Pálení plodin:

Spalování zbytků zemědělské biomasy neboli Crop Residue Burning (CRB) bylo označeno za hlavní zdravotní riziko. Kromě toho, že způsobuje expozici osob v bezprostřední blízkosti extrémně vysokým koncentracím částic, je také významným regionálním zdrojem znečištění, který se podle různých studií o rozdělení zdrojů podílí na koncentracích částic PM z 12 až 60 %. Kromě toho způsobuje ztrátu životně důležitých složek, jako je dusík, fosfor, síra a draslík, z vrchní vrstvy půdy, čímž se půda stává méně úrodnou a dlouhodobě neperspektivní pro zemědělství.

Příčiny a rozsah

Hlavní příčiny spalování rostlinných zbytků jsou dvě. Za prvé, mezi sklizní rýže a pěstováním pšenice je velmi krátký časový úsek, a to na konci sezóny Kharif. Rýže je plodina náročná na vodu. Vysoká spotřeba vody při jejím pěstování vedla centrální vládu a vlády různých států k omezení pěstování rýže v letních měsících. Aby se zabránilo odčerpávání vzácných vodních zdrojů v létě, může pěstování rýže legálně začít až kolem poloviny června, kdy nad severní Indii obvykle dorazí monzuny. To dále oddaluje řezání nožem nakrátko až ke kořeni, velké jednotky kombajnů nechávají na poli 6-10 cm rýžového stonku. Růst příjmů a následná dostupnost mechanických nástrojů v Paňdžábu a Harijáně vedly v posledních 10-15 letech ke zvýšené mechanizaci zemědělství.

Tradičně měli zemědělští pracovníci v těchto státech podobu sezónních, migrujících pracovníků ze států Uttarpradéš a Bihár. Od roku 2005 došlo ke snížení poptávky po těchto pracovnících, a tudíž se snížila dostupnost zajištěného příjmu ze zemědělské práce. Spuštění programu zaručeného příjmu na venkově v podobě NREGA dále vedlo k možnostem příjmu v jejich domovských státech. V důsledku toho se zemědělská pracovní síla stala v některých částech Paňdžábu a Harijány nedostatkovým zbožím.

Odstraňování rýžových stonků, které zůstávají na poli, je proces náročný na pracovní sílu. Vzhledem k tomu, že pracovní síla není k dispozici a časové okno pro přípravu pole na pěstování pšenice je omezené, mají zemědělci na výběr buď investovat do drahého a zřídka používaného zemědělského nářadí, nebo zbytky spálit přímo na poli. Z těchto dvou možností je druhá levnější a vyžaduje méně úsilí.

Podle odhadů produkuje Paňdžáb přibližně 19-20 milionů tun rýžové slámy a asi 20 milionů tun pšeničné slámy. Přibližně 85-90 % této rýžové slámy se spálí na poli a stále častěji se v období sklizně Rabi spaluje také pšeničná sláma. V Harijáně problém pálení rýžové slámy také existuje, i když jeho rozsah je menší než v Paňdžábu. Produkce paddy slámy se odhaduje na 2 miliony tun.

Sezóna sklizně kharíf začíná v říjnu. Tyto snímky zachycují rozsah požárů v Paňdžábu a Harijáně v posledních dnech. Každá tečka představuje hektary hořící zemědělské půdy, snadno zjistitelné pomocí technologie dálkového průzkumu Země. Požáry začaly v prvním říjnovém týdnu a od 10. října viditelně zesílily.

Dosud dosažený pokrok

Pokud jde o snahu omezit vypalování rostlinných zbytků, různé státní a centrální správní a regulační orgány dosud použily následující přístupy:

1. Zakázat vypalování rostlinných zbytků: Pálení rostlinných zbytků bylo oznámeno jako trestný čin podle zákona o ovzduší z roku 1981, trestního zákoníku z roku 1973 a různých příslušných zákonů. Kromě toho se ukládá pokuta každému zemědělci, který se dopustí přestupku. K prosazování se využívají správní úředníci na úrovni obcí a bloků.

1. Detekce a prevence: Kombinace technologie dálkového průzkumu – využití satelitních snímků – a týmu složeného z místních úředníků – magistrátních úředníků, tehsildarů, úředníků pro rozvoj bloků, patwarů a pracovníků na úrovni vesnic – se využívá k odhalování případů pálení rostlinných zbytků v reálném čase a k jejich prevenci.

1. Zřízení tržiště pro pálení rostlinných zbytků: Je vyvíjeno úsilí o rozšíření možností alternativního využití rýžové slámy a dalších rostlinných zbytků. Například rýžová sláma má značnou výhřevnost, takže je vhodná pro použití jako palivo v elektrárnách na biomasu. Podobně ji lze využít k přípravě biopaliv, organických hnojiv a v papírenském a kartonážním průmyslu. Strategie obecně spočívá v tom, že se zemědělským zbytkům přiřadí skutečná ekonomická a obchodní hodnota a jejich spalování se stane pro zemědělce ekonomickou ztrátou.

1. Odborné a osvětové kampaně: Probíhají snahy upozornit na zdravotní dopady spalování rostlinných zbytků. Při něm vzniká extrémně vysoké množství toxických částic, které ovlivňují zdraví lidí v bezprostřední blízkosti spalování. Kromě kampaní v různých tištěných médiích, televizních pořadech a rozhlasových znělkách probíhá také snaha o informování zemědělců o alternativním využití rostlinných zbytků prostřednictvím kisanských táborů, školení a seminářů.

