Kdy je vhodné provést chirurgickou opravu aneuryzmatu aorty?
Jak se provádí oprava aneuryzmatu aorty?
Jaká jsou rizika a výhody takové operace?
Co obnáší typická rekonvalescence?
Kdy je vhodná chirurgická oprava výdutě aorty?
Pokud je výduť aorty – výduť ve stěně hlavní tepny vašeho těla – větší než 2 palce (nebo 5.0 až 5,5 cm) v průměru, rychle roste nebo způsobuje závažné příznaky (např. bolest nebo potíže s dýcháním), je vhodné zvážit možnost chirurgického řešení.
Jestliže je u vás diagnostikováno aneuryzma, chirurg zhodnotí specifika vaší situace a pomůže vám zvážit rizika kardiochirurgického zákroku oproti rizikům dalšího zvládání poruchy pomocí léků a jiné nechirurgické léčby. Pokud vaše aneuryzma a jeho příznaky ještě nedosáhly takového stupně, aby byl indikován chirurgický zákrok, můžete se přihlásit do komplexní multidisciplinární kliniky pro sledování aneuryzmat v Dartmouth-Hitchcock; ta vám poskytne pravidelné zobrazování aneuryzmatu a hodnocení vašeho zdravotního stavu.
Pokud se vy a váš chirurg rozhodnete, že nastal čas pro chirurgickou opravu, mějte na paměti, že kardiochirurgové v Dartmouth-Hitchcock mají značné zkušenosti se všemi osvědčenými možnostmi chirurgické opravy aneuryzmat.
Jak se provádí oprava aneuryzmatu aorty?
Existuje řada způsobů, jak opravit nebo nahradit část aorty poškozenou aneuryzmatem. Která možnost bude použita, závisí na takových faktorech, jako je místo, kde se aneuryzma nachází (zda je například ve vzestupné aortě nebo v oblouku aorty, nebo v sestupné aortě), jak je velké a na celkovém zdravotním stavu. Váš chirurg určí, který z následujících postupů je ve vaší konkrétní situaci nejvhodnější:
- Operace otevřeného srdce k odstranění aneuryzmatu aorty zahrnuje provedení 7 až 10 cm dlouhého řezu nad středem hrudní kosti neboli hrudního koše a následné rozdělení hrudní kosti, které umožní přístup k srdci. V některých případech je možná méně invazivní varianta zahrnující o něco menší hrudní řez. V obou případech spočívá vlastní oprava v nahrazení poškozené části aorty štěpem – trubicí stejné velikosti jako vaše aorta, vyrobenou z odolného umělého materiálu, jako je dakron, která je přišita nebo přišita na místo.
Bude nutné, aby vaše srdce během zákroku přestalo bít, aby operace mohla být provedena na nehybném a nekrvavém poli; zatímco vaše srdce je zastaveno, přístroj známý jako bypass srdce a plic převezme funkci vašeho srdce a udržuje váš krevní oběh. Velmi výjimečně, během složitých operací zahrnujících výměnu části aorty, můžete být také uvedeni do stavu známého jako hypotermická zástava oběhu; jedná se o snížení tělesné teploty, které výrazně zpomalí buněčnou aktivitu vašeho těla, což umožní dočasné zastavení krevního oběhu. (Výraz „hypotermický“ pochází z řeckých slov, která znamenají „nízké teplo“, zatímco „zástava oběhu“ znamená, že je váš krevní oběh zastaven nebo zastaven.) V jiných případech může technika známá jako axilární kanylace (neboli zavedení drenážní trubice, známé jako kanyla, do tepny v podpaží nebo podpaží) umožnit provedení náhrady aorty bez hypotermické zástavy oběhu; tento pokrok může snížit výskyt pooperačních mrtvic a neurologických deficitů.
- Pro některé pacienty může být možností endovaskulární operace. Tento minimálně invazivní zákrok spočívá v provedení několika drobných řezů (často jen 1 až 2 cm) v cévách v třísle; zavedení dlouhých tenkých trubiček známých jako katétry skrz cévy do místa, kde se nachází aneuryzma; a poté pomocí rentgenového navádění a dlouhých tenkých nástrojů provlečených skrz katétry umístění malé síťové trubičky známé jako stentgraft do postižené části cévy. (Termín „endovaskulární“ pochází z řeckých a latinských slov, která znamenají „uvnitř cévy“)
Ve vhodných případech lze endovaskulární operaci někdy provést u pacienta v lokální, nikoli celkové anestezii; navíc obvykle nevyžaduje hypotermickou zástavu oběhu nebo použití bypassu srdce a plic. Vzhledem k tomu, že při tomto přístupu není nutné vůbec otevírat hrudník, vede obvykle k mnohem rychlejšímu hojení.
