oba kandidáti jsou na dostřel. Gore vyhrál v lidovém hlasování o 543 895 hlasů, ale Bush získal 271 ku 266 hlasům volitelů. Jeho vítězství záviselo na floridských hlasech volitelů a nakonec o něm rozhodl Nejvyšší soud. V roce 2004 vyhrál George W. Bush své znovuzvolení proti senátorovi Johnu Kerrymu se ziskem 51 % hlasů.
Vláda George W. Bushe zavedla významnou domácí i zahraniční politiku.
Snížení daní
Recese v roce 2001 byla relativně mírná, neboť míra nezaměstnanosti dosáhla maxima 5 %.7 % v tomto roce. Prezident Bush schválil první snížení daní, Economic Growth and Tax Relief Reconciliation Act of 2001 (EGTRRA), které mělo nastartovat spotřebitelské výdaje. Než však stihlo zafungovat, došlo k útokům z 11. září 2001. Bushova administrativa reagovala útokem na Afghánistán.
Útoky a následná válka bránily plnému zotavení z recese.
V roce 2003 Bush podepsal zákon Jobs and Growth Tax Relief Reconciliation Act (JGTRRA) na podporu zaměstnanosti.Snížil daňové sazby na dlouhodobé kapitálové zisky a dividendy na 15 %.
Program předepisování léků na předpis
V roce 2003 Kongres schválil zákon Bushovy administrativy o předepisování léků na předpis, zlepšení a modernizaci systému Medicare. Složka programu Medicare Part D týkající se léků na předpis byla navržena tak, že do určité výše hradila předepsané léky, do další výše nehradila nic (a nechávala tak seniory na háku, aby si je zaplatili) a zbytek hradil Medicare.
Struktura cen programu vytvořila mezeru v pokrytí – známou jako „koblihová díra“ – pro seniory s vysokými náklady na léky.
Výdaje na katastrofy
V roce 2005 zasáhl New Orleans hurikán Katrina, který způsobil škody ve výši 161 miliard dolarů a zpomalil hospodářský růst na 1,7 % ročně ve čtvrtém čtvrtletí.Kongres přidal do rozpočtu na fiskální rok 2006 33 miliard dolarů na pomoc při odstraňování následků hurikánu.
Válka proti terorismu
V reakci na útoky z 11. září 2001 byla v roce 2001 zahájena válka v Afghánistánu s cílem eliminovat hrozbu ze strany vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina.
Protože vláda Tálibánu podporovala al-Káidu, byla odstraněna a nahrazena Hamídem Karzáím.
V listopadu 2002 přijal Kongres zákon o vnitřní bezpečnosti, jehož cílem bylo koordinovat zpravodajské informace o terorismu. Vzniklo tak ministerstvo na úrovni kabinetu, které sjednotilo 22 agentur zabývajících se vnitřní bezpečností.
V říjnu 2002 získal George W. Bush souhlas Kongresu se zahájením války v Iráku. Ta začala 19. března 2003 a v prosinci americké síly zajaly Saddáma Husajna. Do roku 2004 odhalily fotografie používání mučení ve věznici Abú Ghrajb, což situaci ještě zhoršilo. Válka se poté stupňovala a Bush v lednu 2007 vyslal „nápor“ dalších amerických vojáků, aby pomohli předat moc iráckým vůdcům.
Zákon o prevenci bankrotu
Busova administrativa bez velkých ohlasů přijala v roce 2005 zákon o prevenci zneužívání bankrotu a ochraně spotřebitele, který zabránil lidem tak snadno nesplácet své dluhy. Nabízel ochranu podnikům, ale měl dva podstatné negativní důsledky pro spotřebitele. Zaprvé přinutil majitele domů, aby si vzali vlastní kapitál ze svých domů, aby splatili své dluhy. V důsledku toho vzrostl počet nesplácených prvotřídních hypoték na 23 % a hypotečních úvěrů na 14 %.
Druhé, lidi začaly zatěžovat náklady na zdravotní péči, které byly uváděny jako hlavní příčina bankrotu. Bez ochrany proti zadlužení přišli někteří lidé o celé své úspory na důchod a dokonce i o dům, aby mohli zaplatit nečekané náklady na zdravotní péči.
Záchrana bank
Když toto všechno probíhalo, vznikala hypoteční krize. Příliš mnoho zájemců o bydlení mělo pochybný úvěr. Banky jim vnucovaly úvěry, které byly stejné nebo dokonce vyšší než hodnota domu. Banky vydělávaly na dalším prodeji těchto hypoték jako součásti cenných papírů krytých hypotékami. Aby nakrmily penězovod, požadovaly další a další hypotéky a nakonec poskytovaly úvěry komukoli a komukoli.
Původní cenné papíry kryté hypotékami byly rozsekány a přeprodány jako deriváty, což znemožnilo jejich ocenění.
Vše bylo v pořádku, dokud v roce 2006 neklesly ceny nemovitostí. Hodnota cenných papírů krytých hypotékami prudce klesla a hedgeové fondy, společnosti, penzijní fondy a podílové fondy, které je vlastnily, zachvátila panika. Banky si přestaly navzájem půjčovat, aby jim jako zástava neuvízly potenciálně bezcenné hypotéky.
