Připojte se k věci

Pro fakta o hadždži ve Velké Británii a na celém světě si přečtěte tyto často kladené otázky.

Co je hadždž?

Hadždž, někdy psáno hadž, je každoroční pouť do Mekky, kterou mají muslimové vykonat alespoň jednou za život. Slovo hadždž pochází z arabštiny a znamená „zamýšlet cestu“.
Hadždž je pátým pilířem islámu – dalšími jsou šaháda (vyznání víry); salát (každodenní modlitba); zakát (dávání almužny); sawm (půst v ramadánu).

Kdo by měl jít na hadždž?

Dospělí muslimové jsou povinni jít na hadždž alespoň jednou za život. Musí být duševně zdraví a fyzicky i finančně schopní cestu podniknout. Ti, kteří pouť absolvují, si mohou ke svému jménu přidat titul hadždž.

Kdy se koná hadždž?

Pouť se musí konat během měsíce dhu al-hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře. Obřady hadždže se vykonávají od 8. do 12. dne měsíce Dhu al Hidždža.
Jelikož islámský kalendář vychází z lunárního roku, datum se v gregoriánském kalendáři každoročně mění a je o 10 až 11 dní dříve než v předchozím roce. V roce 2019 se očekává, že hadždž proběhne 9. srpna nebo kolem tohoto data.

Kolik lidí se vydává na hadždž?

Každoročně se do Mekky na hadždž sjíždějí asi 2 až 3 miliony lidí z celého světa. Je to největší jednorázové shromáždění lidí na planetě.

Jak hadždž vznikl?

Obřady, které se dnes při hadždži provádějí, zavedl prorok Muhammad (sallallahu alaihi wa sallam), ale na základě Koránu je lze vysledovat až k proroku Ibrahimovi (alaihis salaam), v angličtině označovanému také jako Abraham.
Muslimové věří, že Ibrahim (alaihis salaam) dostal od Alláha příkaz zanechat svou ženu Hadžar a syna Ismaila samotné v poušti starověké Mekky. Při hledání vody Hadžar sedmkrát zoufale běžela mezi dvěma kopci Safa a Marwah, ale žádnou nenašla. Když se v zoufalství vracela k Ismailovi, uviděla, jak se dítě nohou škrábe na zem, a na místě vytryskl pramen vody.
To je studna Zamzam v masdžid al-Haram v Mekce. Poutníci studnu navštěvují při vykonávání pouti hadždž nebo umra, aby se napili její vody.

Jaké jsou obřady hadždže?

Hlavní rituály pouti hadždž jsou:

Ihram: Poutníci po příjezdu do Mekky vstupují do stavu ihramu (čistoty) pro pouť hadždž. Muži musí mít na sobě ihramový oděv sestávající ze dvou bílých bezešvých prostěradel omotaných kolem těla a sandály. Tento oděv kromě čistoty symbolizuje rovnost a jednotu, protože na něm nejsou žádné viditelné známky třídy, bohatství, postavení nebo kultury. Požadavky na ženy jsou méně přísné a obvykle se oblékají do bílého oblečení s odkrytým pouze obličejem a rukama.
V době, kdy jsou ve stavu ihrám, si poutníci nesmí – mimo jiné – stříhat nehty ani vlasy, nesmí provozovat sexuální aktivity, hádat se nebo se prát.

Tawaf: Každý člověk obejde sedmkrát proti směru hodinových ručiček Ka’ábu (budovu ve tvaru krychle a směr modlitby pro muslimy na celém světě) v Masdžid al-Haram. Ka’abu nechal postavit Ibrahim (alajhis salám) a je to nejposvátnější místo v islámu.
Al-Safa a Al-Marwah:
Hora Arafat: Poutníci sedmkrát přebíhají mezi horami Al-Safa a Al-Marwah, stejně jako Hadžar při hledání vody:

Kamenování ďábla: Poutníci jdou na pláně hory Arafat, kde prorok Muhammad (sallallahu alaihi wa sallam) pronesl své poslední kázání, aby tam bděli: Po Arafatu se přesunou do Muzdalfy a poté do Míny, kde provedou symbolický rituál kamenování, při němž házejí oblázky na tři stěny známé jako džamarát. To symbolizuje, jak se ďábel pokoušel svést Ibrahima (alajhis salám) od následování Alláha, ale byl odražen, když po něm prorok třikrát hodil kameny.
Eid ul Adha: Desátý den měsíce dhu al-hidždža začíná třídenní svátek íd ul adhá (svátek oběti). Poutníci provádějí rituál obětování zvířat (Qurbani) a pokračují dalšími obřady, aby dokončili svou hadždž.
Qurbani: Qurbání neboli Udija, jak je známo v arabštině, připomíná oběť, kterou byl Ibrahim (alajhis salám) ochoten vykonat za svého syna Ismaila (alajhis salám) pro Alláha, který jeho syna ušetřil tím, že na jeho místo seslal berana.

Jaký je rozdíl mezi hadždžem a umrou?

Poutníci se mohou vydat do Mekky, aby vykonali rituály kdykoli jindy v roce. Tato pouť se nazývá umra a na rozdíl od hadždže, která se koná v pevně stanovených islámských termínech, není povinná.

