„Zdrojová“ oblast (LCS) LCA je definována jako rozsah LCA proximálně od ústí aorty až distálně po počátek prvního septálního perforátoru (Spl) levé přední sestupné tepny (LAD) a počátek první tupé okrajové větve (OM1) cirkumflexní tepny (Cx). Tato LCS se dělí na 3 segmenty: (A) Nejproximálnější segment sahající od aortálního ústí k prvním 5 mm levé hlavní tepny (LM). (B) Od konce segmentu A po bifurkaci LM. (C) Od bifurkace po proximální úsek LAD až po začátek Spl v kombinaci s proximální Cx až po začátek OM1. Významné onemocnění je definováno jako 50% nebo větší stenóza segmentů A nebo B nebo kombinovaná stenóza 70% nebo větší v LAD i Cx v segmentu C. Od března 1985 do prosince 1987 bylo ze 758 po sobě jdoucích koronárních výkonů (CABG) (731 izolovaných CABG) u 179 pacientů zjištěno onemocnění LCS. Devadesát sedm (54,19 %) pacientů mělo předtím alespoň jeden infarkt myokardu (IM). Dvacet osm (15,64 %) pacientů podstoupilo urgentní nebo neodkladnou operaci. U 10 pacientů nebyl proveden angiogram LK a u dalších 24 pacientů byla ejekční frakce menší než 40 %. Věková skupina se pohybovala v rozmezí 40-74 let včetně 31 septuagenariánů. U 7 pacientů byl proveden pokus o předoperační lýzu a u 4 pacientů PTCA. Dvoucívní-CAD bylo přítomno u 26 (14,53 %) pacientů, třícívní-CAD u 153 (85,47 %) pacientů. Přidružený distální CAD byl pozorován v systému LAD u 134 (74,86 %), v systému Cx u 104 (58,1 %) a v systému RCA u 153 (85,47 %) pacientů (ABSTRACT TRUNCATED AT 250 WORDS)
.