V důsledku toho v roce 2007 vzrostly náklady na mezibankovní půjčky. Federální rezervní systém se snažil zvýšit likviditu snížením úrokových sazeb, ale londýnská mezibankovní nabídková sazba stále rostla. Měnová politika k obnovení důvěry nestačila.
V lednu 2008 Kongres schválil Bushovy daňové úlevy. Tento balíček v hodnotě 168 miliard USD rozeslal šeky rodinám a příjemcům sociálního zabezpečení. Bohužel také zvýšil úvěrový limit pro hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, čímž zhoršil jejich bilance.
V březnu 2008 tyto špatné dluhy téměř potopily investiční banku Bear Stearns. Federální rezervní systém zprostředkoval dohodu, která ji zachránila před bankrotem. V létě Fannie a Freddie převzala federální vláda. Poté, co se v září zhroutila banka Lehman Brothers, se prezident Bush dohodl s ministrem financí Hankem Paulsonem, že zabrání kolapsu amerického bankovního systému tím, že přiměje Kongres, aby schválil zákon o záchraně bank ve výši 700 miliard dolarů.
Návrhem zákona byl zřízen Program na pomoc problémovým aktivům (TARP). Klíčová součást programu TARP umožňovala problémovým bankám odprodat toxická aktiva zpět do programu, aby se obnovila důvěra v úvěrový trh.
Administrativa později upustila od odkupu toxických aktiv, což byl hlavní princip programu TARP, a slíbila, že se místo toho zaměří na posílení investic do finančních institucí a obnovení úvěrových toků pro spotřebitele.
Ekonomické dopady Bushovy politiky
Iniciativy George W. Bushe doma i v zahraničí měly významné finanční důsledky.
- Obě daňová snížení zvýšila v letech 2002 až 2011 dluh odhadem o 1,5 bilionu dolarů. Zvýšila růst pouze natolik, aby pokryla 10 % svých dlouhodobých nákladů. Navíc z nich neúměrně těžily domácnosti s vysokými příjmy. U 1 % domácností s nejvyšším příjmem došlo k nárůstu příjmů po zdanění o 6,7 %, zatímco u domácností s nejnižším příjmem o pouhé 1 %. Odhaduje se, že udržení těchto škrtů bude v letech 2012 až 2021 stát 4,6 bilionu USD.
- Zákon o lécích na předpis Medicare zvýšil v letech 2006 až 2015 dluh odhadem o 550 miliard USD.Zaměstnavatelé a poskytovatelé zdravotní péče získali díky Bushovu programu léků na předpis krátkodobé dotace ve výši přes 125 miliard dolarů.
- Výdaje na obě války od září 2001 do konce fiskálního roku 2007 se odhadují na 604 miliard dolarů. Do roku 2017 náklady včetně úroků přesáhly 2 biliony dolarů. Války si také vyžádaly více než 6 800 životů, počítáme-li vojenský personál a civilní zaměstnance ministerstva obrany.
- TARP byl hodnocen jako úspěšný při stabilizaci trhu s nižšími náklady, než se očekávalo. Oživení však bude náročné, protože finanční krize v roce 2008 měla za následek prudké hospodářské ztráty. Ceny bydlení se během recese propadly o 33 % – více než během Velké hospodářské krize. Vysoká zůstala také nezaměstnanost, která na konci roku 2008 dosáhla 7,3 % a v říjnu 2009 dosáhla 10 %.
Následující tabulka shrnuje ekonomické dopady těchto a dalších opatření přijatých v reakci na významné události během Bushovy administrativy.
| George W. W. Ekonomické dopady Bushovy vlády v letech 2000 až 2009 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Fiskální rok |
Dluh (v bilionech). |
Míra nezaměstnanosti (k prosinci) | Náklady na válku proti terorismu (v mld.) | Eventa | ||
| 2000 | 5 mil.7 | 3,9 % | n/a | NASDAQ dosáhl vrcholu 10. března 2000 na úrovni 5 048,62 | ||
| 2001 | 5 USD.8 | 5,7 % | n/a | Recese; EGTTRA; 11. září | ||
| 2002 | $6.2 | 6,0% | $36 | Válka v Iráku | ||
| 2003 | $6,8 | 5.7% | $74 | JGTRRA; Medicare Part D | ||
| 2004 | $7,4 | 5.4% | $96 | Rozšíření | ||
| 2005 | $7,9 | 4.9% | 108$ | Zákon o ochraně před bankrotem; hurikán Katrina | ||
| 2006 | 8,5$ | 4.4% | $124 | Expanze | ||
| 2007 | $9.0 | 5.0% | $170 | Dow dosáhne 9. října 14 164,53 | ||
| 2008 | $10,0 | 7. října | Dow dosáhne 14 164,53 | .3% | $195 | Ekonomický pokles; krach Lehmanu |
| 2009 | $11.9 | 9,9% | $79 | TARP | ||