Omni Parker House v Bostonu je dnes jedním z nejprestižnějších hotelů ve městě. Dnes je nejdéle nepřetržitě fungujícím hotelem ve Spojených státech. V průběhu let hostil mnoho hodnostářů a historicky známých (i neslavných) osobností. Přestože hotel navštěvují cestovatelé z celého světa, je zde mnoho hostů, kteří možná překročili dobu svého pobytu i více než sto let po svém odchodu. Je tento hotel místem, kde se můžete setkat s nějakou duchovní přítomností? Je tu velká šance, že ano. Navíc je to také místo, kde údajně pobývala jedna z klíčových postav jedné z nejtragičtějších amerických událostí, než se vše odehrálo před očima národa. Probereme historii hotelu, kdo zde pobýval a příběhy o událostech, kvůli nimž možná na tomto místě straší dodnes.
Raná léta
Zdroj:
Hotel Omni Parker House byl otevřen v roce 1855 a jeho zakladatelem byl Harvey D. Parker. Hotel se nacházel nedaleko Massachusettského státního domu. Zpočátku sloužil jako ústřední místo setkávání některých vrcholných politiků a mocných představitelů státu. Hotel se stal také místem setkávání skupiny známé jako Saturday Club. Skupina se scházela každou poslední sobotu v měsíci (s výjimkou července, srpna a září). Významnými členy skupiny byli známí spisovatelé, například Ralph Waldo Emerson, Nathaniel Hawthorne a Oliver Wendell Holmes starší.
Jiný významný autor se v hotelu Omni Parker usadil na pět měsíců. Jmenoval se Charles Dickens. Dickens také recitoval svou povídku „Vánoční koleda“ během setkání sobotního klubu a znovu pro veřejnost v nedalekém kostele. Ačkoli hotel hostil mnoho slavných osobností 19. století, byl také místem, kde přespával jeden z nechvalně známých a nechvalně proslulých Američanů. John Wilkes Booth byl v Bostonu jen necelý týden před atentátem na tehdejšího prezidenta Abrahama Lincolna. Jeho bratr, divadelní herec Edwin Booth, ten večer vystupoval na jevišti. Někteří svědci si vzpomínají, že viděli Johna Wilkese Bootha cvičně střílet na nedaleké střelnici, která se nacházela blok od hotelu.
Parker House byl také místem, kde vznikl známý dezert. Ten byl známý jako „bostonský krémový koláč“. Hotel byl také známý tím, že jeho zaměstnanci byli některé slavné historické osobnosti. Jednou z nich byl Ho Či Min, který se později stal jednou z nejznámějších osobností spojených s nástupem vietnamského komunismu (a případnou válkou se Spojenými státy v 60. letech 20. století). Minh údajně pracoval jako pekař. Další významný zaměstnanec jménem Malcolm Little pracoval v hotelu ve 40. letech 20. století jako pikolík. Později byl znám jako Malcolm X a sehrál významnou roli v hnutí za občanská práva ve Spojených státech.
V průběhu let hotel prošel mnoha změnami majitelů. S těmito změnami probíhaly také renovace a rozšiřování. Navzdory změnám ve vlastnictví i uvnitř hotelu však jedna věc zůstala stejná. Údajní duchové některých z nejznámějších hostů, kteří v hotelu v té či oné době pobývali.
Údajná strašidla a paranormální aktivity
Zdroj:
Přestože hotel existuje již téměř 160 let, příběhy o různých strašidlech v Omni Parker se údajně datují až do počátku 40. let 20. století. Bývalý zaměstnanec John Brehm poskytl v roce 1992 deníku Boston Globe rozhovor o tom, jak v hotelu pracoval jako poslíček. Vzpomínal, že viděl tajemnou postavu, která se potulovala v přístavbě v desátém patře. Říkalo se, že se tam prý potuluje duch Harveyho Parkera, zakladatele hotelu. Říkalo se, že sám Parker v hotelu zemřel.