Co je hadždž?

Hadždž, někdy psáno hadž, je každoroční pouť do Mekky, kterou mají muslimové vykonat alespoň jednou za život. Slovo hadždž pochází z arabštiny a znamená „zamýšlet cestu“.
Hadždž je pátým pilířem islámu – dalšími jsou šaháda (vyznání víry), salát (každodenní modlitba), zakát (dávání almužny) a sawm (půst v ramadánu).

Kdo by měl jít na hadždž?

Dospělí muslimové jsou povinni jít na hadždž alespoň jednou za život. Musí být duševně zdraví a fyzicky i finančně schopní cestu podniknout. Ti, kteří pouť absolvují, si mohou ke svému jménu přidat titul hadždž.

Kdy se koná hadždž?

Pouť se musí konat během měsíce dhu al-hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře. Obřady hadždže se vykonávají od 8. do 12. dne měsíce Dhu al Hidždža.
Jelikož islámský kalendář vychází z lunárního roku, datum se v gregoriánském kalendáři každoročně mění a je o 10 až 11 dní dříve než v předchozím roce. V roce 2019 se očekává, že hadždž proběhne 9. srpna nebo kolem tohoto data.

Kolik lidí se vydává na hadždž?

Každoročně se do Mekky na hadždž sjíždějí asi 2 až 3 miliony lidí z celého světa. Je to největší jednorázové shromáždění lidí na planetě.

Jak hadždž vznikl?

Obřady, které se dnes při hadždži provádějí, zavedl prorok Muhammad (sallallahu alaihi wa sallam), ale na základě Koránu je lze vysledovat až k proroku Ibrahimovi (alaihis salaam), v angličtině označovanému také jako Abraham.
Muslimové věří, že Ibrahim (alaihis salaam) dostal od Alláha příkaz zanechat svou ženu Hadžar a syna Ismaila samotné v poušti starověké Mekky. Při hledání vody Hadžar sedmkrát zoufale běžela mezi dvěma kopci Safa a Marwah, ale žádnou nenašla. Když se v zoufalství vracela k Ismailovi, uviděla, jak se dítě nohou škrábe na zem, a na místě vytryskl pramen vody.
To je studna Zamzam v masdžid al-Haram v Mekce. Poutníci studnu navštěvují při vykonávání pouti hadždž nebo umra, aby se napili její vody.

Jaké jsou obřady hadždže?

Hlavní rituály pouti hadždž jsou:

Ihram: Poutníci po příjezdu do Mekky vstupují do stavu ihramu (čistoty) pro pouť hadždž. Muži musí mít na sobě ihramový oděv sestávající ze dvou bílých bezešvých prostěradel omotaných kolem těla a sandály. Tento oděv kromě čistoty symbolizuje rovnost a jednotu, protože na něm nejsou žádné viditelné známky třídy, bohatství, postavení nebo kultury. Požadavky na ženy jsou méně přísné a obvykle se oblékají do bílého oblečení s odkrytým pouze obličejem a rukama.
V době, kdy jsou ve stavu ihrám, si poutníci nesmí – mimo jiné – stříhat nehty ani vlasy, nesmí provozovat sexuální aktivity, hádat se nebo se prát.

Tawaf: Každý člověk obejde sedmkrát proti směru hodinových ručiček Ka’ábu (budovu ve tvaru krychle a směr modlitby pro muslimy na celém světě) v Masdžid al-Haram. Ka’abu nechal postavit Ibrahim (alajhis salám) a je to nejposvátnější místo v islámu.
Al-Safa a Al-Marwah:
Hora Arafat: Poutníci sedmkrát přebíhají mezi horami Al-Safa a Al-Marwah, stejně jako Hadžar při hledání vody:

Kamenování ďábla: Poutníci jdou na pláně hory Arafat, kde prorok Muhammad (sallallahu alaihi wa sallam) pronesl své poslední kázání, aby tam bděli: Po Arafatu se přesunou do Muzdalfy a poté do Míny, kde provedou symbolický rituál kamenování, při němž házejí oblázky na tři stěny známé jako džamarát. To symbolizuje, jak se ďábel pokoušel svést Ibrahima (alajhis salám) od následování Alláha, ale byl odražen, když po něm prorok třikrát hodil kameny.
Eid ul Adha: Desátý den měsíce dhu al-hidždža začíná třídenní svátek íd ul adhá (svátek oběti). Poutníci provádějí rituál obětování zvířat (Qurbani) a pokračují dalšími obřady, aby dokončili svou hadždž.
Qurbani: Qurbání neboli Udija, jak je známo v arabštině, připomíná oběť, kterou byl Ibrahim (alajhis salám) ochoten vykonat za svého syna Ismaila (alajhis salám) pro Alláha, který jeho syna ušetřil tím, že na jeho místo seslal berana.

Jaký je rozdíl mezi hadždžem a umrou?

Poutníci se mohou vydat do Mekky, aby vykonali rituály kdykoli jindy v roce. Tato pouť se nazývá umra a na rozdíl od hadždže, která se koná v pevně stanovených islámských termínech, není povinná.

.