Příběh dvou doteků | Kázání na Mk 5,21-43

zobrazit PowerPoint

Máš rád, když se tě někdo dotýká? Vím, že to může být ožehavé téma (sténání), ale opravdu se nad tím zamyslete.

Provedeme malý experiment. Vyzývám vás, abyste se všichni postavili. Nyní se otočte čelem k jedné další osobě. Natáhněte ruku a potřeste si s touto osobou rukou.

Dobře. Nyní se postavte čelem k této osobě, roztáhněte ruce doširoka a… U kolika z vás právě došlo k nárůstu úzkosti?“

Nebudu vás nutit, abyste se navzájem objímali. Můžete se posadit.

Ale vážně, kolik z vás začalo být nervózních, když jste si mysleli, že vás budu nutit někoho obejmout?

Dotyk je mocná věc, že?

Tento týden jsem četl zajímavý článek o síle lidského doteku. Bylo provedeno mnoho studií o ničivých účincích na kojence, pokud jsou zbaveni lidského doteku. Platí to i pro dospělé.

Všichni toužíme po tom, aby se nás někdo dotýkal.

Dnes se podíváme na příběh dvou doteků a na sílu, kterou měly v celé komunitě.

Ponořme se do našeho příběhu. Je to příběh o třech hlavních postavách:

Nejprve se podíváme na Ježíše.

Ježíš byl rocková hvězda.

Kamkoli Ježíš přišel, vždy ho následoval obrovský zástup lidí. Všimli jste si toho? Představte si, že vezmete Dr. Phila, Oprah Winfreyovou, Beatles, Billyho Grahama a Roba Bella, všechny je smícháte dohromady a vynásobíte stovkou. Takovou slávu měl Ježíš v první polovině svého působení.

Pokud jste se mnou absolvovali Biblickou mánii nebo Ježíšův život, pak jste mě slyšeli mluvit o Ježíšově horské dráze. Tvar Ježíšova příběhu můžete popsat představou horské dráhy. První polovina jeho života byla stoupáním na vrchol popularity, které vyvrcholilo při proměnění. Pak, po této události, začne Ježíš směřovat do Jeruzaléma a jeho učení začne být velmi intenzivní a lidé se od něj odvrátí.

Toto je moje ilustrace Markova evangelia. Můžete si všimnout, že v první polovině příběhu jsou zástupy davem fanoušků, v druhé polovině se pak změní v lynčující dav.

V průběhu příběhu to více rozvedeme. Dnes jsme stále na straně popularity příběhu.

Jsou tři důvody, proč byl Ježíš opravdu populární. Říkám jim tři „P“ Ježíšovy popularity. Jsou to jeho kázání, moc a podobenství.

Dvěma z nich jsme se již zabývali při studiu Marka.

Lidé milovali jeho kázání, protože učil s autoritou. Odvážně hlásal poselství, ke kterému se budeme znovu a znovu vracet. „Čas se naplnil. Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“

Posledně jsme viděli, že Ježíš učil v podobenstvích. Vyprávěl příběhy, které zvou lidi, kteří „mají uši“, kteří jsou „dobrou půdou“, aby se sklonili a prozkoumali hluboká tajemství Božího království.

Je tu však jedna věc, kterou jsme zatím v Markově evangeliu přeskočili a která je vlastně hlavním důvodem, proč byl Ježíš tak populární. Byla to jeho moc. Přeskočili jsme 2. a 3. kapitolu a od minulého týdne jsme přeskočili i první část 5. kapitoly. V těchto pasážích vidíme, jak Ježíš vyhání démony a uzdravuje nemocné.

Vezmete člověka, který dokáže lidi okouzlit svým učením, a spojíte to s někým, kdo dokáže uzdravovat nemocné a obnovovat zmučenou duši, a máte…

…rockovou hvězdu.

Dnes se konečně podíváme na jednu scénu, kde Ježíš tuto úžasnou moc předvádí. V Markovi 5,21-43 vidíme, že Ježíš uzdravuje dvě ženy. Je to příběh dvou doteků.

Jedné ženě je 12 let a má život ohrožující horečku. Druhá žena je starší a má dvanáctiletou nemoc.

Tady je příběh. Začněme tou dívkou.

Tato dívka není jen tak ledajaká. Je to dcera Jairova. Je to představený synagogy. Je to ve městě velká osobnost.

To znamená, že jeho dcera je pravděpodobně také velká osobnost. Kdyby to bylo v Downton Abbey, byla by něco jako lady Mary. Ve větším měřítku by byla jako prezidentova dcera.

Je jí dvanáct let. Být dvanáctiletá ve starobylé židovské vesnici by v naší kultuře odpovídalo věku 17-20 let. Ve společnosti se právě chystá stát se plně dospělou ženou.

Přemýšlej o tom chvíli. Představte si, že by jedna z prezidentových dcer onemocněla život ohrožující chorobou. Co myslíte, že by prezident udělal? Určitě by šel na kraj světa, aby našel toho nejlepšího lékaře, který by jí přišel pomoci.

Kdybyste byli lékařem, kterého by prezident požádal, aby přišel jeho dceři pomoci, jak byste reagovali? Kdyby to bylo na mém místě, asi bych přeložil všechny své schůzky a letěl do Washingtonu, zvláště kdyby mi nabídli, že mě tam dopraví Air Force One.

