PMC

Results

Out of the 2020 victims analyzed for chest pain, 92.23% (1863) had survived and 7.77% (157) had expired as per „after 48 hours patient follow-up“ information. Bylo zjištěno, že více případů bylo zaznamenáno z okresu Krishna (9,06 %), následoval Chitoor (7,34 %) a Guntur (7,33 %). Celkově bylo v roce 2020 zaznamenáno více naléhavých případů s bolestí na hrudi u mužů (58,16 %) ve srovnání s ženami (41,39 %). Stav přežití ukazuje, že 9 % mužských obětí zemřelo do 48 hodin od příhody ve srovnání s pouhými 6 % ženských obětí. To naznačuje, že ženy byly ve studii vybraných případů nahlášených na EMRI méně náchylné k úmrtí v důsledku „bolesti na hrudi“ jako hlavní stížnosti ve srovnání s jejich mužskými protějšky. Analýza obětí podle věku ukázala, že větší počet případů byl nahlášen u osob ve věkové skupině 35-50 let (32 %). Průměrný věk mužských obětí byl zaznamenán ve výši 49 let, zatímco průměrný věk ženských obětí byl poměrně nízký, a to 45 let. Průměrný věk obětí se významně lišil (P < 0,001), přičemž v městských a venkovských oblastech byl průměrný věk 50 a 46 let. Pokud se však podíváme na celkový počet případů hlášených z městských a venkovských oblastí, bylo zjištěno, že větší počet případů byl hlášen z venkovských oblastí (83 %) ve srovnání s městskými oblastmi (17 %).

Jelikož EMRI poskytuje pohotovostní služby v celém státě Andhra Pradesh již více než tři roky, rozdíly v hlášení z venkovských a městských oblastí by mohly být způsobeny lepší dopravní dostupností a blízkostí zdravotnických zařízení v městských oblastech. Míra přežití obětí z venkovských oblastí je relativně vysoká a činí 93 % ve srovnání s oběťmi z městských oblastí (89 %). Statisticky významný rozdíl (P < 0,05) ukazuje, že pohotovost s bolestí na hrudi jako hlavní stížností z městské oblasti s větší pravděpodobností skončí nepřežitím ve srovnání s hlášenými případy z venkovských oblastí.

Z této studie také vyplývá, že hlášení takové pohotovosti je nejvyšší u zaostalých kast (38,27 %) ve srovnání s obecnou kastou a kastou Schedule Caste (SC)/Schedule Tribe (ST). Mezi jednotlivými kastami nejsou v míře přežití velké rozdíly. K většímu počtu těchto mimořádných událostí došlo v místě bydliště (71,39 %) než na pracovišti (2,77 %) nebo na veřejném místě (16,14 %). Míra přežití těchto mimořádných událostí na veřejném místě je však poměrně nízká (90 %) ve srovnání s pracovištěm (97 %).

Co se týče profesního/profesního rozdělení výskytu, jsou mimořádné události registrovány u denně pracujících (34,50 %), následují ženy v domácnosti (22,13 %). Úmrtnost je však poměrně vysoká u zaměstnanců, a to 9,62 %. I zde může mít na míru přežití vliv pracovní stres a psychologické rizikové faktory.

Mezi jednotlivými dny v týdnu existují rozdíly, pokud jde o počet hlášených případů lékařské pohotovostní služby. Nejvíce případů bylo hlášeno v pondělí (18 %), následovala neděle (16 %). Neexistují však žádné rozdíly v míře přežití u těchto naléhavých případů hlášených v různých dnech týdne.

Provádí se chí kvadrát test, který ukazuje souvislost mezi různými sociodemografickými proměnnými a mírou přežití u naléhavých případů s bolestí na hrudi jako hlavní stížností. Výsledek ukazuje, že proměnné jako věk a povolání jsou významně spojeny se stavem přežití oběti při 99% konfidenčním intervalu (CI), zatímco proměnné jako pohlaví a oblast mají souvislost se stavem přežití oběti při 95% CI. Proměnné jako kasta, místo události, dny v týdnu a krevní tlak však nevykazují žádnou významnou souvislost s přežitím oběti urgentního příjmu s hlavní stížností jako bolest na hrudi .

Pro měření míry rizika (NEpřežití obětí záchranné služby s bolestí na hrudi jako hlavní stížností) spojeného s různými faktory byl proveden test poměru šancí .

Poměr šancí pro různé rizikové faktory ukázal, že věk, pohlaví a místo incidentu mají relativní riziko nepřežití v případě výskytu urgentního stavu s bolestí na hrudi jako hlavní stížností. Ve srovnání s oběťmi mladšími 65 let je u obětí starších 65 let čtyřikrát vyšší pravděpodobnost nepřežití v případě vzniku mimořádné události s bolestí na hrudi jako hlavní stížností. V porovnání s ženami je u mužů 1,52krát vyšší riziko úmrtí při těchto mimořádných událostech. Místo výskytu nemá významné relativní riziko; výskyt takové mimořádné události v místě bydliště vykazuje marginální riziko. Systolický krevní tlak s naměřenou hodnotou vyšší než 150 mm Hg nevykazuje žádné riziko u těch obětí, které se hlásí s naléhavou příhodou bolesti na hrudi jako hlavní stížností .

Zajímavé je, že doba odezvy se neukázala jako rizikový faktor pro nepřežití obětí naléhavé příhody s bolestí na hrudi. To je způsobeno tím, že všechny naléhavé případy s bolestí na hrudi jako hlavní stížností nejsou život ohrožující. Studie ukazují, že pouze pět až 15 % případů bolesti na hrudi se ukáže jako urgentní stavy související se srdcem, které jsou život ohrožující. Vzhledem k tomu, že diagnózy případů bolesti na hrudi nejsou v této studii zachyceny, nebylo možné provést zmapování život ohrožujících případů (které vyžadují rychlou přednemocniční péči s kratší reakční dobou pro lepší míru přežití) s reakční dobou. Studie dále prověřuje ty případy, u nichž byla záchranáři provedena kardiopulmonální resuscitace (KPR), aby se zjistilo, že takové naléhavé případy jsou s větší pravděpodobností naléhavé případy související se srdcem. Tyto případy jsou pak zmapovány s reakční dobou.

Z 43 naléhavých případů s bolestí na hrudi jako hlavní stížností, kde KPR prováděli záchranáři, byla míra přežití výrazně nízká (18,6 %). Pokud se však podíváme na míru přežití podle doby odezvy, ukazuje se, že šance na přežití se výrazně zvyšuje s lepší dobou odezvy, bez dalšího zlepšení přednemocniční péče . Z analýzy je patrné, že míra přežití se zvyšuje ze 4,55 % při reakční době delší než 15 minut na 33,33 % při reakční době kratší než 15 minut.

.