Lukáš 18,28-30 (RSV) Petr řekl: „Hle, opustili jsme své domovy a šli jsme za tebou.“ A Petr řekl: „Hle, my jsme opustili své domovy a šli jsme za tebou.“ A on jim řekl: „Amen, pravím vám, není člověka, který by opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království, který by nedostal mnohonásobně víc v tomto čase a v budoucím věku život věčný.“
Matouš 19,27 Petr mu odpověděl: „Hle, všechno jsme opustili a šli za tebou. Co tedy budeme mít?“ (srov. Mk 10,28)
Mk 1,29-31 A hned vyšel ze synagogy a vešel do domu Šimona a Ondřeje s Jakubem a Janem. Šimonova tchyně ležela nemocná horečkou a oni mu o ní hned vyprávěli. On přišel, vzal ji za ruku, zvedl ji a horečka ji opustila a ona jim sloužila.
Svatý Petr mluvil o tom, že opustil „všechno“, aby se stal Ježíšovým učedníkem, a Ježíš jasně uznává, že v některých případech radikálního učednictví je vhodné opustit i rodinu („dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti“).
Takové hrdinské odříkání úplně nevylučujeme. Katolíci předpokládají – pokud Petr nebyl vdovec, což je také možné -, že šlo o vzájemnou dohodu mezi Petrem a jeho ženou o rozchodu, aby se mohl zapojit do služby s Ježíšem. Nejedná se o zlý a nedobrovolný rozchod, kdy se mu manželka brání. Jinak by Ježíš nikdy nemohl něco takového schválit. Svatý Pavel mluví o dobrovolném manželském odloučení:
1 Kor 7,5 Neodmítejte jeden druhého, leda snad po dohodě na nějaký čas, abyste se mohli věnovat modlitbě, ale pak se zase sejděte, aby vás satan nepokoušel nedostatkem sebeovládání.
Může to být trochu podobné, jako když se hudebníci rozcházejí na turné. Často opouštějí své rodiny, a to i na několik měsíců. Jindy (během turné) se k nim připojí manželka a možná i děti.
Druhé, vidíme také další související pasáž:
Matouš 1,24-25 (NRSV) …. Josef… vzal si ji za ženu, ale neměl s ní manželský vztah, dokud neporodila syna…
To by znamenalo pravděpodobně minimálně šest měsíců. Nevíme, v jaké fázi si byl vědom, že je těhotná. Slovo „dokud“ nemusí nutně znamenat, že Marie a Josef měli sex až po Ježíšově narození, jak se často tvrdí. Dokonce i Kalvín a Luther souhlasí s katolickým názorem o věčném panenství a energicky ho hájí.
Protestantům, kteří odmítají Mariino věčné panenství, je třeba položit otázku, proč se Josef zdržel po celou dobu těhotenství, jestliže ve skutečnosti měl s Pannou Marií manželský styk až po Ježíšově narození.
Při zohlednění všech relevantních míst Písma lze tvrdit, že svatý Petr opustil svou rodinu (po vzájemné dohodě), aby sloužil u Ježíše. Později ho však (možná) doprovázela jeho žena alespoň na některých misijních cestách (1 Kor 9,5).
Ani tehdy to však není zcela jisté, protože v téže kapitole Pavel důrazně argumentuje ve prospěch práva křesťanských pracovníků na mzdu za jejich práci, sám však takovou odměnu odmítá přijmout (vyráběl stany). Jinými slovy, kvůli evangeliu se zřekl toho, na co měl dokonalé právo (viz 1 K 9,12-23). To je hrdinská služba Bohu – nad rámec povinností; to, čemu katolíci říkají „evangelijní rady“.
Podobně si lze představit (netvrdím to jako fakt), že Petr mohl udělat totéž vůči své ženě, a to s jejím souhlasem (1 Kor 7,5), protože jazyk v 1 Kor 9,5 se také týká „práv“.“
V době, kdy byl Petr s Ježíšem, se Bible nikdy nezmiňuje o tom, že by jeho žena cestovala s učedníky, což je zvláštní (pokud je to pravda), protože zmiňuje mnoho dalších žen (několik jmenovitě), které byly s učedníky spojeny, cestovaly s nimi a pomáhaly je finančně podporovat (viz např, Mt 27,55-56; Mk 15,40-41; Lk 8,1-3; 23,49.55; 24,10.22). To je sice domněnka, ale přípustná dedukce z biblických údajů.
Celibát kněží (který jsem mnohokrát energicky hájil!) není neměnné dogma a ve východním katolicismu není vyžadován. V dřívějších staletích bylo ženatých kněží více, a to i v západní katolické církvi, a Bible se o ženatých biskupech zmiňuje také:
1 Timoteovi 3,1-5 (RSV) Jisté je rčení: Jestliže někdo usiluje o biskupský úřad, touží po vznešeném úkolu. Biskup však musí být bezúhonný, manžel jedné ženy, střídmý, rozumný, důstojný, pohostinný, schopný učitel, žádný opilec, ne násilník, ale mírný, ne hádavý a ne milovník peněz. Musí dobře vést svou vlastní domácnost a své děti udržovat v poslušnosti a úctě v každém ohledu; neboť neumí-li člověk vést svou vlastní domácnost, jak se může starat o Boží církev?“
Titus 1,5-7 Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys napravil, co bylo vadné, a ustanovil v každém městě starší, jak jsem ti nařídil, je-li někdo bezúhonný, muž jedné ženy a jeho děti jsou věřící a nelze je obvinit z rozmařilosti nebo nepoddajnosti. Vždyť biskup jako Boží správce musí být bezúhonný; nesmí být zpupný, vznětlivý, opilec, násilník nebo chamtivý po zisku,
Pokud by Pavlovým záměrem bylo vztahovat se pouze na vdovce nebo zcela zakázat manželství biskupovi, jistě by – tvrdím – tyto texty nezněly tak, jak zní. Nenuceně předpokládají, že biskup bude mít manželku a děti (stejně jako to 1 Tim 3,12 předpokládá o jáhnech).
Na biblickém základě je tedy manželství naprosto slučitelné s funkcí kněze nebo biskupa a celibát není těmto úřadům vlastní ani nezbytný.