PMC

DISKUSE

Ztráta nebo snížená exprese RBC antigenů byla zaznamenána u solidních i hematologických malignit. Antigen krevní skupiny ABO je nejčastěji pozměněným antigenem krevní skupiny (1-4). U hematopoetických onemocnění je ztráta exprese převážně důsledkem mutace ovlivňující produkci antigenu v kmenové buňce. Úplná nebo částečná ztráta exprese antigenu je patrná u progenitorů RBC vzniklých z takto postižené kmenové buňky, zatímco RBC vzniklé z nepostižených kmenových buněk obvykle exprimují normální antigeny RBC. Ztráta nebo oslabení antigenů ABO se obvykle zjistí jako rozpor v přímé a zpětné typizaci pacientů. Antigeny ABO jsou nejčastěji uváděnou změnou antigenu krevní skupiny, protože jsou rutinně testovány u všech pacientů před transfuzí.

A, B a H antigeny se tvoří ze stejné prekurzorové látky. Tvorba antigenů ABO závisí na fungování dvou glykosyltransferáz. První enzym, H transferáza, přidává L-fukózu k terminální galaktóze prekurzorové látky. Na látku H pak působí transferázy A nebo B, které přidávají N-acetylgalaktosamin, respektive galaktosu. Existují dva možné mechanismy oslabení ABO antigenů u hematopoetických onemocnění. Prvním mechanismem je inaktivace A/B transferáz a druhým je inaktivace H transferáz. Při prvním mechanismu (5-8) dochází ke snížené expresi antigenů A a B při současném zvýšení antigenu H. Při druhém mechanismu (5-8) dochází ke snížení exprese antigenů A a B při současném zvýšení antigenu H. H antigen se v důsledku inaktivace A/B transferáz nepřeměňuje na A a B antigen. Geny pro transferázy A a B jsou kódovány na chromozomu 9 a mohou být inaktivovány jako chromozomální translokace 9;22. To je pravděpodobné vysvětlení změny ABO u CML. Druhým navrhovaným mechanismem ztráty ABO antigenů je inaktivace H transferázy kódované na 19q13 (9, 10). Inaktivace H-transferázy by vedla ke snížení obsahu látky H a následnému snížení obsahu látky A a/nebo B.

Změny antigenů ABO se častěji vyskytují u AML, ačkoli translokace zahrnující chromozom 9 se u AML vyskytuje zřídka. Ve studii 12 pacientů s AML s oslabením antigenů ABO bylo zjištěno, že inaktivace genu ABO nebyla náhodná (11). U 4 z 12 studovaných pacientů bylo zaznamenáno postižení pouze mateřského genu A nebo B, což naznačuje možnost genomického imprintingu.

Ztráta a oslabení antigenů ABO byly rovněž zaznamenány před diagnózou základní hematopoetické malignity. To je obvykle zaznamenáno v souvislosti s myelodysplazií, kdy u pacienta s dlouhotrvající myelodysplazií dochází ke změně krevní skupiny a později se manifestuje AML (12, 13). Jakákoli ztráta antigenů ABO by tedy měla vyvrcholit pátráním po základní hematopoetické malignitě. Změny v antigenech ABO mohou také odrážet stav malignity. Při remisi dochází k návratu původní krevní skupiny a při recidivě dochází k potlačení antigenů krevní skupiny (14).

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.