Brehm zde však nemusel být sám. Někteří hosté si v minulosti vzpomínali, že viděli podsaditého muže s tmavým knírem, jak se prochází po chodbách poblíž pokojů v 10. patře, aby o chvíli později beze stopy zmizel. Dokonce i ochranka byla v průběhu let přivolána ke kontrole pokoje 1040, aby řešila stížnosti na hluk. Jediným problémem bylo, že pokaždé, když se prostor prošetřoval, byl pokoj úplně prázdný. V pokoji se nezdržovali žádní hosté.
Jedním z dalších možných duchů, o kterém se říká, že přežil, byl duch Charlese Dickense. Dickens bydlel ve třetím patře hotelu po dobu pěti měsíců, které strávil v Bostonu. Někteří hosté uváděli, že viděli výtah, který vždy jezdil do třetího patra, přičemž z haly ani ze samotného patra nikdo nevycházel. Pokoj 303 byl dlouho předmětem stížností kvůli zápachu whisky a silnému doutníkovému kouři. Legenda praví, že Dickens byl silný kuřák a často dával přednost whisky jako svému nápoji. Jednalo se o další paranormální událost, o které možná dobře věděla i ochranka. Jednou v noci hlídkoval člen ochranky na chodbách, jen aby spatřil stínovou postavu muže v kominickém klobouku. Strážný se sice zastavil, ale předpokládal, že tudy bude někdo procházet. Nikdo se však neukázal a postava krátce nato zmizela.
Ti, kdo pobývali v desátém patře, také uváděli, že slyšeli zvuky houpacích křesel, která se pohybovala sem a tam. Žádná houpací křesla, která by se nacházela v každém z pokojů umístěných právě na tomto patře, však neexistují. Pokud by to nebylo dost strašidelné, jedna mladá dívka spala v posteli v desátém patře, kde si vzpomněla, že viděla muže v oblečení z roku 1800, jak stojí na konci její postele. Vzpomněla si, že viděla ducha, který na ni mluvil a ptal se jí: „Líbí se ti tu?“. Duch později zmizel. Následujícího rána dívka spatřila portrét stejného muže, kterého zřejmě viděla ve svém pokoji. Portrét představoval samotného Harveyho Parkera.
K dnešnímu dni se jedná o zprávy o zjeveních a paranormálních aktivitách, které zaznamenali dřívější hosté hotelu. Je možné, že se tito duchové potulují po chodbách i dnes, kdy minulí návštěvníci vyprávějí příběhy o setkání se stínovými postavami, slyšení přízračných zvuků a dokonce i o tom, že viděli světla, která se bez zjevné příčiny rozsvěcela a zhasínala. Přestože Harvey Parker strávil celý život zábavou a hostil světoznámé hosty, může se zdát, že by byl typem člověka, který by nikdy neopustil to, co by mohlo být jedním z jeho nejoblíbenějších míst na světě.
Stojí za to se zde ubytovat?
Ačkoli hotelové pokoje nejsou levné, ani toto místo není levné. Takže pokud máte trochu peněz na hraní, možná právě dostanete šanci ubytovat se s některými možnými duchy. Tento hotel tu byl už dlouho a vybudoval si pozici jednoho z nejprestižnějších v Bostonu. Pokud si tedy ceníte dobrého setkání s duchy, pak si možná budete chtít našetřit a strávit zde jednu nebo dvě noci při prohlídce Bostonu. Zatímco jinde budete možná lovit duchy, tady může být nalezení ducha stejně snadné, jako když vyjdete ze dveří svého pokoje v 10. patře.
Závěr
Omni Parker House může být jedním z nejlepších hotelů v Bostonu. Ale někteří z hostů jsou tu ještě dlouho poté, co odešli. Překvapivě pro ně nemusí platit směšné částky. Ale pokud jste schopni našetřit a strávit zde pár nocí, může to být právě to místo, kde budete hledat a poslouchat, zda se zde neděje něco podivného. Nebuďte překvapeni, pokud narazíte na nějaké postavy nebo se budete zabývat bezdůvodným rozsvěcováním a zhasínáním světel.