- Chlopně šetřící operace lze zvážit u operací části aorty, která je nejblíže srdci, kořene aorty. Tento zákrok zahrnuje pouze náhradu poškozené části cévy, nikoliv také aortální chlopně; je tedy vhodný pouze pro pacienty, jejichž aortální chlopeň je neporušená nebo opravitelná. Alternativa se nazývá kompozitní štěp a zahrnuje nejen náhradu postižené části aorty, ale také náhradu aortální chlopně mechanickou chlopní.
Jaká jsou rizika a přínosy takového zákroku?
Je důležité mít na paměti, že každá lékařská volba zahrnuje kompromis mezi riziky a přínosy – ať už se jedná o podstoupení operace, užívání léků nebo dokonce jen pečlivé sledování stavu (možnost známá jako „pozorné vyčkávání“).
V případě aneuryzmatu aorty, pokud splňujete výše uvedená kritéria (tj. vaše aneuryzma je větší než 2 palce, rychle roste nebo způsobuje závažné příznaky), rozhodnutí, zda je vhodné provést operaci, zahrnuje vyvážení rizik spojených s jakoukoli operací srdce a rostoucí pravděpodobností, že vaše aneuryzma může prasknout neboli prasknout. Riziko úmrtí v případě prasknutí aneuryzmatu aorty se pohybuje mezi 50 a 75 %.
Rizika spojená s operací jsou mnohem nižší. Riziko se u daného pacienta liší v závislosti na takových faktorech, jako je věk a celkový zdravotní stav, ale průměrná úmrtnost neboli riziko úmrtí při opravě aortálního aneuryzmatu je asi 5 %. Operace aneuryzmatu je také spojena s 3% až 5% rizikem vzniku krevní sraženiny, která způsobí závažnou mozkovou příhodu. A každý chirurgický zákrok s sebou nese velmi malé riziko dalších komplikací, například infekce.
Pacienti, kteří kouří, mohou snížit riziko komplikací, pokud přestanou kouřit alespoň dva až čtyři týdny před operací (nejlepší je však nepřestávat kouřit bezprostředně před operací srdce, protože když lidé přestanou kouřit, mají často krátkodobou bronchorrheu neboli nadměrnou sekreci v dýchacích cestách, což je nutí hodně kašlat – a hodně kašlat, když jste právě podstoupili operaci srdce, není dobrý nápad).
Přínosy úspěšné operace jsou značné. Převážná většina pacientů, kteří podstoupí opravu velkého aneuryzmatu aorty, se po zotavení cítí lépe než před operací, daleko lépe se jim dýchá a jsou schopni pokračovat ve všech činnostech, kterým se chtějí věnovat.
Co obnáší typická rekonvalescence?
Běžný zákrok na otevřeném srdci trvá čtyři až šest hodin, v některých případech až osm hodin; pacienti jsou pak další čtyři až šest hodin udržováni v celkové anestezii. Pokud se jim rána dobře hojí a nedochází k nadměrnému krvácení, mohou vyjít z anestezie a je jim odstraněna dýchací trubice. Většina pacientů zůstává na jednotce intenzivní péče do poledne následujícího dne po zákroku; pokud se jim i nadále daří dobře, mohou být poté odstraněny drenážní trubice v hrudníku a ještě téhož dne mohou být přemístěni na běžné nemocniční lůžko.
Obvyklá doba hospitalizace se pohybuje od 7 do 10 dnů, v některých případech až 14 dnů. V této době je naprostá většina pacientů schopna odejít domů s podporou návštěvní služby zdravotních sester, ačkoli asi 15 až 20 % pacientů může potřebovat strávit nějaký čas v rehabilitačním zařízení za účelem rozsáhlejší rehabilitace. Po propuštění se pacientům doporučuje, aby asi tři týdny neřídili a asi šest týdnů nezvedali nic těžšího než pět kilogramů. Po uplynutí této doby mohou pokračovat v jakékoli činnosti, kterou si přejí.
Pacienti bývají překvapeni, jak snadné je kontrolovat jejich bolest. Druhý den po operaci se většina pacientů obejde bez intravenózních léků proti bolesti, užívají pouze perorální léky proti bolesti a drtivá většina z nich je propuštěna domů pouze s Tylenolem nebo Motrinem.
V případech, kdy je vhodná minimálně invazivní operace, je délka operace i doba rekonvalescence obvykle kratší (a v případě endovaskulárních operací mnohem kratší).
Stránka recenzována na:
Výsledky operace:
Výsledky operace:
Stránka recenzována na 26. června 2018
Stránka byla přezkoumána: Jock McCullough, MD