Tak nějak to vypadá ve verši 21-24. To je přesně to, o co tu jde. Jairus je velký muž ve městě. Má o svou dceru takový strach, že uprostřed obrovského davu přistoupí k Ježíšovi, padne mu k nohám a vlastně ho prosí, aby přišel a uzdravil ji z horečky.

Takže tady máte velmi populární dívku. Je to Jairova dcera. Je to pravděpodobně kráska plesu. Všichni ji znají. Všichni se o ni bojí. Je středem pozornosti davu. A Ježíš začíná kráčet k domu.

Vtom se něco stane.

Na scénu vstupuje další žena. Kdo je to?“

Už dvanáct let trpí krvácením. Teď, s našima moderníma ušima, to slyšíme a říkáme si: „Ach, to je smůla,“ ale není to tak velký problém. Musíme se tedy na chvíli zastavit a pokusit se pochopit, o co tu vlastně jde.

Jsou to židovští lidé, kteří velmi pečlivě dodržují Mojžíšovy zákony. Zákon říká, že když má žena menstruační cyklus, je nečistá. Nečistá osoba se musí odstranit z populace a žít v izolaci, dokud se opět nestane čistou. V případě normálního cyklu to bylo určeno k ochraně ženy, aby se k ní v tomto nepříjemném období nepřibližoval její manžel a aby měla čas o samotě. Žena chodila žít do „červeného stanu“, zatímco čekala, až její cyklus pomine, a pak provedla očistný obřad a mohla jít až do dalšího měsíce.

Teď si představ, že by se tvůj cyklus nikdy nezastavil… na dvanáct let. Tato žena byla v „červeném stanu“ izolace dvanáct let.

Nikdo se jí nedotkl… dvanáct let.

Zajímalo by mě, kdo jsou ti lidé dnes.

Kdo v naší společnosti byl zatlačen tak daleko na okraj, že je nedotknutelný.

V týdnu jsem o tom mluvil s tátou a vyprávěl mi o reportáži, kterou viděl. Pak rodiče zase viděli reklamu v časopise AARP. Jmenuje se to Objímací večírek. Slyšeli jste o nich?“

Dva vztahoví terapeuti zjistili, že v naší společnosti je obrovské množství dotekové deprivace.

Táta mi také vyprávěl příběh jedné vdovy z kostela, kde byl pastorem. Po bohoslužbě ji objal a ona řekla: „To je jediné objetí za celý týden.“

Toužíme po tom, aby se nás někdo dotýkal.

Tato žena sebrala odvahu, prodrala se davem a dotkla se lemu Ježíšova pláště.

On se zastavil. Uprostřed hemžícího se davu. „Kdo se mě dotkl?“

Vidí tuto ženu. Vidí její touhu, zoufalství a odvahu, kterou potřebovala, aby udělala to, co udělala. Skloní se, dotkne se jí a řekne: „Dcero, tvá víra tě uzdravila.“

V tu chvíli přichází posel z Jairova domu. Ježíšovi to trvalo příliš dlouho. Dívka je mrtvá.

Tady se stane zajímavá věc. Ježíš odchází od zástupu. Do místnosti s mrtvou dívkou s sebou bere jen několik vyvolených.

A dotýká se jí.

Podívejme se na chvíli na tyto dva dotyky.

V obou případech šlo o zakázané dotyky. Mojžíšův zákon jasně stanovil, že pokud se někdo dotkne ženy v Červeném stanu nebo mrtvého těla, stane se nečistým. Nečistota je zde mocným činitelem.

Ale když se Ježíš dotkne nečisté věci…

… moc se obrátí.

To je moc Ježíšova dotyku. Učinit to, co zákon prohlašuje za nečisté, čistým.

Chci k tomuto příběhu uvést ještě jeden postřeh.

Všimněte si, co se musí stát těmto dvěma ženám, aby byly očištěny.

Žena, která byla na okraji společenství, musí přijít do středu společenství, aby přijala Boží dotek a byla očištěna. Všichni lidé, kterých se dotkla, když se pohybovala směrem ke středu, byli technicky poskvrněni její přítomností, když se tlačila dovnitř, aby našla Ježíše.

Naproti tomu Jairova dcera, která se těšila záři reflektorů a výsadě žít ve středu společenství, se musela pohybovat mimo společenství. Musela zemřít. Ježíš se s ní musel setkat v temnotě izolace, než mohla přijmout jeho uzdravující dotek a být přivedena zpět k životu.

Nedomnívám se, že jde o náhodné detaily v Markově evangeliu. Ježíš přišel, aby obrátil svět vzhůru nohama. Boží království vyzývá marginalizované, aby byli přivedeni do společenství, a vyzývá elitu a privilegované, aby zakusili smrt tohoto postavení.

Proč? Abychom všichni mohli mít život a byli očištěni.

Tady je tedy dnešní výzva.

Znovu a znovu říkáme, že jsme Kristovo tělo. Je to Boží dílo, naše ruce.

Jak potřebuješ, aby se tě dnes Bůh dotkl?

Kdo dnes potřebuje tvůj dotek?