1. Dotace na agrární opatření: Vlády jednotlivých států ve spolupráci s Centrem zavedly programy pro poskytování dotací na mechanické nářadí, které pomáhá obdělávat půdu, aby se rostlinné zbytky mohly zadržovat v půdě a zvyšovat její úrodnost, nebo alternativně na sběr rostlinných zbytků za účelem jejich komerčního využití. Vysoká cena těchto nástrojů však znamená, že i přes dotace má v současné době k těmto nástrojům přístup jen malý počet zemědělců.

1. Diverzifikace plodin: Probíhají různé dlouhodobé snahy o diverzifikaci osevních postupů tak, aby bylo možné účinně zabránit spalování rostlinných zbytků. Snaží se o to pěstování alternativních plodin (kromě rýže/rýže a pšenice), které produkují méně rostlinných zbytků a mají větší mezery mezi pěstebními cykly.

Potřebná opatření do budoucna

Silnější mechanismus monitorování a vymáhání pomocí technologie dálkového průzkumu – využití satelitních snímků v reálném čase spolu s týmy pro vymáhání na úrovni vesnic s cílem dosáhnout nulové míry výskytu spalování rostlinných zbytků prostřednictvím prevence a sankcí.

Je třeba zavést větší počet energetických projektů na bázi biomasy využívajících větší množství rýžové slámy. V současné době využívají fungující a plánované projekty v Paňdžábu kumulativně pouze 0,94 milionu tun rýžové slámy oproti odhadované produkci 19-20 milionů tun. Paňdžáb bude muset urychlit výstavbu probíhajících elektráren a naplánovat nové. Haryana v současné době nemá žádné fungující projekty na výrobu energie z biomasy. Bude muset vypracovat politický program týkající se elektráren na biomasu. Ústřední komise pro regulaci elektřiny (CERC) spadající pod ministerstvo energetiky již oznámila výhodné tarify pro elektrárny na biomasu, aby motivovala ke zřízení většího počtu těchto elektráren. V Paňdžábu byla tato sazba stanovena na 8,17 rupií za jednotku a je dokonce vyšší než u konkurenčních zdrojů obnovitelné energie, jako je solární energie nebo projekty větrných elektráren.

Efektivní a větší rozsah poskytování dotací, aby bylo možné široce zpřístupnit zemědělské nářadí. Získání rýžové slámy nebo jakýchkoli jiných rostlinných zbytků z pole je nezbytným krokem pro jejich využití v elektrárnách nebo při jakémkoli jiném využití. V současné době to nelze provádět ručně kvůli nedostatku nabídky na trhu práce. Alternativou je poskytování dotací na agrokomplexy s cílem snížit CRB. Paňdžáb má návrh na poskytnutí dotace na 67 750 kusů zemědělského nářadí a Harijána v květnu oznámila program na dotování 1810 kusů zemědělského nářadí. To je vzhledem k produkci 19-20 milionů, resp. 2 milionů tun rýžové slámy nedostatečné. Jednou z cest je podpora modelu spoluvlastnictví. Existuje více než 1700 existujících družstevních a soukromých středisek pro servis zemědělských strojů (AMSC), na která se mohou tyto dotace zaměřit. Důležité je, aby zemědělci chápali hodnotu rostlinných zbytků a chtěli tyto nástroje využívat k těžbě a balení.

Vytvoření trhu s rýžovou slámou spolu s mechanismem komerčního nákupu rýžové slámy pro využití v energetických projektech na bázi biomasy, jako paliva v cihelnách a při výrobě etanolu. Další reálnou možností je zřízení biorafinérií pro využití rýžové slámy. V Paňdžábu jsou v různých fázích plánování projekty na využití 1,5 milionu tun rýžové slámy. Je třeba urychlit provozní stav a naplánovat další projekty.

Využití rýžové slámy ve formě pelet z biomasy, které lze komerčně prodávat jako hlavní palivo pro průmyslové kotle, jako náhradu uhlí. Je třeba motivovat zařízení na mikropeletizaci a podporovat místní využití. Je třeba podporovat alternativní využití rýžové slámy k výrobě papíru, lepenek a obalových materiálů jako alternativy k syntetickým sloučeninám.

Expert doporučuje

Podle Sunity Narain, generální ředitelky Centra pro vědu a životní prostředí: „Zemědělcům by mělo být v rámci programu Rashtriya Krishi Vikas Yojana vypláceno 1 000 rupií na akr, aby se mohli vyhnout praxi spalování rýžové slámy. Měly by jim být poskytnuty dotace na nákup rotavátorových strojů, které pomáhají sekat a míchat zemědělské strniště s půdou. Musíme pochopit, proč zemědělci spalují strniště, a pak se zabývat základním problémem.“

Problém, který se každoročně opakuje

Palení obilí v regionu je každoročně počátkem eskalace koncentrací škodlivin v ovzduší, což vede k masivnímu zimnímu znečištění v regionu. To je ještě umocněno masivním používáním petard v regionu v období kolem svátku Diwali na konci října. Následně dochází ke změně počasí, což způsobuje pokles teplot a snížení rozptylového účinku znečišťujících látek. Spalování biomasy (listí a dalšího organického odpadu) a odpadků prostřednictvím tisíců malých ohňů zapalovaných pro zahřátí spolu s masivními požáry skládek pevného komunálního odpadu jen přispívají k tomu, že je ovzduší plné toxických škodlivin a nevhodné k dýchání.

Jsme pro vás hlasem, jste pro nás oporou. Společně budujeme žurnalistiku, která je nezávislá, důvěryhodná a nebojácná. Můžete nám dále pomoci tím, že nám přispějete. Bude to znamenat mnoho pro naši schopnost přinášet vám zprávy, pohledy a analýzy z místa, abychom mohli společně dosáhnout změny.