Kvas je v Bibli opakovaně zdůrazňován. Je o něm zmínka více než sedmdesátkrát od dob Abraháma přes Mojžíšův život až po dějiny království a dřívějších proroků, velkých i menších proroků. Ježíš Kristus o ní mluvil během svého působení a zdůraznil ji i poslední noc před svým ukřižováním.
Proč? Protože kvas je mocným duchovním symbolem.
Biblická kniha, která se o kvasu zmiňuje nejčastěji, je Exodus. Ve 12. kapitole knihy Exodus se píše o tom, že Bůh přikázal milionům izraelských otroků v Egyptě, aby slavili svátek Pesach, a to částečně tak, že budou jíst beránka, hořké byliny a nekvašené chleby. Následující noc je Bůh zázračně osvobodil a oni radostně opustili Egypt. Ve 34. verši se píše, že „vzali své těsto dříve, než zkvasilo“. O sedm dní později, když je pronásledovalo egyptské vojsko, Bůh zázračně rozdělil Rudé moře, Izraelité přešli po mořském dně po suché zemi a vracející se vody Egypťany zničily.
Bůh přikázal svému lidu, aby si tyto události – a jejich duchovní význam – připomínal dodržováním výročních svátků:
„Sedm dní budete jíst nekvašené chleby; prvního dne odstraníte kvas ze svých domů, neboť kdo by jedl kvašené chleby od prvního dne až do sedmého dne, ta duše bude vyhlazena z Izraele. … nebo v ten samý den jsem vyvedl vaše vojska z egyptské země…“ (verše 15, 17).
Židovští věřící dodnes zachovávají určitou formu tohoto obřadu. Ve skutečnosti je však přikázána i dnešní Boží církvi. Apoštol Pavel novozákonním křesťanům napsal, že „Kristus, náš velikonoční beránek, je za nás obětován; proto slavíme svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem zloby a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy“ (1 Kor 5,7-8). Novozákonní křesťané slaví svátek nekvašených chlebů! (viz Sk 20,6).
Na kvašení není ze své podstaty nic špatného, nezdravého nebo zlého. Během tohoto jedinečného týdenního období však Bůh používá kvašení jako symbol hříchu. Bůh přikazuje, abychom ho během této doby odstranili ze svých životů – do posledního chleba, kousku a drobku!“
Ježíš v 16. kapitole Matoušova evangelia varoval před „kvasem farizeů a saduceů“. Apoštol Pavel se na kvas zaměřil v 1. Korintským 5,6-7: „Vaše chlouba není dobrá. Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto? Vyčistěte tedy starý kvas ….“. Bible spojuje způsob, jakým kvásek nadýmá těsto, se způsobem, jakým se hřích šíří a proniká do našeho života. Stačí špetka kvásku, aby vykynul celý bochník – a stačí jediný kompromis, aby se náš život naplnil hříchem.
Hřích znamená porušení Božího zákona lásky (1J 3,4; Ř 13,8-10). V konečném důsledku vede ke smrti (Římanům 6,23). Každá částečka lidského selhání a utrpení je způsobena porušením Božího zákona, stejně jako jsou selhání a utrpení způsobeny porušením zákonů biologie, chemie a fyziky. Vpusťte do svého myšlení hřích a ten se rychle rozšíří z jedné části vašeho života do druhé – do další a další. Nenápadně do vás vnáší sobectví. Nadýmá vás marnivostí. A je zapotřebí zázračného Božího zásahu v kombinaci s tvým úsilím, abys hřích ze své mysli odstranil a zcela ho udržel mimo ni!“
Stejně jako u starověkých Izraelitů nás Bůh během Dnů nekvašených chlebů zaměřuje na „úklid domu“: odstranění každého drobečku chleba s kvašením, jako jsou kvasnice, jedlá soda a kypřicí prášek, z našich domovů, pracovišť, vozidel a všech koutů osobního majetku. Symbolizuje to zbavení našeho života každého kousku hříchu a jeho udržení mimo něj. Fyzické odstraňování kvasu není snadný úkol, ale ani odstraňování hříchu z našich životů. Vymazat svůj majetek vyžaduje skutečné úsilí a pot, stejně jako je neustálým, celoživotním bojem odstranit hřích a udržet ho venku, když se nevyhnutelně začne vkrádat zpět.
Jediným odstraněním kvašení se však zcela nenaplní příkaz v Exodu 12,20.
Jediným odstraněním kvašení se zcela nenaplní příkaz v Exodu 12,20. Po sedm dní se nejen vyhýbáme kvašení, ale také jíme nekvašené chleby, které představují Boží cestu upřímnosti a pravdy (1Kor 5,8). Tento chléb symbolizuje samotného Ježíše Krista – „chléb života“, chléb, který musíme jíst, chceme-li zdědit věčný život (Jan 6,35.48). Když ho pozřeme a vpustíme do sebe Krista, promění nás v nového a jiného člověka. To je další krásná lekce Dnů nekvašených chlebů.
Pro Boží lid, od Mojžíše a Izraelitů přes Davida a izraelské království až po Ježíše Krista a jeho učedníky a novozákonní křesťany v průběhu věků, je jedním z největších vrcholů roku smysluplný, vzrušující a inspirující svátek nekvašených chlebů.
Chcete-li se o tomto každoročním posvátném svátku dozvědět více, přečtěte si knihy Exodus 12-13 a Pohanské svátky – nebo Boží svátky – které? Můžete si také stáhnout kalendář svatých dnů.
.